Zde se nacházíte: 25fps » TV » Lásky jedné tmavovlásky

Lásky jedné tmavovlásky

Lásky jedné tmavovlásky
TV – TÉMA: PRIDE PARADE ANEB HOMONORMATIVITA – Až po uši (2014) – JANA JEDLIČKOVÁ –

Hřebejkova adaptace izraelského seriálu (When Shall We Kiss) sklidila v minulém roce poměrně nadšené reflexe jak ze strany diváků a divaček, tak od českých filmových a televizních recenzentů a recenzentek. Mnozí ji dokonce označili za nejlepší český seriál posledních let. Ačkoli by se samozřejmě dalo s posledním tvrzením bez nejmenších problémů polemizovat, Až po uši nelze upřít hned v několika směrech inovativnost a „svěžest“ na poli současného českého seriálu.

Středoevropské odnože HBO jsou známy svojí podporou domácí kinematografie a původní televizní tvorby. Chytrá marketingová strategie tak mnohde a mnohdy zapříčiňuje vznik unikátních děl, na která si celostátní televize a zavedená filmová studia (pokud vůbec v daných zemích existují) ať už z finančních, tak právních důvodů netroufají, nebo je jednoduše realizovat ani nemohou. V českém kontextu nelze opomenout např. Hořící keř Agniezsky Holland nebo americkou adaptaci taktéž izraelského formátu Terapie. Až po uši se s těmito dvěma seriály srovnávat bohužel ani v nejmenším nedá, na druhou stranu přináší bez okolků a zbytečných omluv na české obrazovky řemeslně zručně vyrobenou melodramaticky laděnou dramedy, která tu už dlouho chyběla.

azpousi09

Seriál charakteristický shakespearovským propletencem několika postav, které pojí milostné a přátelské vztahy, oplývá v českém kontextu nečekaně uvědomělou prací se stereotypy a krom jiného nabízí doposud ne příliš charakterově komplexní ženské postavy1. Největší inovací na poli domácí televizní tvorby je ovšem bez nejmenších pochyb zpracování tématu milostného vztahu dvou žen. Lesbické postavy a postavy žen, které mají milostný poměr s jinými ženami se sice v české televizní tvorbě poskrovnu již objevily v minulosti (např. postava psycholožky Karolíny v mýdlové opeře Ulice nebo epizodní postavy v prime timové mýdlové opeře Ordinace v růžové zahradě), stejně jako postavy gay můžů2 ale buď neoplývaly milostnými partnerkami, nebo tyto partnerky nebyly až na výjimky na obrazovkách přítomny a existovaly pouze v rámci dialogu postav.Vztah Lindy (Jana Kolesárová) a Zuzany (Jitka Čvančarová), byť není zcela zřejmé, že lesbický, je patrně prvním milostným vztahem mezi dvěma ženami, který viditelně přesahuje rámec několika seriálových epizod, vyvíjí se a spolu s ním se vyvíjí i jeho aktérky. Zároveň je to také první český seriál, TV film a, i s vědomím existence Pusinek Karin Babinské, první fikční audiovizuální dílo, které explicitně a bez okolků zobrazuje milostné scény mezi dvěma ženami ve stejném rozsahu a emocionálním rozpoložení jako u heterosexuálních postav. A sice jev, který se do roku 2014 v českých televizích objevil pouze u zahraniční filmové a seriálové produkce.

Začněme ale samotnou zápletkou. Až po uši samo o sobě není nijak převratným a inovativním seriálem. azpousi22Ve své podstatě využívá nelogického propletence několika postav, které se vzájemně alespoň přes jednu osobu znají, aniž by si toho byly vědomi. A denně se také často potkávají. Stejně tak je u některých postav tato vazba v několika posledních dílech postupně odhalována a slouží zdánlivě jako vyvrcholení napětí, které je pomyslně v seriálu stavěno od prvního dílu skrze utajované milostné vztahy mezi danými postavami. Zuzana a Linda nejsou v tomto kontextu výjimkou. Zuzanin manžel se sexuálně uspokojuje s Lindinou kamarádkou  Šárkou, Linda je kamarádka a masérka Zuzaniny kamarádky Emy, Ema se stává tajnou milenkou Zuzanina manžela Milana. Propletenec vztahů mezi těmito postavami se odkrývá v několika posledních epizodách. Namísto katarze a žánrového klišé vedoucího k happyendu ústí ale situace spíše do vztahového patu u Zuzany a Milana, rozchodu Lindy a Zuzany a šťastných konců u zbývajících postav. Mimochodem jedno z klišé, které Až po uši důsledně dodržuje, a sice odmítání šťastných konců u homosexuálních postav3.

A když už jsme u klišé, za pozornost stojí i zmínka o neustále se variujícím předpokladu vztahové katastrofy vycházející ze zamilovanosti lesbické ženy do ženy vdané, či ženy, která se až donedávna považovala za heterosexuální. Ačkoli v tomto směru je třeba Až po uši na druhou stranu pochválit za zdrženlivost v sexuálním kategorizování svých hrdinek. azpousi15Většina českých televizních kritiků a kritiček, stejně jako tvůrců a tvůrkyň totiž Lindu a Zuzanu automaticky přiřazují k lesbické sexuální orientaci a identitě. Zatímco Linda se skutečně jako lesbická žena identifikuje, u Zuzany je situace o poznání složitější. Českou kritickou scénu totiž obvykle ani nenapadne uvažovat o postavách, které mají milostný vztah s opačným pohlavím a v rámci fikčního světa tuto preferenci z jakéhokoli důvodu změní na stejné pohlaví, jako o postavách bisexuálních, queer, postavách s fluidní sexualitou či jako o postavách heterosexuálních. Pokud se jednou žena políbí s jinou ženou nebo s ní má milostný poměr, stává se automaticky lesbou, stejně jako se muž automaticky stává gayem, pokud políbí nebo má sex s jiným mužem. V seriálu pak obvykle následuje dlouhé období zjišťování  pravé identity postavy a útrapy spojené s touto veskrze těžkou dobou uvědomování si své pravé podstaty. I v zahraničních seriálech stále najdeme poskrovnu případů, které neheterosexuální postavy představují stejně jako postavy heterosexuální, postavy, které jejich sexualita nedefinuje, vnitřně je neničí či v nich nevyvolává potřebu se jakýmkoli způsobem definovat. U Až po uši existuje pouze jedna scéna, ve které se Zuzana „zamýšlí“ nad „změnou“ své sexuální orientace, a i v tomto případě zcela chybí pojmenování identity postavy, které je zjevně lesbická kategorie, stejně jako patrně i identita heterosexuální, příliš malá a úzce definovaná. Zuzanina motivace začít si milostnou aféru, která nečekaně sklouzne k něčemu intimnějšímu, leží zprvu jednak v sebeuspokojení, jednak zřejmě i v pomstě manželovi, kterého už nezajímá. azpousi12Stejně tak je patrné, že ji možnost intimního sblížení se ženou zprvu děsí, a to především kvůli reakcím okolí a její rodiny. Linda je ovšem také nejprve vykreslena poněkud stereotypně. Žena predátorka, která neváhá otevřeně svádět i heterosexuálky, střídá partnerky a sex pro ni představuje nevázanou zábavu. Když potkává Zuzanu, jdou její vztahová pravidla stranou, protože potkává lásku svého života, a stejně jako většina takto konstruovaných postav je nakonec využita. Na rozdíl od oněch fikčních stereotypů pojících se s aktivními lesbickými postavami si ale Linda uvědomuje svoji situaci a sama vztah končí s tím, že si přece jen zaslouží něco víc a hlavně chce od života něco víc.

Největším přínosem Až po uši je bezpochyby seriálové zpracování vztahu dvou žen. Byť se nevyhýbá řadě frekventovaných klišé a stereotypů, řadu z nich si současně uvědomuje a překračuje. Je jen škoda, že seriál i podle slov svého tvůrce Jana Hřebejka existoval v rozsahu jedné sezony. České televize by totiž nejen v tomto směru zoufale potřebovaly konkurenci. Přece jen, fakt, že se první fikční vztah mezi dvěma ženami zobrazený stejně jako vztahy mezi heterosexuálními postavami, objevuje v českých televizích až v roce 2015, v zemi, která se dlouhodobě považuje za velice liberální a pozitivně se vztahující k sexuálním minoritám, je poněkud zarážející a přinejmenším vyvolávající celou řadu otázek o tom, jak to s tou naší pověstnou liberálností vlastně je.

Až po uši

Režie: Jan Hřebejk
Scénář: Tereza Dusová, Iva Klestilová
Kamera: Asen Šopov
Hudba: Vladivojna La Chia
Hrají: Anna Geislerová, Jiří Havelka, Lenka Krobotová, Anna Polívková, Jana Kolesárová, Jitka Čvančarová, Hynek Čermák
Česká Republika, HBO (2014), 13 x 35 minut

Print Friendly, PDF & Email
  1. Ne že by v českých seriálech a televizních filmech neexistovaly komplexní ženské postavy, ale jejich „komplexnost“ povětšinou spočívá ve vymezování se vůči mužským postavám. Navíc Až po uši coby dramedy poskytuje divákům a divačkám oproti žánrovým očekáváním poměrně ambivalentní postavy, které se nám sice mnohdy protiví, ale zároveň dokážeme pochopit jejich pohnutky, motivace a nakonec s nimi často i soucítíme. []
  2. Mužské gay postavy jsou v českých seriálech a TV filmech o poznání četnější, ačkoli se jedná jen o několik málo případů.  Na rozdíl od lesbických a bisexuálních žen mívají ovšem častěji explicitní partnery, se kterými jsou na obrazovce prezentováni v milostném vztahu, byť se vždy na rozdíl od heterosexuálních postav jedná o pouhé naznačení. []
  3. Většina českých gay, lesbických a bisexuálních postav buď dojde „šťastného konce“ s partnerem či partnerkou a posléze mizí z obrazovek nebo je očekává konec negativní v podobě rozchodu nebo i smrti (viz Ulice), výjimkou jsou např. gay postavy v Okresním přeboru nebo gay pár v Cestách domů. []

Autor

Počet článků : 76

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru