AFO: Asteroidy jako začátek i konec života

Publikováno: Monika Bartošová Publikováno dne: 14. dubna 2015 Rubrika: Festivaly a přehlídky, TV | Komentář : 0

RECENZE: Asteroidy: Hodný, zlý a ošklivý – MONIKA BARTOŠOVÁ –

Dokumenty z cyklu Horizon britské stanice BBC patří bez diskuse k tomu nejlepšímu, co je možné mezi televizními dokumenty najít. Jsou zábavné, informačně nabité a plné těch nejlepších odborníků z různých vědeckých odvětví. Jeden z nich – Asteroidy: Hodný, zlý a ošklivý – můžete vidět na festivalu AFO ve středu 15. dubna od 19:30. Paří do programové sekce Zánik a počátek a tato dvojice pojmů je i vyprávěcí linií, která spojuje vyprávění o asteroidech v naší sluneční soustavě.

Dokumenty o vesmíru jsou skoro vždy zvláštním způsobem děsivé a přitažlivé zároveň. Lákají na pohledy za hranice atmosféry malé bezpečné planety, na níž žijeme. Zároveň jsou ale vyjádřením bázně z lidské bezvýznamnosti z hlediska obrovských rozměrů vesmíru kolem nás.

Vědci jako obyčejní-neobyčejní lidé.

Televizní film Asteroidy s klasickým westernovým podtitulem postupuje poměrně standardní formou, která spojuje jak celou řadu filmů o kosmu, tak hlavně podobné díly ze série Horizon. Pečlivě vybírá vědce, kteří budou důvěryhodnými mluvčími svého oboru a to například připomínáním jejich dosavadních zásluh:

V roce 1992 jsem našel první objekty viditelné za Neptunem od objevu Pluta. Největší nález v solárním systému od asteroidů.

(I když pak musíte profesoru Jewittovi odpustit to, že jeho objev vedl k tomu, že Pluto ztratil status planety.) Zároveň si ale vybírá lidi, kteří jsou svým způsobem jednoduše sexy.

Věda, zejména ta v televizi, musí být přitažlivá. Lidé, kterými si o ní necháváme vyprávět, musí být příjemní. Toho se BBC drží striktně. Zároveň vědce cíleně zobrazuje jako lidi nadšené svým oborem, nechává je pozbýt masku chladné profesionality a vyjádřit nadšení k jejich oblasti výzkumu:

Já prostě miluji asteroidy. Myslím, že jsem kvůli tomu trochu geek, že? Miluji jejich pohyb, miluji výpočty toho pohybu, miluji způsob, jakým to všechno funguje.

Je snadné spolu s nimi propadnout nadšení i pro něco, co vás do teď vůbec nezajímalo a možná jste ani neměli ponětí, že to existuje. A o to vlastně celou dobu jde především.

Tento díl cyklu Horizon je stejně jako další dokumenty o vesmíru postaven zejména na velkém množství digitálních simulací toho, jak kosmos vypadá. Vzdálené asteroidy se pozorují špatně a bez meteoritů, které čas od času dopadnou na povrch Země, bychom jen stěží věděli, z čeho jsou a jak vypadají. Přesto je pro diváka lákavé uvěřit, že vesmír je právě takový, jaký vidí na obrazovce, dech beroucí a krásně barevný. Přesto je dobré uvědomit si, že jde převážně o přikrášlené vizualizace, které mají zaujmout divákovo oko. Stejně jako dlouhé sekvence představující jednotlivé mluvčí, kde mají detailní záběry tváře na pozadí zapadajícího slunce nad Havají za cíl především vytvořit důvěru mezi vypravěčem a jeho publikem.

Důvěra k vědci je důležitá, proto je kamera často v intimním prostoru vypravěčů.

Jak napovídá název, asteroidy jsou ve filmu hrdiny i padouchy zároveň. Jsou svědectvím o vzniku naší sluneční soustavy a velmi pravděpodobně i tím, kdo učinil Zemi vhodnou pro život. Zároveň jsou ale také neustálou hrozbou pro celý planetární ekosystém. I ty s poměrně malou velikostí by při dopadu na planetu dokázaly zničit nebo minimálně výrazně narušit zdejší životní prostředí. Navíc ne úplně všechny je možné zpozorovat s dostatečným předstihem. Asteroidy jsou pravděpodobným počátkem i koncem života na zemi. Pokud chcete vědět proč a pohlédnou do tváře muži, který nám sebral Pluto jako planetu, máte možnost na Academia Film Olomouc.