Ikona jménem Jos Stelling zavítá do Veselí nad Moravou

FESTIVALY: CineBenelux – LUCIE ZUBKOVÁ –

Příští víkend se ve Veselí nad Moravou uskuteční druhý ročník přehlídky CineBenelux, která představí kinematografii Belgie, Nizozemí a Lucemburska. O víkendu 16. až 18. května 2014 se tamní kino zaplní filmovými fanoušky, projekcemi, hosty i doprovodným hudebním programem. Náplň festivalu bude uspořádaná do tří cyklů; Film News, Jos Stelling a Joachim Lafosse.

Hned prvním ročníkem pořadatelé CineBeneluxu dokázali, že se – ačkoli jde o malý začínající festival – nebojí zvát významné filmaře. V minulém roce se přehlídky zúčastnil vlámský režisér Geoffrey Enthoven (Hasta la vista!, The Over the Hill Band…) spolu s producentem a scenáristou Marianem Vanhoofem. Letos bude zlatým hřebem přehlídky Jos Stelling, „klasik nizozemského filmu“, který osobně uvede deset svých snímků; v retrospektivním průřezu jeho tvorby bude z dlouhometrážních děl chybět jen nejnovější počin Dívka a smrt (2012).

Jos Stelling je jedním z nejznámějších holandských režisérů poslední doby. Svou kariéru odstartoval snímkem Mariken van Nieumeghen (1974), na kterém pracoval několik let. Původně mělo jít o nenáročnou produkci skupinky mladých nadšenců, filmový štáb se však v průběhu let rozrostl na osm set lidí. Stellig ve filmu rozpracoval středověkou tematiku, které se pak držel i v několika dalších dílech. Sám si napsal scénář, místo profesionálních herců obsadil amatéry. Jako začínající filmař vnesl do holandské kinematografie novátorské narativní postupy či práci se symbolismem. Stellingovy snímky často obsahují málo dialogů, což je zapříčiněno např. složitou komunikací hlavních protagonistů mluvících odlišnými jazyky. Této tematice se Stelling věnuje ve filmových adaptacích knih od nizozemského spisovatele Jean-Paula Franssense – De Wisselwachter (Výhybkář, 1986) a Duska (2007). Oba filmy jsou specifické tím, že v nich vystupují pouze dvě hlavní postavy. Jsou odlišných národností, mluví tedy jinými jazyky. Na nějakou dobu jsou však nuceni tuto bariéru překonat a vzájemně spolu vyjít. Stellingovy filmy zdůrazňují spíše výraz a pocity postav, jejich měnící se vztahy – mnohdy komplikované kvůli střetu odlišných světů. Iluzionista (1984), jeden z jeho nejslavnějších filmů, je dokonce celý beze slov. Rozpracovává poutavý příběh dvou bratrů; jeden z nich je postižen Downovým syndromem, ten druhý se ho snaží ochránit před pobytem v ústavu, i když to znamená jisté omezení v kariéře kouzelníka. Jedná se o místy žertovný, místy depresivní surrealisticky laděný snímek plný podivných postav pohybujících se v „magickém“ světě.

Díla Jose Stellinga jsou občas přijímána s rozpačitostí. Po kritice životopisného filmu Rembrandt fecit 1669, kterým vzdal hold významnému nizozemskému malíři a grafikovi Rembrandtovi, na několik let ztratil chuť k další tvorbě. Neznamená to však, že by se nedočkal žádného uznání. Film Mariken van Nieumeghen byl promítán na festivalu v Cannes, což se v rámci nizozemské kinematografie dosud povedlo pouze dvakrát – po druhé až loni, kdy bylo k tomuto účelu vybráno drama Borgman režiséra Alexe van Warmerdama (také tento snímek bude uveden na přehlídce CineBenelux, a to v rámci sekce Film News).

Z minulého ročníku jsme odjížděli spokojeni – ať už kvůli výběru filmů, příjemné atmosféře, padnoucímu hudebnímu programu nebo přátelským hostům, kteří si s návštěvníky a štábem bez okolků zatrsali na DJ set obstaraný skupinou Midi lidi. Laťka je tedy nastavena vysoko, ale vše nasvědčuje tomu, že ji letošní ročník hravě zvládne.

Filmy Jose Stellinga, které budou uvedeny na přehlídce CineBenelux
Mariken van Nieumeghen (1974, 80 min.)
Elckerlyc (1975, 94 min.)
Rembrandt fecit 1669 (1977, 120 min.)
De Pretenders (1981, 100 min.)
De Illusionist (1984, 90 min.)
De Wisselwachter (1986, 97 min.)
De Vliegende Hollander (1995, 140 min.)
Erotické příběhy: De Wachtkamer, Die Tankstelle, Die Passage (1996 – 2003, 25 min. + 27 min. + 26 min.)
No Trains No Planes  (1999, 105 min.)
Duska (2007, 112 min.)