Zde se nacházíte: 25fps » Český film » „Kdo se bojí, nesmí točit animované filmy“

„Kdo se bojí, nesmí točit animované filmy“

„Kdo se bojí, nesmí točit animované filmy“

ROZHOVOR s Michalem Žabkou, režisérem celovečerního animovaného filmu Čtyrlístek ve službách krále – MARTIN SMATANA –

Čo vás priviedlo k filmovému umeniu a aký bol váš prvý kontakt s animáciou? Mali ste ju rád už ako dieťa?
První moje setkání s animovaným filmem se uskutečnilo prostřednictvím Večerníčku v tehdejší Československé televizi a myslím si, že tehdy jsem poprvé viděl animovaný film. Asi v pěti letech mě rodiče vzali do kina na Sněhurku a sedm trpaslíků Walta Disneyho a byl to můj první celovečerní animovaný film, který jsem viděl na plátně. Myslím, že to bylo právě tehdy, kdy jsem si poprvé říkal, že bych chtěl jednou točit animované filmy. Už v mateřské školce jsem měl místo odpoledního spaní dovoleno si kreslit a kresby jsem potom vyměňoval s paní kuchařkou za mrkvovou šťávu. To byl můj první honorář.

Začiatky vašej animovanej tvorby sa datujú od doby, keď ste študovali animáciu v Zlíne a neskôr na pražskej FAMU. Ako na túto dobu spomínate?
Byla to fantastická doba, hlavně na Filmové škole ve Zlíně. Byli jsme úplně první ročník a otevírali školu, která právě vznikla a vůbec ještě nebyly stanoveny mantinely, jak bude fungovat. A studenti byli vyzváni, aby školu utvořili k obrazu svému. Diktovali jsme si různé předměty, které bychom se rádi učili a cvičení, která chceme natočit. Sešli jsme se skvělá parta asi třiceti lidí různých věkových kategorií a spojovalo nás hlavně to, že jsme byli šíleně nadržení dělat film. Předtím jsme studovali různé školy, já Vysokou zemědělskou školu v Praze, a najednou se před námi otevřela možnost studovat film. Byli jsme strašně nadšení a navzájem jsme si s filmy pomáhali. A protože se polovina ze zlínského ročníku dostala na FAMU, říkali nám tenkrát v Praze “invaze ze Zlína“.

Zapôsobil na vás v tej dobe niekto z vašich vtedajších profesorov, prípadne spolužiakov? Mali ste vo svojich začiatkoch nejaké vzory?
Měli jsme štěstí, že nás ve Zlíně učil Igor Ševčík, skvělý animátor, režisér, výtvarník a hlavně člověk, který nás uměl motivovat k tomu, abychom dělali vlastní autorskou tvorbu a dělali si filmy po svém a stáli jsi za tím, co děláme. Na FAMU jsem měl pedagogy Milana Klikara, Pavla Koutského, Jiřího Bartu a jiné legendy, kteří nás učili a předávali nám své zkušenosti. Největším vzorem pro mne byl a je Břetislav Pojar, se kterým jsem prošel celé studiu na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze a konzultoval s ním všechny své filmy.

Časopis Čtyřlístek vyšiel po prvý krát v roku 1969. Ako malý chlapec ste Čtyřlístek čítali, zbierali a teraz ho režírujete vo filme. Našli ste si všetky tie staré časopisy, než ste sa pustil do réžie, alebo ste si museli po rokoch všetky staré čísla dokúpiť?
Časopis Čtyřlístek jsem jako kluk sbíral, ale protože mám o deset let mladšího bratra, tak je po mně v mé pubertě zdědil. Vůbec netuším, co se s nimi potom stalo a kde skončily. Sbírka byla kompletní asi do roku 1979–80. Když mě producent Miloš Šmídmajer oslovil s nabídkou režie Čtyřlístku, chtěl jsem si osvěžit to, co jsem četl jako kluk. Proto jsem si nejdřív koupil první tři knihy, které vycházejí jako souborné vydání prvních asi padesáti časopisů. Dva roky jsme film připravovali, dva roky točili a za tu dobu jsem si stihl pořídit i další knihy, takže teď jich mám deset. No a jedenáctou knihu, která vyšla asi před měsícem, jsem dostal od manželky k premiéře Čtyřlístku, takže mám opět všechna čísla, a to až do roku 1992.

Pre akú vekovú kategóriu je tento film určený?
Časopis Čtyřlístek je koncipován pro malé děti. My jsme ale chtěli, aby byl náš film spíše taková rodinná podívaná, jak pro děti, tak pro rodiče. Nejpočetnější diváci by měli být děti od pěti do deseti let. Pro ty úplně maličké školkové děti je tenhle film možná trochu rychlý, hodně akční a koukají na něj s otevřenou pusou. Ale líbí se jim.

Prečo ste sa rozhodli vašu tvorbu orientovať na detského diváka? Inšpirovali vás k príprave filmu vaše vlastné deti?
Možná proto, že jsem stále fanda animovaných filmů, nebo proto, že jsem založil rodinu. Ale už můj poslední krátký film Účetní a víla, který jsem natočil do celovečerního snímku Autopohádky, byl určen pro děti. A předchozí krátké filmy, které jsem točil ještě na FAMU, měly také početné dětské publikum. Často vyhrávaly festivaly filmů pro děti, přestože původně byly zamýšleny jako filmy pro dospělé.

Odskúšali ste si už film na detskom divákovi ešte pred premiérou? Aké boli reakcie?
Mám štěstí, že hodně mých kolegů už má větší děti a ověřil jsem si, že ten film chtějí vidět znovu a znovu. Pořád se ho domáhaly. Na trailer se koukaly asi stokrát za sebou a vůbec jim to nevadilo. Takže jsme si ověřili, že to funguje. Ale opravdová reakce publika nastala až teprve před několika dny, když jsme viděli zkušební projekce. Na novinářské projekci jsme měli skupinku dětí z mateřské školky, kterým se film moc líbil.

Je podľa vás jednoduchšie robiť filmy pre dospelého, alebo detského diváka?
Já si myslím, že tvorba pro děti se nesmí podceňovat. Možná to vypadá, že pro děti se dá film natočit jednodušeji, ale není to pravda. Dětský divák je upřímný, ale zároveň hodně kritický, takže tvůrcům nic neodpustí. Točit pro děti je stejně náročné, ne-li náročnější.

Čtyřlístek a jeho hlavní hrdinovia sú verejnosti známi už takmer 44 rokov. Každý, kto si čítal časopis Čtyřlístek, si predstavoval, čo robia hlavní hrdinovia, ako sa figúrky hýbu. Nebáli ste sa, že sa ich predstavy nestretnú s tými vašimi?
Čtenáři si při čtení představují, jak postavy mluví, představují si barvu hlasu všech postav, někteří si je možná i rozpohybují v hlavě díky obrázkům na pokračování. Moje představa může být zcela odlišná od toho, co si někteří představují. Proto u takovýchto populárních adaptací reálně hrozí, že se představa režiséra nemusí potkat se čtenářskou. Ale kdo se bojí, nesmí točit animované filmy.

Za tých 44 rokov, odkedy Čtyřlístek vychádza, sa vzhľad postáv zmenil. Keď ste navrhovali podobu filmových hrdinov, nechali ste sa inšpirovať dizajnom postáv skôr z rannej éry 70. a 80. rokov, alebo ste filmových hrdinov navrhli už podľa súčasnej podoby postavičiek v časopise?
Postavy jsme navrhli tak, aby byly podobné figurkám z let 1971 až 1980, takže mají větší hlavu, jsou zaoblenější a nemají tak dlouhé končetiny. Dnešní figury v časopise Čtyřlístek mají delší a tenší končetiny, menší hlavičky. Pro animovaný film by byly tyto proporce trošku nevýhodné, protože velikost obličeje a mimika hrají podstatnou roli při samotné hře postav. Figurky, které jsme ve spolupráci s panem Němečkem navrhli do filmu, jsou asi nejbližší kresbám ze 70. let. odoba Čtyřlístku se za dobu, co vychází, dost proměnila. Na úplném začátku – vznikly v roce 1969 – vypadaly hlavní postavy trochu jinak. Tehdy byli manželé Němečkovi na předsvatební cestě v Itálii, kde viděli komiksy, které se tam prodávaly. Uvědomili si, že v Československu žádné komiksy pro děti nevycházejí, a tak takový komiks vymysleli. Ještě v Itálii navrhli jména a všechny charaktery. Alespoň legenda tak praví.

Charakteristickým znakom všetkých štyroch hlavných hrdinov je to, že majú ľudské telá a zvieracie hlavičky, ktoré sú väčšie ako tie z časopisu. Ako prebiehala spolupráca medzi vami ako režisérom a Jaroslavom Němečekom ako autorom a výtvarníkom týchto hrdinov?
Jaroslav Němeček nakreslil na každou stránku scénáře, který měl v jednu chvíli až 160 stran, jeden až dva obrázky. Dohromady nakreslil asi 300 obrázků a pod každý obrázek napsal popis. Třeba “Pinďa utíká se zlatou kuličkou.“

Na základě těchto obrázků začaly vznikat návrhy dekorací a zároveň jsme se začali bavit o figurách. Pan Němeček pak chodil každý týden do studia a schvaloval proporce postav a jejich tvary. „Tady má Fifinka malý nos, tady má Myšpulín veliké uši, tam má Bobík krátké nohy.“ Takže se prodlužovalo, zkracovalo a upravovalo tak dlouho, dokud nebyl autor spokojený. Potom se řešily barvy, textury a nakonec jsme řešili celkovou výtvarnou koncepci.

Je v Českej republike dostatok animátorov na vytvorenie celovečerného filmu, alebo ste boli nútení prizvať aj zahraničných animátorov?
Ve chvíli, když jsme začali točit náš film, byly v Čechách rozpracovány další dva celovečerní animované filmy. Hus i ti husiti Pavla Koutského, Kozí příběh se sýrem Jana Tománka a náš film, takže animátorů byl najednou v Čechách nedostatek. Ti, kteří animují kreslený film, byli u Pavla Koutského, 3Dčkaři byli u Jana Tománka a částečně ve studiu Alkay Animation. Bylo nutné rozhodit sítě a nabrat zahraniční animátory. Na našem filmu pracovalo asi čtyřicet animátorů a z toho polovina byla ze zahraničí. Byl tam např. Američan, Bulhaři, Maďar, Francouzi, Belgičani, Brazilka, Rumunka, Němka, animátorka z Hongkongu a také dva Slováci.

Aké to bolo, pracovať v takomto medzinárodnom tíme? Bolo náročné ustrážiť výtvarnú jednotu filmu a dohliadnuť na správny chod výroby v takomto medzinárodnom zložení?
Bylo to zajímavé. Každý animátor je originál, každý do filmu přinese něco svého. Bylo to potřeba trošičku sjednotit, tak jsme si stanovili mantinely a udělali vstupní testy. Animátoři museli nejdřív vytvořit krátkou sekvenci z filmu a na základě toho jsme viděli, jak je animátor šikovný a schopný udělat konkrétní charakter. Zároveň jsme si vyzkoušeli, jak se ten který charakter má hýbat a jak se s ním může hrát.

Každá postava sa pohybuje trošičku inak, má iný charakter. Bobík sa hýbe pomalšie ako rýchly Pinďa. Mali niektorí animátori svojho obľúbeného hrdinu, s ktorým je zábava a radi ho animujú, napríklad spomínaného Pinďu a jeho dlhé uši?
U normálních filmů se to dělá tak, že každý animátor animuje svoji postavu. Samozřejmě že naše poměry jsou skromnější a nemáme tolik animátorů, jak tomu bývá v amerických filmech. Podle kvality animováni a podle zručnosti byli animátoři rozdělení do skupin. Podle toho animovali různě těžké typy postav a také byli zaplaceni. Během filmu se stalo několika začínajícím animátorům, že se propracovali k pokročilým a animovali ty nejtěžší sekvence. Některé postavy se animovaly jednodušeji, zejména figury v druhém plánu, ale na hlavní postavy byl kladen veliký důraz, takže s nimi pracovali jen špičkoví animátoři. A ti museli animovat nejen uši u Pindi, ale i mašli Fifinky nebo fousky Myšpulína.

Ktorá postavička z Čtyřlístku je vám najsympatickejšia?
Uvědomil jsem si, že v dětství jsem byl tak trošku vynálezce Myšpulín. V deseti letech jsem dostal pod stromeček stavebnici “Mladý chemik“, se kterou mě potom rodiče vykázali do garáže, kde jsem si udělal laboratoř. Z naší garáže se od té doby pořád kouřilo a ozývaly se detonace. Dnes mám ale nejradši Pinďu pro jeho ztřeštěnost.

Celovečerný film Čtyřlístek má 90 minút a pracovalo na ňom 40 animátorov z celého sveta. Ako dlho vám trvalo vytvoriť jednu minútu takéhoto filmu o Čtyřlístku?
Film se natáčel devatenáct měsíců a trvá 88 minut. Předtím, než se film sestříhal, bylo natočeno asi 110 minut animace, ale pak některé záběry úplně vypadly, protože zpomalovaly děj a nechtěli jsme se dostat přes 90 minut. Jeden animátor udělal měsíčně půl minutu až minutu. Ale byli i tací, kteří byli schopní udělat až dvě minuty měsíčně.

Film Čtyřlístek je na prvý pohľad animovaný 2D kreslený film, avšak diváci nemajú možnosť vidieť, že film bol najskôr vytvorený 3D počítačovou animáciou a neskôr bol upravený, sploštený a okontúrovaný tak, aby figúry vyzerali ako kreslené. Zvažovali ste, že byste tento film skúsili vytvoriť ako plastický 3D počítačový film?
Uvažovali jsme nad tím. Udělali jsme kratičkou sekvenci, kde jsme vyrenderovali plastické a chlupaté postavy. Osobně si myslím, že vypadaly moc pěkně, ale všichni jsou zvyklí na kreslenou podobu Čtyřlístku a byl trošku problém je najednou přesvědčit, že by to mohlo fungovat i jinak. Prostě zvyk je zvyk. Takže jsme nakonec sklopili uši a vrátili jsme se ke kreslené podobě, kdy se obrazu ubrala plasticita a přidaly se kontury. Dokreslily se vedlejší postavy a pozadí tak, aby celkový dojem byl co nejvíc kreslený. A aby co nejvíc připomínal “cartoon“.

V hranom filme väčšinou najskôr vznikne film, potom sa zídu herci a film nahovoria, nadabujú. Ale v animovanom filme je tento proces opačný. Ako sa režírujú herci, keď sa pracuje s ich hlasom úplne na začiatku. Bolo ťažké nájsť tie správne hlasy?
Na úplném začátku jsme oslovili tři herce, kteří si přečetli scénář a spolu si ho zahráli. Řekli jsme jim, jak postavy vypadají a jaké by měly mít charaktery. V podstatě si film ve studiu zahráli jako rozhlasovou hru. Obrázky ze “storyboardu“ se potáhly tímto pomocným zvukem, vznikl animatik a podle toho jsme přesně věděli délku každého záběru. Na tento pomocný zvuk animátoři vytvořili pohyby úst a animaci, lipsynch. Teprve potom přišli herci, zkušení dabéři, kteří se museli trefit do pohybu pusinek a namluvili hlasy jednotlivých postav.

Pôvodný termín premiéry Čtyřlístku bol naplánovaný na 31. januára. Čo spôsobilo, že sa tento animovaný film dostal do kín až o mesiac neskôr?
Dá se říct, že to byly technické problémy. Když už bylo vše nakresleno, naanimováno a otexturováno, bylo potřeba celý film vyrenderovat a sesadit tyto jednotlivé vrstvy dohromady. Asi měsíc před plánovanou premiérou ve studiu zjistili, že kapacita počítačů je malá a nestačí. Čím větší byla data, tím počítače pracovaly pomaleji, takže se stále dokupovaly nové a nové počítače a render-farma se zněkolikanásobila. Server, který zprostředkovával spojení mezi počítači, to nevydržel a zkolaboval. Došlo k malému požáru a ke ztrátě dat, která se potom musela vyrobit znovu. Část filmu se předělávala a to samozřejmě způsobilo zpoždění.

Štúdio sa snažilo výpadok dobehnúť a chýbajúcich asi päť minút nahradiť záložnými zábermi, takzvaného “playblastu“. Prečo ste sa ale nakoniec rozhodli nepoužiť tieto záložné zábery?
Já byl zásadně proti, protože to byly polotovary, které jsou vyrenderované v nižším rozlišení. Proto vypadaly o kategorii hůř než ostatní záběry. Nakonec jsme se shodli, že by nebylo dobré vypouštět film na diváky v téhle podobě. U filmu máte jenom jednu šanci a víc těch šancí už nemáte. Když se napoprvé nepovede start filmu, tak další šance už neexistuje a film má smůlu. Raději jsme tedy odložili premiéru o pět týdnů.

Častokrát sa stáva, že pri podobných nehodách, kedy je potrebné nanovo vytvoriť určité pasáže filmu, sú práve tieto sekvencie najlepšie a najprepracovanejšie. Bol to prípad aj tohto filmu, alebo ste sa snažili dorobiť tieto stratené pasáže presne podľa pôvodnej predlohy?
Často to bylo lepší a rychlejší, protože už se to dělalo napodruhé. Některé záběry byly díky tomu kvalitnější a dokonce se některé záběry ještě předělaly. Na výsledku je to určitě znát.

Film je vonku, postupne začne získavať prvé kritiky ale aj ocenenia. Čakajú film aj zahraničné festivaly a iné premietania?
O festivalech jsme se zatím s producentem nebavili, ale určitě film na nějaký pošleme. Na Slovensku je už film v kinech a samozřejmě máme připravený i mezinárodní zvukový pás, takže není problém prodat film i jinam do zahraničí. Uvidíme, jestli někdo projeví zájem.

Máte nejaké očakávania od divákov?
Já hlavně budu rád, když se film divákům bude líbit. Pokud do kina přijde dostatek diváků, bude to pro mě největší odměna.

Naučili ste sa počas výroby tohto filmu aj niečo nové? Posunula vás táto skúsenosť po režisérskej stránke?
Stoprocentně. Čtyřlístek je můj první celovečerní animovaný film, který jsem režíroval. Moje předchozí filmy byly většinou krátkometrážní, takže je to určitě krok vpřed v mé profesní kariéře.

Vaša manželka je tiež animátorka. Fungujete dohromady ako tím, alebo každý pracujete na svojich filmoch?
Zatím jsme si točili každý na svém písečku, každý jsme natáčeli svoje vlastní filmy. Moje manželka je velice úspěšná, její poslední film In vino veritas teď jezdí po zahraničních festivalech. Do budoucna plánujeme, že bychom něco zkusili natočit společně. Každý z nás by si třeba udělal dva krátké filmy a spojili bychom je do jednoho celovečerního snímku.

Napriek tomu, že ste boli nútení zrušiť všetky dovtedy naplánované projekcie v januári a diváci si museli na film počkať o mesiac dlhšie, myslím, že to stálo za to, a verím, že film bude mať o to väčší úspech. Po nedávnej premiére je jasné, že film Čtyřlístek ve službách krále bude patriť k najkrajším českým animovaným filmom.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Profilový obrázek
Počet článků : 1

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

sex toy in india
Zpět nahoru