Agent s minulostí

RECENZE: Jason Bourne (režie: Paul Greengrass, 2016) – RADEK NEUMAN –

V roce 2007 se uzavřela trilogie akčních špionážních thrillerů o Jasonu Bourneovi, která měla kořeny v románech Roberta Ludluma. Dle kritických ohlasů a reakcí diváků skončila trilogie na vrcholu Bourneovým ultimátem, které dnes svou kinetikou a dynamikou nadále patří mezi nejvlivnější filmy novodobého akčního thrilleru a do jisté míry radikalizovalo a pozměnilo vnímání tohoto subžánru. Trvalo téměř celou dekádu, než se k plnohodnotnému čtvrtému dílu (nepodařený spin-off Bourneův odkaz nepočítám) odhodlala většina původního štábu.

Média plošně konstatovala, že se vrátí ti, co z Jasona Bournea udělali kvalitní a konkurenceschopnou značku. Do hlavní role byl tedy opět obsazen Matt Damon, na režisérskou židli usedl Paul Greengrass a o hudební doprovod se postaral John Powell. Kameru a scénář však obstarali „nováčci“ – Barry Ackroyd a Christopher Rouse. Zatímco první jmenovaný spolupracuje s Paulem Greengrassem od Letu č. 93, druhý jmenovaný je na palubě už od Bourneova mýtu jako střihač a poprvé se ujal scénáře až nyní i společně s režisérem. To je jeden z hlavních problémů, se kterým se musí nový díl vypořádat. Chybí mu totiž ucelenost trilogie a scenáristické sevření Tonyho Gilroye, který Bournea rozehrál jako nevědomého pěšáka v obrovském (nad)národním molochu, aby jej mohl díl po díle a scénu po scéně nechat vybavovat si minulost a důvody, proč je nyní štvanou zvěří a musí se spolehnout na své schopnosti a dovednosti. Vše vygradovalo v Bourneově ultimátu, kdy se agent konečně dopátral pravdy o svém naverbování do programu Treadstone a nabyl plného vědomí. Dalo by se tedy předpokládat, že čtvrtý díl přijde s odlišným přístupem k látce a posune osud hrdiny jiným směrem. Tento nabízející se předpoklad však vzal za své a zklamal tak nejednoho fanouška série.

Každá mince má ale dvě strany. Dovolím si nového Jasona Bournea možná trochu divoce přirovnat k sedmé epizodě Hvězdných válek od J. J. Abramse. Ty samozřejmě s úctou ke značce pracují s mnoha podobnými, ba až stejnými motivy, a v rámci nového fikčního světa je zasazují do odlišného kontextu. Zároveň postupují vlastním vývojem a přináší řadu ozvláštňujících prvků. Vedle další Hvězdy smrti, osudového setkání otce se synem nebo nalézání Síly můžeme sledovat polidštění hlavní záporné postavy, afroamerického Stormtroopera (který má výčitky a přidá se na stranu dobra) či hlavní kladnou postavu ženského pohlaví. Obdobným způsobem funguje i Jason Bourne. Opět se vypráví o střetu mezi organizací, která chce Bournea dostat, a hlavním hrdinou. Opět je Bourne konforntován s útržky vzpomínek z minulosti, se kterými se musí vyrovnávat, a opět ztratí velmi blízkou osobu, která je katalyzátorem budoucího dění. Na druhou stranu se však protagonistova motivace i motivace druhého agenta (tzv. „spojka“, kterou hraje Vincent Cassel) stává osobní a celá zápletka se točí kolem aktuálních témat (Snowden, řecká finanční krize). Navíc v příběhu hraje velkou roli nejednoznačná postava počítačové odbornice Heather Lee, jež chladnokrevně pracuje pro CIA, ale pro spolupráci s Jasonem Bournem má své vlastní pohnutky a motivace. Témata a situace se tedy neopakují, ale spíše variují a sledují svůj vlastní vývoj, respektive se vůči předchozím dílům vymezují.

Ve čtvrtém díle se navazuje na informace, které byly řečeny v Ultimátu. Bourneovi bylo sděleno, že se do programu Treadstone přihlásil dobrovolně a byla mu dána na vědomí jeho minulost s agentkou Nicky Parsonsovou (Julia Stiles). Tyto dvě informace odstartují zápletku – Bourne se opět noří do své minulosti a v n také mj. nalézá pravdivé odpovědi na otázky týkající se jeho otce. To už však proti němu stojí celá CIA v čele s ředitelem Robertem Deweym (Tommy Lee Jones), který chce podle mustru předchozích dílů Bournea odstranit agentem v poli (Vincent Cassel), jenž je stejně jako jeho oběť hnán pudy. Jason Bourne se tak znovu stává nástrojem mocenské organizace, ale zatímco v původní trilogii jeho vědění postupně narůstalo díl od dílu (proč skončil v moři -> koho zabíjel -> jak se dostal do programu Treadstone), zde vše graduje v jediném filmu. Bourne začíná s věděním na nule v exilu a netuší, že o své minulosti ještě něco neví, a končí informační převahou nad zbylými postavami a divákem (poslední scéna s pořízeným záznamem). Díky mistrné redistribuci informací mezi ředitelem CIA Deweym, Heather Lee, „spojkou“ a Bournem dochází k narativně velmi komplexním scénám, které vrcholí i formálně v promyšlených akčních sekvencích, jež po vzoru minulých dílů taktéž gradují od fáze pronásledování až po kontaktní souboj (Athény, Londýn, Las Vegas).

Veškeré toto přepisování původní trilogie (např. setkání Bournea s Nicky v Mýtu vs. ve čtvrtém díle, automobilová honička v Ultimátu vs. ve čtvrtém díle) je ještě rámováno aktuálním společensko-kritickým přesahem, jenž vcelku nekrytě předkládá divákovi otázky ohledně vlastního soukromí nebo bezpečnosti státu. Protože se tvůrci tak moc narativně i formálně přibližují k původní trilogii, nefunguje Jason Bourne příliš dobře v jednotlivostech. Přesněji řečeno, funguje o úroveň hůře než v předchozích dílech. Mám na mysli např. závěrečný souboj, který je oproti zbytku filmu sestříhán extrémně rychle a chybí mu zapamatovatelné momenty bitky agenta s Deshem z Bourneova ultimáta nebo ztráta blízké osoby před očima samotného hrdiny, jež má fungovat jako osobní motivace, ale nezasáhne diváka tak hluboko jako smrt Marie z Bourneova mýtu. Největší ozvláštnění a vývoj Jasona Bournea oproti trilogii vidím v nejednoznačné postavě kariéristky Heather Lee a závěru v Las Vegas, kde se všechny narativní linky precizně sbíhají a vedou k automobilové honičce a ryze osobnímu finále, kdy je tentokrát pronásledovatelem Jason Bourne.

Paul Greengrass neslevil ze svého zajetého stylu a opět díky špičkové střihačské práci za neustálého, tepajícího hudebního podkresu diktuje hereckou akci v davových scénách a propojuje jednotlivé narativní střípky do komplexnějších strukturálních vzorců. Po devíti letech ale možná většinu neuspokojí, že se příběh točí kolem podobné zápletky, byť je do jisté míry variován a přepisován.

Jason Bourne

Režie: Paul Greengrass
Scénář: Paul Greengrass, Christopher Rouse
Kamera: Barry Ackroyd
Hudba: David Buckley, John Powell
Hrají: Matt Damon, Tommy Lee Jones, Alicia Vikander, Vincent Cassel, Julia Stiles, Riz Ahmed, Ato Essandoh, Scott Shepherd, Bill Camp, Vinzenz Kiefer, Stephen Kunken, Amy De Bhrún, Ellie Fox, Lasco Atkins, Sheila Vossough, Akie Kotabe, Attila G. Kerekes, Kornelia Horvath a další
USA, 2016, 117 min
Česká premiéra: 28. 7. 2016 (Cinemart)