Vykročit z otcova stínu: biografie Michaela Douglase

Marc Eliot je jedním z nejproslulejších a nejaktivnějších životopisců současnosti. Na svém kontě má například biografie Jamese Stewarta, Jacka Nicholsona, Stevea McQueena nebo Walta Disneyho. Do češtiny byly přeloženy jeho knihy věnované Carymu Grantovi, Paulu Simonovi a nově i Clintu Eastwoodovi a Michaelu Douglasovi. Českou verzi životopisu posledně jmenovaného připravilo nakladatelství Vyšehrad, jež se nedávno zaskvělo vydařenou publikací o Robertu Redfordovi.

Již z kraje je třeba říci, že v konkurenci zmiňovaných překladových biografií Michael Douglas neobstojí. Připomínky pro přehlednost rozdělím do dvou kategorií, přičemž ta první se bude týkat samotného Eliotova textu a ta druhá jeho českého vydání. Marc Eliot podle očekávání knihu otevírá pojednáním o Douglasových rodičích, zejména pak o jeho slavném otci Kirkovi. Právě vztah otce a syna a motiv generačního poměřování prochází jako červená nit celým textem s tím, že někdy v jeho druhé polovině se rozrůstá o rovněž problematický vztah mezi Michaelem a jeho prvorozeným synem Cameronem. Zatímco Michael se s Kirkovou slávou dokázal přes počáteční obtíže zdárně vyrovnat a sám se stal úspěšným hercem a producentem, Cameronovi se totéž nepodařilo a aktuálně si odpykává několikaletý trest za držení a distribuci drog. Tento rozměr – místy dosahující až jakési obecné úvahy nad údělem potomků celebrit – mi přišel zdaleka nejzajímavější. V dalších aspektech je ale Eliotovo pojednání spíše podprůměrné. Již ze skromného bibliografického soupisu a strohého poznámkového aparátu (ve srovnání s jinými publikacemi tohoto typu) je zřejmé, že autor vycházel jen z omezeného množství zdrojů (v řadě případů časopiseckých článků a rozhovorů), které mu neumožnily podat plastický, komplexní a alespoň v něčem překvapivý a objevný portrét Douglase. Čtenáři se nikdy nedostane skutečného vhledu do Douglasova soukromí (nad rámec toho, co si může přečíst v bulváru) a pasáže o jeho filmové kariéře zase trpí mechaničností a kombinací suchých dat (rozpočty a tržby) a přehnaných, argumenty nepodložených tvrzení (například když Eliot označuje Přelet nad kukaččím hnízdem a Čínský syndrom za dva nejúspěšnější filmy 70. let; jak k tomuto bizarnímu závěru dospěl, se nedozvíme. Na jiném místě o Douglasovi píše jako o „nejúspěšnějším producentovi celovečerních filmů všech dob.“).

Douglasův portrét navíc pochopitelně zůstává nedokončený (kromě něj samého je stále naživu i jeho otec Kirk, který minulý měsíc oslavil 97. narozeniny). Nevyhnutelně se tak nabízí otázka, proč byla biografie vydána zrovna v roce 2012. Aniž bych chtěl činit ukvapené závěry, kniha působí dojmem, že byla napsána ve velkém spěchu a dost možná měla těžit ze zvýšené publicity vyvolané Douglasovým rakovinovým onemocněním, o němž média informovala v říjnu 2010. Ať už byly důvody pro vydání knihy jakékoliv, výsledek zůstává značně neuspokojivý.

Česká edice bohužel čtenářům ke spokojenosti ničím nedopomůže, spíše naopak. Překlad Jaroslavy Hromadové je až příliš často těžkopádný a vyznačuje se mnoha neobratnými spojeními (namátkou jen jedna věta, která tuto skutečnost demonstruje: /o Válce Roseových/ „Tato takzvaná fyzická komedie byl bravurní kousek se střílením a rvačkami, vzdáleně připomínající Honbu za diamantem – lehký na honbu a těžký na diamant.“ str. 156) Výjimečné nejsou překlepy – a to i v těch nejběžnějších slovech – a zkomoleniny názvů a vlastních jmen. Mezi nejbolestnější případy patří: Frederick Fellini, Star Track, Robin William, Wesley Snipe, Russell Crow, George Cloony, Sam Raimini, Bowling for Columbia atd. Ze střihačky Dede Allenové je na jednom místě udělán muž (zatímco v poděkování je její pohlaví uvedeno správně), naopak z herce Dany Andrewse překladatelka učinila Danu Andrewsovou. Opakovaně můžeme narazit na velmi neobvyklé názvy slavných filmů, mezi nimi vynikají Indiana Jones a poslední křižák, Pláž Iwodžimy a Na dvanácti hodinách nahoře (Twelve O’Clock High). Produkční kodex (Production Code) je nestandardně přeložen jako „výrobní řád“, kino Mann’s Chinese Theater (od ledna 2013 známé jako TCL Chinese Theater) je chybně označeno za divadlo a tak bychom mohli pokračovat dále. Jestliže překlad a redakce textu vyvolávají přinejmenším rozpaky, grafické a technické zpracování knihy je na velmi dobré úrovni. Osobně mi pouze vadilo pro mne nepochopitelné rozhodnutí vkládat úvodní slova významnějších odstavců do kapitálek, což v mnoha případech nepůsobí vizuálně dobře (jako například zde: „NĚKOLIK TÝDNŮ PŘED netrpělivě očekávaným vyhlašováním…“, str. 83). 

Po přečtení Douglasova životopisu si přeji dvě věci: aby nakladatelství Vyšehrad mělo při volbě příští biografie šťastnější ruku a aby hodnocení překladu jiné knihy Marca Eliota – Amerického rebela – Clinta Eastwooda z nakladatelství Karmášek – dopadlo o poznání lépe.

P.S. Recenze Eastwoodovy biografie by se na stránkách 25fps měla objevit v horizontu několika týdnů.

Michael Douglas

Marc Eliot
Vyšehrad
2013, 296 stran
doporučená cena: 398 Kč
knihu lze objednat na stránkách vydavatele
dostupné i jako e-kniha