Otčina

Nedlouho po britském a kanadském vydání grafického románu Niny Bunjevac (*1973) s názvem Fatherland přišlo nakladatelství BB/art na konci loňského roku s českým překladem. Pro fanoušky nezávislé komiksové tvorby je už tento fakt důvodem k radosti. Dalším důvodem je to, že se jedná o zdařilé dílo zajímavé autorky. Výborné kritiky sklidila už její prvotina, komiksová sbírka povídek s názvem Heartless (viz obrázek níže), inspirovaná mj. filmy Dušana Makavejeva. Ukázka z Heartless byla zařazena do prestižní publikace The Best American Comics, sestavené Scottem McCloudem (autor Jak rozumět komiksu). V magazínu Mineshaft se díla Bunjevac poměrně pravidelně objevuje ve společnosti Kima Deitche, Roberta Crumba nebo Arta Spiegelmana, s nimiž ji leccos spojuje.

Ukázka z grafického románu Heartless. Zdroj: ninabunjevac.com

V souvislosti s Otčinou bývají zmiňovány komiksy Maus Arta Spiegelmana a Persepolis Marjane Satrapi. Podobně jako tato již klasická díla také Bunjevac využívá osobitou, na první pohled její autorství identifikující kresbu a zároveň zpracovává osobní témata odehrávající se na pozadí dějinných událostí. Pokud bychom pátrali po tvůrcích, které sama autorka vyjmenovává mezi svými inspiracemi, narazili bychom na Charlese Burnse, Kima Deitche a Chestera Browna. Z prozaiků jsou to mezi dalšími Thomas Mann, Michail Bulgakov a Albert Camus. Ovlivnily ji filmy tak rozdílných režisérů, jakými byli Lindsay Anderson, Rainer Werner Fassbinder či Andrej Tarkovskij.1

Ačkoli příběh Otčiny je „vysoce biografický a částečně autobiografický“, jak autorka uvádí, ona sama se snažila „zůstat coby vypravěčka neutrální, stejně tak redukovat úrovně ‚sentimentu‘; totéž platí pro vyjadřování mých vlastních politických názorů.2
To ovšem neznamená, že by Otčina byla chladným dílem. Autorka v příběhu rozděleném do dvou částí (Plán B a Exil) upozaďuje svůj osobní příběh a naopak pátrá po osudu svého otce. Na ose Kanada – Jugoslávie – Kanada se vrací do jeho minulosti a zkoumá, jakým způsobem ho zážitky v dětství a dospívání formovaly a jak ovlivnily to, kým se stal (nacionalistou provádějícím bombové útoky a zároveň alkoholikem s násilnickými sklony). Bunjevac v historických „okénkách“ přibližuje, odkud pramení důvody nenávisti mezi Srby a Chorvaty. Vykresluje osobní (rodinné) dějiny na pozadí zásadních dějinných událostí. Krutost režimů a jedinců Bunjevac je pouze naznačena, autorka nemusí explicitně ukazovat krutosti, aby bylo jasné, že násilí, které má historické a náboženské kořeny, je nezměrné.

Komiks je koncipován jako fotoalbum, ve kterém není prostor pro zachycení radostných okamžiků. Znehybnělé výjevy v precizně vyvedeném stylu, který bychom mohli označit za fotorealistický, dodávají jednotlivým okamžikům na působivosti. Nepůsobí staticky, naopak jsou velmi živé. Z celkového černobílého realistického ladění se vymyká opakující se motiv ptáka z balkánské mytologie coby zlé předtuchy. V momentech, kdy Bunjevac pracuje pouze se siluetami, jako v závěru, je Otčina nejpůsobivější.
Doufejme, že české vydání Otčiny se dočká zasloužené pozornosti a časem dojde i na překlad jejího debutu…

Nina Bunjevac

Otčina

překlad: Pavla Horáková
152 stran, vázaná

doporučená cena: 349 Kč
vydalo nakladatelství BB/art