Zde se nacházíte: 25fps » Experimentální film » NetArt před WWW: PLANETARY FELLOWSHIP

NetArt před WWW: PLANETARY FELLOWSHIP

EXPERIMENTÁLNÍ FILM – NetArt před WWW: PLANETARY FELLOWSHIP. Umělci netart 1.0 generace jako specifická subkultura – MARIE MEIXNEROVÁ –

Následující práce vznikla na jaře 2012 v rámci volitelného kurzu “Interkulturní komunikace”, který se vyučuje v rámci studijních oborů Mediální, Kulturální a Komunikační studia na FF UP v Olomouci. Jejím záměrem je představení prvních internetových umělců, tvořících do poloviny devadesátých let (tedy před zavedením World Wide Webu), jako svébytné umělecké subkultury náležející do kontextu světových avantgardních hnutí.

Umělci netart 1.0 generace jako specifická subkultura

Zdroj: http://wwww.jodi.org/100cc/inf/i901.html

V následujícím textu jsme se vám rozhodli představit první generaci internetových umělců, působících za specifických podmínek v samých počátcích internetu před zavedením celosvětového uživatelského rozhraní WWW (World Wide Web), jakožto svébytnou uměleckou subkulturu.

V souladu s terminologií užívanou německými badateli1 je budu pro účely této práce dále nazývat pionýry či průkopníky netartu. Pro pochopení jejich pozice je nezbytné hned na začátku specifikovat pojem netart:

Netart čili internetové umění, označované rovněž pojmy net-based art, Internet art, NetArt, net art (termíny webbased art či web art zužují net art na období po zavedení WWW v polovině devadesátých let), je uměním,2 které je prezentovatelné pouze v prostředí internetu3  (nemá materiální povahu), zabývá se počítačovou sítí, případně jehož obsahem je především samo médium, testování jeho hranic, zkušeností se sítí a počítačová estetika. NetArt podléhá zákonům cyberspace a lze jej chápat pouze v tomto kontextu.4 Netart tedy není „uměním na internetu“ (tzv. art on net), kterýmžto termínem lze označit v podstatě jakékoli umělecké dílo, které je prezentováno ve své digitalizované podobě na internetu, které však toto specifické prostředí ke své existenci přímo nepotřebuje (např. fotografie, reprodukce barokní malby, film…). Pojem net.art (net dot art) se pak vztahuje ke specifickému uměleckému hnutí v rámci netartu s aktivistickým podtónem.

Období, jež nás bude zajímat, sahá zhruba od počátku 90. let do roku 1994/5, kdy bylo zavedeno a rozšířeno jednotné rozhraní World Wide Web, které podstatným způsobem ovlivnilo přístup umělců a povahu internetového umění. Toto období je typické specifickou formou netartu, výraznou svými sociálními a komunikačními aspekty a způsobem sebepojetí a sebevymezení umělců, kteří jej tvořili, vůči okolnímu světu a uměleckému prostředí, a lze je chápat v kontextu světových avantgardních hnutí.

 

Specifika raného netartu: komunitní umění

Raný netart byl doménou malých, semknutých kroužků insiderů, jež spojovala fascinace novým médiem a především jeho komunikačními možnostmi. Zásadním prvkem jejich počínání byla naprostá autonomie jednak v institucionálním slova smyslu,5 jednak ve smyslu technickém – před WWW operovali na vlastních systémech, jejich aktivity tedy nebyly legalizovány a nemuseli se podřizovat technickým standardům a protokolům.

Net art již ze své podstaty nezná geografických hranic – díky internetu spolu mohou komunikovat a na projektech participovat účastníci geograficky i kulturně velmi vzdálení. Zatímco dříve bylo pro umělce nemyslitelné, aby spolu v reálném čase mohli komunikovat napříč kontinenty, nyní vznikaly malé, hermeneuticky uzavřené skupinky globálního charakteru, v rámci kterých díky internetu docházelo ke stírání geografických a národnostních hranic a rozdílů, a jejichž univerzálním komunikačním jazykem byla angličtina. Existoval však ještě jeden zásadní komunikační nástroj; řadu projektů mohl pochopit jen ten, kdo znal zdrojový kód a „jazyk počítačů“, a tak dokázal ve změti textových symbolů odhalit skrytý význam, uměleckou hříčku, báseň, jinotaj ad. Některé projekty pracovaly přímo s estetickou stránkou tohoto jazyka (tj. nebyl důležitý přenášený význam, ale krása jeho grafické podoby, jak se zobrazovala na monitoru počítače).

Na počátku 90. let se do kyberprostoru vydávali i takoví umělci, kteří se do té doby věnovali tradičnímu institucionalizovanému umění, a kurátoři galerií se po nich marně sháněli celé roky.6 Připomeňme, že internet před WWW byl rezervován akademické a vojenské sféře (a malému podílu nerdů a hackerů). Naše sociální skupinky umělců se na něm tvořily z iniciativy jednotlivců a měly charakter uzavřených komunit lidí, kteří se navzájem znali z reálného života. I když se později na internetu i seznamovali,7 nešlo primárně o získávání kontaktů či vznik internetové sociální sítě v dnešním slova smyslu, ale v podstatě o rozšíření již existující sítě na internet. Tento přechod lze vnímat jako plynulý, neboť s novými technologiemi (jako byla televize, fax, telefon), hromadným autorstvím, interaktivní performancí prostřednictvím technologie v reálném čase ap. umělci experimentovali již dříve, netart tedy tzv. „vysel ve vzduchu“.8 Nyní se opět, hnáni touhou ohledat potenciál a limity nového média, pouštěli na neprobádané území. Na území, o kterém slyšeli pouze z doslechu, do tajemného prostoru zvaného „cyberspace“.

Rané projekty měly charakter performancí, uměleckým dílem nebyl nějaký hmotný výstup, zprostředkovatelný třetí straně (tj. někomu, kdo přímo neparticipuje), ale akt komunikace samotný, který byl kolektivní, případně byli jeho autoři anonymní. Šlo o komunitní umění. Zde tkví zásadní rozdíl mezi pionýry, iniciátory uměleckých „frameworků“, řadě z nichž vlastně vůbec nešlo o to dělat nějaké umění (byli dokonce v tomto ohledu poněkud skeptičtí), a druhou generací netartistů (se kterou se setkáváme dnes), jež již exploatuje  formální a technologický potenciál internetu a jeho inovativní estetiku a je o poznání více individualistická, s konkrétními uměleckými díly jako výstupy vytvořenými jednotlivcem, přetrvávajícími v čase a umožňujícími jejich recipování mimo úzkou komunitu, či přímo vystavitelnými v galerijním prostoru.

Oproti tomu dění uvnitř průkopnických skupinek bylo mimo dostupnost široké veřejnosti, mimo chápání galeristů a ostatních umělců, přehlíženo akademickou obcí a navíc nepřenositelné na diváka (akt participace a interakce byl zcela zásadní). Jednotlivé projekty měly spíše sociokulturní než umělecký charakter, jejich výsledkem byly sebe-organizované infrastruktury (umělecké komunity) s několikaletým trváním (např. nejslavnější z nich, THE THING, byl založen přímo jako autonomní zóna). Postavení komunikační události a vztahu jejich participantů do pozice umění je v historickém kontextu ospravedlnitelné – jak podotýká Marc Ries, „řada soudobého umění se vzdaluje objektu. Pokud je objekt jako takový zcela odstraněn, co zůstane, jsou vztahy mezi účastníky.“9 Zrodil se nový druh vztahu, koexistence, kterou britský umělec a teoretik Roy Ascott označil jako „planetary fellowship“.10

 

Pionýři netartu v kontextu avantgardních hnutí: avantgarda jako subkultura

Rozdíl mezi dvěma generacemi internetových umělců tedy spočívá nejen v jejich celkovém přístupu k tvorbě umění na internetu, ale především v jejich sebepojetí, vzájemných vztazích mezi umělci a ve vymezení se vůči ostatnímu světu. V tomto smyslu mají internetový pionýři rysy plnokrevného avantgardního hnutí, Dieter Daniels11 je dokonce identifikuje jako poslední avantgardu.

K vymezení avantgardy existuje několik přístupů, stejně jako existuje několikero fází v životě avantgardního hnutí.12 Avantgardy jsou svým způsobem v rámci uměleckého světa subkulturou, vymezující se svým přístupem a postoji k umění a ke zpracovávané látce vůči aktuálním uměleckým proudům. Slovo l’avantgarde jest odvozeno z francouzské vojenské terminologie osmnáctého století a jeho doslovný překlad je „předvoj“.13 Avantgardní umělci skutečně předbíhají svou dobu a anticipují příští vývoj, přičemž se vymezují vůči statu quo v umění a kultuře a kriticky jej reflektují.

Polde Creneové může být hnutí považováno ve vztahu k obsahům sdělovaným svými uměleckými díly za avantgardní, „splňuje-li některé z následujících požadavků: definuje-li nově umělecké konvence, využívá-li novou techniku a umělecké nástroje, definuje-li znovu povahu uměleckého objektu, včetně rozšíření okruhu objektů, které mohou být za umělecká díla pokládány.“14 Ve vztahu ke sdělovaným společenským obsahům musí splňovat některý z těchto požadavků: „zprostředkovává-li ve svých dílech společenské či politické hodnoty, které jsou kritické, nebo se výrazně liší od uznávaných hodnot, definuje-li nově vztah mezi vysokým a komerčním uměním a zaujímá-li kritický postoj k uměleckým institucím.“15

A konečně ve vztahu k produkci a distribuci: „definuje-li nově ve společenském kontextu produkci umění vzhledem k teorii, úloze modelu a publika, chápe-li nově organizaci výroby, prezentaci umění a jeho distribuci (například využití alternací nebo pokusy tvořit „neprodejná“ díla) a definuje-li znovu úlohu umělce nebo jeho působnost v ostatních společenských institucích a aktivitách, takových jako jsou výchova, náboženství a politika.“16 V tomto světle lze, jak je zřejmé z informací, jež byly v této práci doposud řečeny, dát za pravdu Dieteru Danielsovi a na pionýry internetového umění nazírat jako na avantgardní hnutí. Jak shrnuje ve své práci Pietrasová: „Hlavními charakteristikami tohoto hnutí byl internet coby nově objevený prostor komunikace pro sdílení a výměnu myšlenek, kritika konzumního přístupu k životu a komercializace umění (net.art [sic!] jako všem dostupná nekomoditní forma umění) a také optimismus pramenící z globalizovaných možností internetu při přetváření společnosti.“ Ovšem „k tomu, aby skupina umělců byla chápána v souvislostech s avantgardou, musí nejprve všichni její členové mít o sobě navzájem určité povědomí jako o společenské skupině.“17 Také tato podmínka byla (až na ojedinělé případy) splněna (viz zakládání skupin, kolektivní autorství…).

Pocit „avantgardy“ a dojem, že předběhli vlastní dobu, byl navíc mezi umělci přímo sdílený.18

Podle Danielse 19 šlo o specifickou reakci na prostředí v tehdejším uměleckém světě, od kterého se netartisté distancovali (rozhovory s ranými umělci naznačují, že tato distance byla obousměrná),20 i novou technologii.21

Daniels vymezuje tři styčné body, na základě kterých můžeme pionýry netart 1.0 identifikovat nejen jako avantgardní hnutí, ale také potvrdit jejich status subkultury v rámci uměleckého universa:

  • Vybudování nezávislé technologické infrastruktury.
  • Vytvoření soběstačné komunitní sítě s vlastní organizací, opírající se o ideu kolektivu, a ohledávání odpovídajícího diskursivního modelu.
  • Vyvinutí umělecké formy specifické pro tuto síť, zkoumání potencionálu média experimentálním a sebereflexivním způsobem.

Danielse pak obzvláště fascinuje úzké propojení těchto tří faktorů u internetových umělců před rokem 1995. Přístupy jednotlivých projektů k autorství a sociální interakci participantů se samozřejmě do určité míry lišily, což se projevilo nejvíce právě po roce 1995, kdy došlo k zavedení nového uživatelského rozhraní a tím ke komercializaci, standardizaci a zalidnění internetu. Z média, které bylo až doposud neveřejné, se díky zavedení uživatelsky vstřícného rozhraní World Wide Webu stalo masové médium pro všechny, což výrazným způsobem ovlivnilo komunitního ducha internetového umění.  „Poté, co byl v druhé polovině 90. let přístup na internet komodifikován, už netart nemusel operovat na bázi vlastní autonomní infrastruktury a tím byl oslaben ideál soběstačné a sebeurčující komunity.“

Některé netartové projekty se na WWW přesunuly, jiné zanikly. Jiné projekty běžely dál, ale zároveň se distancovaly od svého sebepojetí jako umění. Příliš mnoho účastníků znemožňovalo participaci tak, jak probíhala doposud: kooperaci úzkého okruhu účastníků. To postupně vedlo k proměně internetového umění až do podoby, jak ji prostřednictvím umělců druhé internetové generace známe dnes.

Řada badatelů vznik netartu v pravém slova smyslu umisťuje až do tohoto období (tj. po roce 1995).

 

Shrnutí

Předmětem této práce bylo představit první umělce působící v prostředí internetu jakožto svébytnou uměleckou subkulturu s vlastními vyjadřovacími a uměleckými prostředky, hodnotami a postoji vůči majoritnímu uměleckému diskurzu i okolnímu světu, specifickým dorozumívacím (a uměleckým) jazykem a především signifikantními vzájemnými vztahy. Zjistili jsme, že pro tento mikrokosmos umělců, pionýrů internetového umění, byl zásadním uměleckým prvkem akt komunikace a participace a dokonce existence a struktura vzájemných vztahů mezi participanty jako takových. Stěžejní pro jejich tvorbu pak byla interakce uměleckého, technologického, sociálního a ekonomického vývoje.

Generaci „internetových průkopníků netart 1.0 generace“ jsme uchopili nejen jako subkulturu, ale v duchu myšlenek Dietera Danielse také jako umělecké avantgardní hnutí, přičemž jsme potvrdili, že způsoby pro vymezení avantgardy a subkultury se do značné míry kryjí, neboť avantgarda se v rámci uměleckých kruhů zpravidla ocitá v pozici subkultury.

Atomová bomba ve zdrojovém kódu jednoho z děl JODI.org


 

Použitá literatura:

CRENEOVÁ, Diana. „Avantgarda a proměny umění.“ In: ULVER, Stanislav. Západní filmová avantgarda. Praha 1992. str. 234–240.

DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. Dostupné z: http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012.

DANIELS, Diter. „Reverse Engineering Modernism with the Last Avang-Garde.“ In.: DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. str. 15–61. Dostupné z: http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012.

DOLEŽAL, Michal. „Net art – síť jako artefakt.“ živě.cz, 7. 8. 2005. http://www.zive.cz/clanky/net-art–sit-jako-artefakt/sc-3-a-125990/default.aspx

FREEMAN-VLKOVA, Michaela. Internetove umeni vs. Umeni na internetu. http://old.avu.cz/~vivid/netart.html, 2000. Čerpáno 28. 2. 2012.

HARANTOVÁ, Anna. Internetové umění (bakalářská diplomová práce). Ústav hudební vědy Filosofická fakulta Masarykovy Univerzity v Brně. Vedoucí práce PhDr. Aleš Filip, PhD. Brno, 2006. 58 stran.

PIETRASOVÁ, Kateřina. „net.art“. Artlist, databáze současného umění. artlist.cz. Dostupné z: http://artlist.cz/?id=4952. čerpáno 18. 2. 2012.

POLÁKOVÁ, Sylva. „„Současný český videoart“ jako výzva filmovým studiím.“ In. PTÁČEK, Luboš (ed.) Současný český film – pluralita estetických, kulturních a ideových konceptů. Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. str. 111–126.

RIES, Marc. „Rendezvous: The Discovery of Pure Sociality in Early Net Art.“ In: DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. Dostupné z:http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012. str. 65–79.

ULVER, Stanislav. Západní filmová avantgarda. Praha 1992

ZBIEJCZUK, Adam. Net art (bakalářská diplomová práce). Fakulta sociálních studií Masarykovy university v Brně. Brno, 2003. Vedoucí práce Mgr. David Kořínek. 53 stran. Dostupné z http://www.message.sk/text/netart/

ZBIEJCZUK, Adam. Web 2.0 – charakteristika a služby (diplomová práce). Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií Masarykovy university v Brně. Brno, 2007. Vedoucí práce Mgr. David Kořínek. 71 stran. Dostupné z http://www.zbiejczuk.com/adam/zbiejczuk_web20.pdf

Print Friendly, PDF & Email
  1. srov. DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. str. 15–61. Dostupné z: http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012 []
  2.   Záměrně se zde vyhýbám pojmu dílo, práce, performance, příp. projekt; oblast netartu je natolik široká, že by takové označení působilo nepřesně. V kontextu raného netartu a činnosti internetových pionýrů by pak působilo zvláště zavádějícím dojmem, jak ostatně uvidíme posléze.   []
  3.  V některých případech jej lze recipovat i offline, po stažení do počítače.   []
  4. Podobnost netartu a webdesignu, na kterou ve své práci naráží např. Zbiejczuk (srov. ZBIEJCZUK, Adam (2003): Net art (bakalářská diplomová práce). Fakulta sociálních studií Masarykovy university v Brno. Brno, 2003. Vedoucí práce Mgr. David Kořínek. 53 stran. Dostupné z http://www.message.sk/text/netart/) se pak týká spíše až pozdějších internetových umělců a v případě našich pionýrů netartu není úplně relevantní (důraz na dílo-výstup jako takové a individualizace je typická spíše pro období po nástupu WWW než pro období „pionýrské“ – srov. DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. Dostupné z: http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012.) Přesto si jej pro větší úplnost představy netartu dovolím parafrázovat: Podobnost mezi netartem a webdesignem je podle Zbiejczuka spíše ideologická než faktická, rozdíl mezi nimi netkví primárně v otázce vlastní tvorby, ale ve vnímání „širších zkušeností“, kdy pro netartovou komunitu je typický kritický postoj k současné společenské situaci. []
  5.   „This development took place in an autonomous situation as unusual for the media as it was for the art world at the time; the frame-works were not only independent of any art instituion, but also existed outside of state of commercial media control.“ (Daniels, s. 28)   []
  6.  „For the rest of the art world, it was as if they had vanished into cyberspace.“ (Daniels, s. 30)   []
  7.   Případně využívali několikanásobných identit; internetové umění v této době mělo převážně kolektivní, anonymní charakter (srov. Daniels). []
  8. Srov. DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. Dostupné z: http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012.   []
  9. RIES, Marc. „Rendezvous: The Discovery of Pure Sociality in Early Net Art.“ In: DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. Dostupné z:http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012. str. 72. []
  10.   Roy Ascott, viz RIES, Marc. „Rendezvous: The Discovery of Pure Sociality in Early Net Art.“ In: DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. Dostupné z:http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012. str. 72. []
  11. DANIELS, Diter. „Reverse Engineering Modernism with the Last Avang-Garde.“ In.: DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. str. 15–61. Dostupné z: http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012.   []
  12.  Viz ULVER, Stanislav. Západní filmová avantgarda. Praha 1992. []
  13. Ulver, 2. []
  14.  CRENEOVÁ, Diana. „Avantgarda a proměny umění.“ In: ULVER, Stanislav. Západní filmová avantgarda. Praha 1992. str. 237.   []
  15.   Creneová, 237/8. []
  16.   Creneová, 238.   []
  17.  Creneová, 239.   []
  18. srov. RIES, Marc. „Rendezvous: The Discovery of Pure Sociality in Early Net Art.“ In: DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. Dostupné z:http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012. str. 65–79.; DANIELS, Diter. „Reverse Engineering Modernism with the Last Avang-Garde.“ In.: DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. str. 15–61. Dostupné z: http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012. []
  19. DANIELS,  Diter. „Reverse Engineering Modernism with the Last Avang-Garde.“ In.: DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. str. 15–61. Dostupné z: http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012. []
  20. Viz DANIELS, Dieter – REISINGER, Gunther (eds.). netpioneers 1.0 – contextualising early net-based art. Sternberg Press. Berlin – New York, 2010. Dostupné z: http://www.netpioneers.info/node/4. čerpáno 22. 2. 2012. []
  21.   Kritika „buržoazní“ koncepce umění, jeho komercionalizace a institucionalizace, stejně jako pojetí umělce-génia byla společná většině průkopnických projektů; umění mělo být pro všechny, snadno dosažitelné, obcházet „hlídací psy“ uměleckého světa. []

Autor

oo̍̍̍o̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍o̍oo̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗o digital graffity by Glitchr, multiplied̊ ̊̊ ̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊ ̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊̊ ̊̊̊̊ ̊̊̊ ̊̊ ̊ oo̍̍̍o̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍̍̍̍o̍̍̍̍o̍oo̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗̗̗̗o̗̗̗̗̗o̗̗o ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ digital graffity by Glitchr, multiplied ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ digital graffity by Glitchr, mash-up ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ guerilla curating by (c) merry ▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀▀ it took me two and half fucking hours to curate Glitchr onto wordpress on my computer

Počet článků : 138

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru