Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Seznamte se, Chris Marker

Seznamte se, Chris Marker

Seznamte se, Chris Marker

RECENZE – KNIHA: Chris Marker (David Čeněk, NAMU 2012) – BARBORA SLEZÁKOVÁ –

Na sklonku roku 2012 vydalo Nakladatelství AMU ve spolupráci s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Jihlava publikaci prostě nazvanou Chris Marker. Kniha českého filmového historika a pedagoga Davida Čeňka se, jak již název napovídá, zaměřila na významného, ale pozapomenutého solitéra francouzské kinematografie.1 I když během svého života natočil Chris Marker několik desítek snímků, bývá spojován (pokud vůbec) se svými nejznámějšími tituly, jako jsou Rampa (La Jetée, 1962),2 Vzduch je cítit rudě (Le Fond de l’air est rouge, 1977) či Bez slunce (Sans soleil, 1983). Markerovy snímky mají pověst těžce srozumitelných intelektuálních děl, ale tato publikace si klade za cíl přiblížit jeho tvorbu věcným a srozumitelným způsobem.

Prvotní impuls k realizaci této knihy se datuje do roku 2007, kdy byla na jihlavském festivalu uvedena retrospektiva Markerovy tvorby. Následoval mnohaletý výzkum a sbírání informací, jehož výsledkem je tato monografie vydaná v rámci edice 20/21.3 Samotný křest pak proběhl na slavnostním zakončení 16. ročníku MFDF Jihlava.

Chris Marker (1921–2012) byl velmi všestranným umělcem, jenž se vedle filmu věnoval i psaní, fotografii či novým médiím. Nejednou spolupracoval i s jinými tvůrci, jako byl např. Alain Resnais, či inicioval významné projekty, např. kolektivní snímek Daleko od Vietnamu (Loin du Vietnam, 1967, r.: Claude Lelouch, Chris Marker, Joris Ivens, Agnes Varda, Alain Resnais a Jean-Luc Godard). Tento levicově orientovaný umělec se ve svých filmech především dokumentárního ražení vyjadřoval k soudobému společenskému a politickému dění a kvůli tabuizovaným tématům v Africe, Sovětském svazu či na Kubě byly mnohé jeho filmy zakázány. I když jeho snímky byly označovány jako dokumenty, esejistickým pojetím s důrazem na subjektivně laděný komentář a promyšlenou strukturou kladoucí důraz na střih narušoval Marker záměrně hranice mezi dokumentem a fikcí a zpochybňoval jeho pravdivostní výpověď. Jeho snímky jsou spíše subjektivním vyjádřením k daným tématům než věrohodným zachycením prostředí a lidí.

Chris Marker bývá označován za mystifikátora, který kolem své osobnosti vytvořil auru tajemna. Odmítal poskytovat rozhovory, málokdy se nechal vyfotit a nejednou sám přispěl ke vzniku nejrůznějších fám a nepřesností ohledně vlastní osoby a minulosti. Stejně tak zaujímal odmítavý postoj vůči publikační tvorbě týkající se jeho osoby či díla: „Dlouho jsem se snažil uvést v život utopii, že opustím tuto planetu, aniž bych se stal námětem pro nějakou knihu.“4 O to výjimečnější je skutečnost, že na vzniku této monografie se Chris Marker osobně podílel formou konzultací, postřehů a úprav.5 Na druhou stranu zasáhl do podoby knihy tím způsobem, že u některých textů nesouhlasil s jejich otištěním, a tudíž čeští čtenáři o ně zůstanou ochuzeni.

Je potřeba podotknout, že tuto knihu nelze vnímat jako biografickou publikaci, naopak je příhodnější označit ji za „filmografickou“. Ve středu zájmu totiž nestojí osoba Chrise Markera, ale jeho filmová tvorba a snaha věcně a srozumitelně ji přiblížit. Prolínají se zde původní texty Davida Čeňka s komentovanými studiemi zahraničních autorů, které byly původně publikovány v univerzitním časopise Théorème.6 Zpravidla se jedná o studie věnující se vybraným snímků, jako jsou Rampa, Pařížský máj (Le Joli Mai, 1963) nebo Ambasáda (L‘ Ambassade, 1973), a jejich analýzy nejsou zatíženy nadměrnými snahami o (nad)interpretaci.

Markerova filmografie je v knize rozebírána chronologicky, přičemž Čeněk vymezuje v jeho tvorbě jednotlivá období na základě tématu či tvůrčího přístupu. Toto dělení se jeví jako dobře zvolené, protože jeho prostřednictvím je možno sledovat postupný Markerův umělecký vývoj ruku v ruce s technologickým rozvojem. Snímky, které jsou v knize rozebírány, představují reprezentativní průřez režisérovou tvorbou a jedná se o stěžejní díla v daných obdobích. Jako příjemný bonus jsou v knize otištěny dva jeho doposud nepublikované scénáře imaginativních filmů Amerika v říši snu a Soy Mexico. Rovněž dostáváme možnost přečíst si cenzurní zprávy, které Markerovi poslala kontrolní komise, a to k filmům Taky sochy umírají (Les Statues meurent aussi, 1953) a Cuba libre (1961).

I přesto, že se publikace primárně zaměřuje na filmovou tvorbu Chrise Markera, nacházíme zde i soupis jeho děl v rámci multimediálních výstav, internetu či tvorby publikované na kanále YouTube. Právě tuto poslední část knihy, která vznikla ve spolupráci s Chrisem Markerem, lze vnímat jako jeden z hlavních přínosů. Vznikl tak totiž prozatím nejcelistvější soupis umělcovy tvorby.

Kniha Chris Marker Davida Čeňka poměrně srozumitelně poskytuje informace o filmové tvorbě zmíněného francouzského tvůrce. Tato přehlednost pak činí z knihy příhodný způsob, jak se seznámit s velmi zajímavými díly pozapomenutého umělce. Škoda snad je jen obtížná dostupnost celé řady jeho snímků7 či nízká kvalita, ve které jsou k sehnání.

David Čeněk: Chris Marker

Vydalo Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze a JSAF/Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava, 2012
424 stran, 420 Kč
Kniha je k zakoupení na stránkách vydavatele zde (cena v e-shopu: 378 Kč)

Zdroj fotografií v článku: http://www.dokrevue.cz a http://jlggb.net/blog/

Print Friendly, PDF & Email
  1. Před lety vyšel v časopise Cinepur článek věnující se tomuto tvůrci: BOHÁČKOVÁ, Kamila: Chris Marker. Cinepur 16, č. 53, 2007, s. 18–22. []
  2. Rampa je jeho asi nejznámější fikční snímek, protože posloužil jako inspirace  Terrymu Gilliamovi pro jeho proslulý film Dvanáct opic (Twelve Monkeys, 1995). []
  3. MFDF Jihlava se snaží doplnit český trh o chybějící knihy o filmovém dokumentu a v rámci této aktivity vznikla v roce 2005 edice 20/21. V témže roce byla vydána kniha o Jeanu-Lucu Godardovi (GODARD, Jean-Luc: Jean-Luc Godard – texty a rozhovory. Praha: AMU, 2005), následovala publikace zasvěcená významnému českému dokumentaristovi Karlu Vachkovi (ŠVOMA, Martin: Karel Vachek etc. Praha: AMU, 2008) a kniha DOLANOVÁ, Lenka: Steina a Woody Vasulkovi: dialog s démony nástrojů. Praha: AMU, 2011. []
  4. ČENĚK, David: Chris Marker. Praha: AMU, 2012, s. 13. []
  5. Marker zemřel v den svých 91. narozenin 29. srpna 2012, tedy v roce vydání knihy. []
  6. DUBOIS, Philippe (ed.): Theoreme 6. Recherches sur Chris Marker. Paris: Presses Sorbonne Nouvelle, 2002. []
  7. Chrise Marker vnímal své snímky jako živé organismy a u některých z nich zakázal projekce, protože zastával názor, že už skončila jejich životnost. []

Autor

Profilový obrázek
Počet článků : 34

Komentáře (1)

  • Profilový obrázek

    Tomáš

    Super. Lidi by o tomhle režisérovi měli vědět víc. Bohužel to tak není.

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru