Jeruzalém – město, které rozděluje i spojuje

RECENZE – KOMIKS: Jeruzalém – Rok v rozděleném městě (Guy Delisle) – MIROSLAV LIBICHER –

Guy Delisle, kanadský frankofonní kreslíř a animátor, si ve světě komiksu získal věhlas především díky své schopnosti trefně a zároveň humorně glosovat společensko-politickou situaci v zemích, které jsou pro obyvatele Evropy a Ameriky vzdálené jak geograficky, tak kulturně. Jeho povolání jej zavedlo mimo jiné do transformující se Číny a krutou totalitou sevřené Severní Korey. Jako doprovod své manželky Nadège, pracující v neziskové organizaci Lékaři bez hranic, zase navštívil Barmu – zemi pod přísnou kontrolou vojenské junty. Nakladatelství BB/Art, které všechna tato komiksová alba vydalo v českém překladu, nyní přichází i s nejnovějším Delisleovým komiksovým cestopisem, jenž líčí autorův roční pobyt v Izraeli, kam přijel opět po boku své manželky.

Jeruzalém – Rok v rozděleném městě je v Delisleově „cestovatelské“ sérii prvním komiksem, který nepřibližuje život v diktatuře – Stát Izrael je navzdory řadě sporných bodů ve své politice prosperující demokracií, v níž se občanským svobodám dosud daří lépe než v jakékoli jiné zemi Blízkého východu. Kanadský autor ovšem nemá ve zvyku věnovat se ani tak politice, jako spíše vlivu, který mají na veřejný život v cizích zemích různé kulturní zvláštnosti a ideologie – a v Izraeli lze v hojné míře sledovat obojí. Jde nakonec o zemi, již jedni vidí jako „výspu západní civilizace“ na jinak „barbarském“ Blízkém východě a druzí ji vnímají jako prodlouženou ruku domnělého západního imperialismu a supremacismu. Obyvatelé Izraele jsou také daleko více religiozní, než je tomu zvykem v laicizovaných západních společnostech, a tak náboženství nejenom vstupuje do jejich každodenního života, ale ovlivňuje i státní politiku – vždyť i v diskuzích o legitimitě samotné existence židovského státu se mnoho stran opírá o náboženské argumenty.

Titulní Jeruzalém, v němž se Delisle zdržoval po většinu svého pobytu, přitom lze označit za jakýsi reprezentativní vzorek celé země, jenž zahrnuje všechny podoby i úskalí života Izraelců (a Palestinců). Metropole zvaná v hebrejštině Jerušalajim a v arabštině zase al-Quds patří k nejstarším a nejproslulejším městům světa. Je neodmyslitelně spjata s počátky všech tří abrahámovských náboženství a pro Židy, křesťany a muslimy je tedy (pokaždé poněkud odlišným způsobem) posvátná – i proto si na ni každá z těchto komunit činí určitý nárok. Jeruzalém zároveň představuje významný bod sporu ve vlekoucím se arabsko-izraelském konfliktu: Izrael jej považuje za své „věčné a nedělitelné“ hlavní město, zatímco Palestinci stále doufají, že jeho východní část se stane metropolí jejich budoucího státu. Většina ostatních zemí sjednocený Jeruzalém neuznává, považuje jeho status za neuzavřenou otázku dalšího jednání mezi Izraelem a palestinskou správou a své ambasády demonstrativně provozuje v Tel Avivu.

Rozdíl mezi pulzujícím západním Jeruzalémem obývaným převážně Židy a zanedbaným Jeruzalémem východním, jehož obyvatelé jsou převážně palestinští Arabové bez izraelského občanství, je jednou z prvních věcí, které Delisle na stránkách svého komiksu věnuje pozornost. Stejně tak si všímá i všudypřítomné armády, bezpečnostních checkpointů a také bariéry oddělující izraelskou půdu od okupovaných palestinských území.1 Objevuje, že Izrael je místem, kde muž s puškou na zádech uprostřed rušné ulice nebudí žádnou pozornost a přesvědčuje se, že o jeho historii lze vyprávět několika způsoby: když se autor vydává na prohlídku Hebronu (města, v němž je napětí mezi Židy a Araby zřejmě nejbolestivější) s lidskoprávní organizací Breaking the Silence2, je svými průvodci upozorňován na ulice, do nichž mají Arabové zakázaný přístup, či na extremistické osadníky s úctou navštěvující hrob Barucha Goldsteina – zbožného židovského lékaře a člena extremistické strany Kach, jenž roku 1994 zavraždil 29 palestinských muslimů, kteří se během ramadánu přišli pomodlit do hebronské Jeskyně patriarchů. Když několik dní poté navštíví stejné město pod vedením osadníka a náboženského sionisty3, o segregaci Arabů ani Goldsteinovi nepadne ani slovo, zato je několikrát zmiňován jiný masakr – ten, který roku 1929 spáchali na židovských civilistech v Hebronu arabští ozbrojenci.4

Delisleův Jeruzalém je ovšem nejzajímavější tím, že poutavě nahlíží za povrchní židovsko-arabskou polaritu a představuje izraelskou společnost především jako pestrou směsici různých kultur, jejichž vzájemné vztahy nelze líčit v černobílé škále. Na jedné straně spolu s autorem zjišťujeme, že společné slovo občas nemohou najít ani různé křesťanské denominace dělící se o správu baziliky Božího hrobu a že silná animozita panuje i mezi sekulárními, moderně žijícími Židy a jejich (ultra)ortodoxními souvěrci, kteří většinou obývají prosté, chudé čtvrtě a celoživotně se věnují pouze studiu Tóry. Na straně druhé se ukazuje, že Židé a Arabové jsou si nejenom blízcí některými zvyky a životními hodnotami, ale dokáží také vzájemně spolupracovat i za zdánlivě kuriózních okolností: při návštěvě papeže (nepříliš vítaného nábožensky založenými Židy i muslimy) třeba Delisle pozoruje přátelskou koordinaci mezi izraelskou a palestinskou policií. Jindy se zase překvapeně dozvídá, že služby jednoho arabského automechanika nejčastěji vyhledávají Židé z nedaleké osady – obvykle si u něj nechávají měnit autoskla, které jim jiní Arabové rozbíjejí vrháním kamenů.

I ve svém nejnovějším díle Delisle dále rozvíjí svůj charakteristický jednoduchý styl kresby, který přímo vychází z hrubých náčrtků reálných lokací a stylově se hodně blíží ilustracím, jaké se často nachází v jazykových učebnicích.  Novinkou je občasné využívání barev, které mu slouží zejména k odlišení okének zobrazujících minulost či snovou realitu a ke zdůraznění obrazově zachycených zvuků. V kresbě se přitom vyjevuje autorův úctyhodný smysl pro vizuální zkratky (a s nimi spojený humor), jímž připomíná kupříkladu tvorbu Marjane Satrapi.

Jeruzalém – Rok v rozděleném městě je zkrátka výborným komiksem, jenž není cenný pouze svou příjemnou zábavností a vtipností, ale také až překvapivě pestrým a plastickým vhledem do blízkovýchodní problematiky, který se co do informativnosti a pomyslného vnášení barev do stereotypně černobílých myšlenkových schémat může téměř měřit i s čistě žurnalistickými díly, jako je třeba před dvěma lety vydaná Nesvatá válka o svatou zemi zpravodaje Českého rozhlasu Břetislava Turečka.

Guy Delisle: Jeruzalém – Rok v rozděleném městě

Nakladatelství BB/Art, Praha 2013
336 stran
599 Kč