Želvy ninja – Vánoce přicházejí

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 24. listopadu 2015 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

KOMIKS – RECENZE: Želvy ninja: Menu číslo 3 (Kevin Eastman & Peter Laird) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Hned první pohled na obálku Menu 3 prozrazuje, že Comics Centrum neprosadilo u vlastníka autorských práv svou verzi logotypu, takže se od nynějška budeme setkávat jen s tou originální. Určitě je to věc, na kterou se sluší upozornit, ale snad nebylo potřeba se za změnu omlouvat. Šéfredaktor a překladatel Václav Dort navíc píše o několikaměsíčním boji. Dokázal bych si představit napření vydavatelských sil smysluplnějším způsobem. Zvlášť, pokud měla druhá strana (tahající za delší konec) k tuzemské variantě od začátku výhrady.

Ale logotyp sem, logotyp tam, důležitější je samozřejmě obsah třetího svazku. Ten sestává ze tří speciálů (one-shot) a jednoho regulérního příběhu. Každý speciál je věnován jednomu ze želví čtveřice a tři jsou proto, že ten zbývající (Rafaelův) byl již publikován na konci Menu 1. Úvodní Vánoční mimozemšťani (Michelangelo) možná dají vzpomenout na Menu 2, v němž se hrdinové vydali do vesmíru, ale ve skutečnosti jde o hračky, přesněji řečeno nejžádanější vánoční hračku sezóny. Přímočarý akční děj je jednou dlouhou honičkou zasněženým večerním New Yorkem a atmosféru zvládl výtvarník na výbornou. Koho už pochválit nelze, je scenárista, protože Michelangelo pořád mluví. Co mluví, on žvaní. Dokud žvaní o pohodě Vánoc, může to vadit čtenářům, kterým jejich zkomercionalizovaná podoba leze krkem. Ale jakmile nepřestane mluvit ani při akci a popisuje vše, co vidíme (nebo si lehce domyslíme z obrázků), jde o neodpustitelné plýtvání dialogovými bublinami.

V Donatellově příběhu nejsme konfrontováni s duchem Vánoc, ale rovnou s duchem Jacka Kirbyho. Tento legendární kreslíř, jehož dílo tvůrce Želv ninja inspirovalo, zde vystupuje přímo jako jedna z postav a celou story o magickém krystalu a portálu do jiné dimenze je možné brát jako svérázný a zábavný hold.

Leonardův speciál je opět vyladěn vánočně a ohledně dialogů tvoří protipól tomu Michelangelovu. Zatímco v naprostém tichu padajících vloček se na střechách a v zapadlých uličkách odehrává vražedný boj, v bytě April zbytek týmu zdobí stromeček a peče krocana. Z kompozičního hlediska promyšlená a funkční záležitost, navíc se závěrečným zjevením arcipadoucha, které trochu vynahrazuje absenci pořádných záporáků v ostatních segmentech.

Odkaz (Želvy ninja #9) představuje flashback, v němž si sice pubertální čtveřice zabojuje, ale hlavní roli tu má mistr Tříska, který si vymění tělo s umírajícím členem rodu Goseiů, aby jeho vnuka nasměroval na cestu samurajské cti.

Záleží na každém čtenáři, zda mu kratší ucelené příběhy vyhovují víc než rozsáhlý příběh zabírající kontinuálně několik sešitů. Ostatně, podobně koncipovaná je také jiná populární komiksová série s antropomorfními hrdiny, Sakaiův Usagi Yojimbo. Želvy ve třetím Menu stále baví a co víc, z výtvarného hlediska se zlepšují. Jen to slovo „prochajda“, to opravdu zabolelo. Doufám, že se v některém z dalších pokračování nedočkáme „hoďky“, případně želvy neodjedou na „dovču“.