Fokus – Španělsko, to není jen Almodóvar, Saura nebo Medem

FESTIVALY: 40. Letní filmová škola – LUCIE ZUBKOVÁ –

Když se řekne Španělsko, mnoho lidí si představí býčí zápasy s toreadory, flamenco nebo vášnivý temperament španělských obyvatel. Avšak jako většina národních stereotypů, také tyto pokrývají pouze zlomek skutečného obrazu dané země. S temperamentními lidmi se setkáte spíše na jihu, býčí zápasy v dnešní době většinou spatříte pouze v rámci městských oslav, v Katalánsku kvůli přísnému zákazu už vůbec ne… Jubilejní 40. ročník Letní filmové školy již tento víkend (od pátku 25. 7. 2014) naváže na loňskou sekci Fokus, jež se tehdy soustředila na Portugalsko, a zkompletuje kinematografii Iberského poloostrova; prostřednictvím zmiňované sekce se pokusí ukázat pravou tvář Španělska.

Tedy ne tak docela… Prostor dostane také españolada, „národní žánr“, který zmíněný stereotypní obraz v minulosti spoluvytvářel. Tyto snímky představující Španělsko coby národ šarmantních Don Juanů však kvůli své soudobé popularitě nemohou chybět. Zveličování určitého aspektu, redukování reality či dokonce falzifikování národního charakteru se objevuje např. i ve slavném snímku Carlose Saury Carmen (1983). Kořeny españolady sahají k románům 19. století. Spisovatelé jako Alexandre Dumas nebo Victor Hugo projektovali do svých děl některá „klišé“ kolující o Andalusii; popisovali cikány, toreadory, potulné pěvce apod. A španělští filmaři na tyto představy navázali… Filmy vznikaly zejména v průběhu Francovy diktatury, neboť byly nezávadné. Proslavily herce jako Alfredo Landa, Antonio Ozores či Paco Martínez Soria.

Vedle děl spadajících pod pojem españolada se zařadí podsekce, které různorodost španělské kultury – i produkce – tolik neignorují. Zde patří např. filmy Luise G. Berlangy, madridského filmaře zesnulého před čtyřmi lety. Sám Berlanga svá díla popsal následující větou: „Mé filmy jsou o selhání. Jsou o individuích, která vidí šanci dostat se z problémů, ale vždy selžou, protože to byla jen iluze.“ Tak například snímek Kat (El verdugo, 1963) vypráví o mladíkovi jménem Luis, který je nucen po svém tchánovi převzít úlohu kata – aby rodině nebyl zabrán státní byt. Film, ačkoli zahalen do komediálního nádechu, ostře polemizuje s frankistickým režimem (a obecně i s trestem smrti). Nejen díky tomu se řadí mezi vrcholná díla španělské kinematografie. Jeho vzniku údajně předcházelo vyprávění režisérova přítele, který se setkal s katem, jenž byl natolik znechucen rozsudky, že během poprav sám omdléval. Kam až je člověk schopen zajít pod nátlakem okolí, rodiny, společenských institucí…? Do konce života generála Franca byl snímek Kat zakázán a Berlangovi, označenému za komunistu či špatného Španěla, bylo na několik let znemožněno věnovat se dalším projektům. Přirozená velikost (Tamaño natural, 1973), intimněji, ale rovněž pesimisticky laděný film, přibližuje příběh pařížského zubního lékaře, který dostal ženskou molitanovou figurínu v životní velikosti. Postupně si k ní vytváří vztah, začíná s ní jednat jako se skutečnou lidskou bytostí… Berlanga tak rozpracoval téma samoty a životního neúspěchu, pocit odloučení od společnosti; jeho hrdina si vybral život po boku němé figuríny, místo aby se snažil začlenit do kruhu pařížské smetánky. Kontroverzní dílo se opět setkalo s nevolí režimu, ale také např. s protestem feministických skupin. Krom těchto dvou snímků budou na LFŠ uvedena ještě tato režisérova díla: Vítáme vás, pane Marshalle (Bienvenido Mister Marshall, 1952), Calabuch (1956), Svátek dobročinnosti (Plácido, 1961), Národní puška (La escopeta nacional, 1977) Kravička (La vaquilla, 1985) a Berlangův poslední dlouhometrážní snímek Paříž-Timbuktu (París Tombuctú, 1998).

O třešničku se jako již tradičně postarají Půlnoční delikatesy, letos coby španělský horor. Oblíbená sekce – účelně zařazená až k půlnoci – v minulosti „hostila“ např. zombie horory, blaxploitation filmy nebo japonské pinku filmy, tedy žánry sázející na kontroverzi, erotiku či násilí. Nemalou součástí španělské retrospektivy bude i představení současného filmu. (Také) tato podsekce se obejde bez notoricky známých jmen jako Carlos Saura, Pedro Almodóvar nebo Julio Medem. Jednak proto, aby měli diváci možnost setkat se i s méně proslavenými autory, jednak z toho důvodu, že jejich retrospektivy již na Letní filmové škole představeny byly.

40. ročník Letní filmové školy začíná v pátek 25. 7. 2014; uvidíme se v Uherském Hradišti!