Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Výprava za tajemstvím vesmíru a lidské existence

Výprava za tajemstvím vesmíru a lidské existence

Výprava za tajemstvím vesmíru a lidské existence

ROZHOVOR s Joergem Burgerem, režisérem filmu Zaostřeno na nekonečno – FILIP ŠEBEK – 

Oceňovaný rakouský dokumentarista Joerg Burger natočil zneklidňující vizuální esej o limitech vědy, lidského poznání a věčné touze člověka pochopit smysl naší existence s výmluvným názvem Zaostřeno na nekonečno. Podnětná cesta od obřích teleskopů v Arizoně přes nejambicióznější astronomický projekt na světě v horách chilské Almy až k výzkumnému centru v CERNu je doplněna rozhovory s různými vědeckými kapacitami i svědky UFO. Ojedinělou projekci podmanivého snímku s působivými kompozicemi a ambientním soundtrackem pořádá Institut dokumentárního filmu společně s Rakouským kulturním fórem v Praze v pondělí 24. listopadu od 20.45 v kině Světozor.

Z jakého důvodu jste se rozhodl natočit dokument o tak těžko uchopitelném tématu, jakým je zkoumání nekonečna a vesmíru?
Stále mě vzrušuje pokrok vědecké výzkumné práce a zároveň fascinuje skutečnost, že ani jeho nejnovější výsledky nám neodpovídají na základní otázky typu: Kdo jsme? Proč jsme zde? Jaký je náš osud? Jaký je smysl existence?. Na jedné straně dokážeme objevovat svět s pomocí našich chytrých mozků, ale na druhé nejsme schopní pomocí běžného uvažování pochopit výsledky vědeckých objevů. Černé díry, teorie velkého třesku, temná hmota atp., to jsou věci mimo naší každodenní zkušenost. Můj zájem o tato témata začal ve výzkumném centru fyziky částic ve švýcarském CERNu, které mimochodem měří přes 27 kilometrů. Vzrušovali mě fotky z největšího lidmi sestrojeného přístroje, kterým zde vědci tyto věci zkoumají. A byl jsem opravdu uchvácen obřím teleskopem, s nímž můžeme vidět přes 13 bilionů let do minulosti. Když si uvědomíme, že vesmír obsahuje sto bilionů galaxií a každá galaxie má sto bilionů hvězd a každá hvězda má slunce atp., musíme se ptát, zda jsme ve vesmíru jediní svého druhu. A pokud ano, proč jsme byli „vybráni“ být tím unikátním druhem právě my? A proč je to pro nás tak důležité? Právě věda se snaží s obrovským úsilím na tyto otázky odpovídat a objevovat neznámé okolnosti vzniku života na zemi, což mě velmi zajímalo.

Jak jste si vybíral postavy, které hovoří ve vašem filmu? Měl jste je vytipované už před natáčením nebo jste některé z nich potkal během vaší práce víceméně náhodou?
Pracoval jsem docela dlouhou dobu na různých rešerších. Mým cílem bylo najít vědce se základním humanistickým vzděláním. To znamená najít fyziky, kteří studovali také filozofii nebo/a teologii, jako např. Turkyně Asli, která je zároveň umělkyní i fyzikem. Má tak nad vědeckými tématy jistý nadhled, ale zároveň moc dobře ví, o čem mluví. Většina vědců totiž pracuje jako mravenci v určitém systému a filozofické otázky je vůbec nezajímají. Hlavním problémem bylo domluvit se s nimi na nějakém konkrétním termínu pro rozhovor. Někteří z nich mají nabitý program jak rockové hvězdy s manažerem za zády, který ho organizuje. Na rozhovor s Lisou Randall jsem čekal celé dva roky! Některé se mi pak nepodařilo zastihnout vůbec, jako např. Roberta Penrose….

Vaše postavy mají rozličné intelektuální zázemí, takže ve filmu můžeme sledovat názory na základní otázky života a vesmíru z různých perspektiv. Která z nich vám osobně přišla nejpodnětnější?
Mým hlavním zájmem byla otázka, proč jsme na jedné straně schopní dojít ve vědeckém zkoumání tak daleko, ale na druhé máme velké problémy tomu všemu svou myslí formovanou každodenní zkušeností porozumět. V kvantové fyzice musíme většinou říkat, že není možné poznat, jak se částice „chovají“ v subatomickém světě, protože mohou být ve stejný čas na různých místech. Je dost složité vysvětlit takový problém v pouhých několika větách.

Jednou z nejzajímavějších postav vašeho filmu je emeritní profesor vatikánské observatoře, který při zkoumání vesmíru přemýšlí i o důkazech boží existence. Je vůbec možné, aby v určitém bodě našla teologie a věda společný jazyk nebo jde o věčný rozpor?
Otec George nehledá ve vesmíru boha a nikdy nemixuje vědu a náboženství. Pro něj jde o dvě různé zkušenosti v našem životě. V tomto případě jeho vědecké bádání není slučitelné s dogmaty katolické církve, což mu ale nebrání se vědou důkladně zabývat. Je to velmi zajímavý a chytrý člověk. Téma rozporu mezi vědou a náboženstvím je podle mého přeceňováno. Příběh Adama a Evy je nutné chápat jako metaforu nesouvisející s jakýmikoliv vědeckými důkazy. Během diskusí po projekcích mi publikum také nikde nepokládalo otázky související s náboženstvím.

Váš film je založen na otázkách, bylo vaší motivací „pouze“ otevřít mysl diváka pomocí těchto otázek nebo jste uvažoval i o možnosti nabídnout aspoň nějaké odpovědi?
Hlavní motivací bylo otevřít divákovu mysl tématy lidského původu, směřování a smyslu života. Připadá mi zajímavé, že čím více o tom víme, tím více je to nepochopitelné a zvláštní. Myslím, že žijeme v té vůbec nejzajímavější době, kdy to vypadá, že všechno kolabuje, ať už jde o klimatické změny, přelidnění, nedostatek energie, válečné konflikty atd. Ničíme si tak vlastní budoucnost a přitom současně vynakládáme obrovské úsilí a finanční prostředky na výzkum původu našeho života. Nad tímto paradoxem bychom se měli také zamyslet.

Jaké jste měl na váš film reakce z vědecké obce?
Reakce jsem měl pozitivní, hlavně od mladých a kritických vědců. Já se ale snažil především podat komplikované téma způsobem, aby mu rozuměli běžní diváci. V určitém bodě jsem proto přestal zatěžovat film dalšími a dalšími vědeckými poznatky a teoriemi, abych ho dostal na stupeň pochopitelnosti ze strany normálního publika, ale nesklouzl k laciné popularizaci.

Váš film byl promítán na řadě významných festivalů po celém světě. Jak na něj reagovalo publikum?
Pro mě bylo především úžasné, že projekce mého filmu byly vždy vyprodané a reakce publika byly pozitivní. Nejde jen o téma, formu či obrazovou kvalitu filmu, diváci si prostě oblíbili mé postavy a líbil se jim způsob, jakým jsem tyto základní otázky vědcům pokládal. Viděl jsem spoustu dokumentů o vědě, většinou televizní produkce, ale nikdy jsem v nich nenašel žádný kritický pohled. A o ten mi právě šlo.

Natáčel jste na řadě jedinečných míst sloužících ke zkoumání vesmíru, ať už to bylo v Chile, Arizoně, Arménii, Novém Mexiku či švýcarském CERNu. Kde jste se cítil nejblíže „nekonečnu“? Měl jste v plánu natáčet ještě na dalších místech?
Nejzajímavější lokací byla v tomto smyslu jednoznačně chilská Atacama. Chtěl jsem ještě natáčet v podzemním výzkumném centru v Japonsku, ale nakonec to bohužel nevyšlo, protože tam stále probíhají výzkumy a nikdo neměl čas věnovat se v pracovní době zvídavému dokumentaristovi.

Ve vašem filmu se objeví i postava chilského venkovana, který spatřil UFO a dokáže o něm dost přesvědčivě vyprávět. Vy v něj věříte?
To opravdu ne, v existenci UFO rozhodně nevěřím.

Jak těžké bylo získat finance na snímek o tak abstraktním tématu?
Téma filmu nebylo v tomto ohledu takovým problémem. Spíše jsem musel přesvědčit sponzory, že nepůjde o běžnou televizní reportáž s vědeckou tematikou, ale o umělecký dokument určený pro kina.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

IDF

Počet článků : 54

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru