Oskar Ed

Branko Jelinek, slovenský komiksový scenárista a výtvarník žijící v Praze, vystudoval knižní ilustraci na VŠVU v Bratislavě. V češtině jeho trilogii Oskar Ed vydalo dnes již zaniklé nakladatelství Mot (2003, 2004, 2006), slovensky vyšly první 2 díly (2003, 2004). Dočkala se otištění také v polštině (2008). Jelinek pracuje s tuší, jeho komiksová tvorba je z drtivé části černobílá. Výjimkou jsou například příběhy Oskar Ed: Pouť (otištěn ve výročním speciálu komiksového sborníku AARGH! a anglicky ve dvouměsíčníku Heavy Metal č. 270), za nějž autor získal Grand Prix na Mezinárodním festivalu komiksu v Lodži (2010), a Oskar Ed: Oci (publikovaný v AARGH! č. 13). Vedle fikčního světa Oskara Eda vytvořil podle scénáře Adama Drdy příběh Ochranný dohled v dokumentární knize Ještě jsme ve válce. Příběhy 20. století (2011). Jako své vzory Jelinek uvádí komiksové autory Chrise Warea, Daniela Clowese či Craiga Thompsona. [1]

Jelinkovi se ve zmiňované trilogii podařilo vytvořit výrazně rozpoznatelnou komiksovou postavu, protože titulní hrdina se vyznačuje protáhlým obličejem bez nosu. Oskar, ke kterému promlouvají předměty, je prakticky neustále na útěku ať už před lidmi, kteří ho pronásledují, nebo před svými myšlenkami. Často se ocitá mezi realitou a jakýmsi snem, přičemž přechody mezi oběma světy jsou nečekané a není jasné, zda to, co se jeví být skutečné, je skutečné. Pro Oskarův příběh je typická pochmurná atmosféra. Pokud bychom se snažili o žánrové zařazení, můžeme Oskara Eda označit jako sci-fi thriller s noirovými prvky. V závěrečném dílu je komiks vizuálně nejvyzrálejší. Černobílá kresba s typickým šrafováním působí zcela přirozeně a absence barev podporuje ponuré vyznění.

V letošním roce vydaný komiks Oskar Ed. Můj největší sen je pojat jako road movie, ve které se prolínají dvě časové linie. Oskar jede s otcem a matkou na výlet na neznámé místo. Cesta působí nekonečně a po většinu času dost nesnesitelně, zejména když je Oskar svědkem hádek rodičů, do nichž je neustále vtahován. Čím víc informací máme, tím více je svět Oskara Eda znepokojivý. Pomíjivý pocit vysvobození nastává, když se Oskar uzavírá do sebe a uniká do jiných světů. Na novém příběhu Osakara Eda začal Jelinek pracovat v roce 2007. Za tu dobu se posunul kresebně, ale i scenáristicky. Příběh je srozumitelnější, přitom neztrácí na hloubce. Můj největší sen výtečně funguje také díky velkému formátu, který dodává vizuální stránce na síle. 340stránkový komiks nabízí ve dvaadvaceti kapitolách (včetně prologu a epilogu) často šesti- či sedmipanelové strany, ale rovněž do detailů propracované celostránkové kompozice (v jednom případě dokonce dvoustrana), nad kterými lze trávit dlouhé minuty v úžasu.

Pokud se nový příběh dostane ke čtenáři, který dosud nebyl s univerzem Oskara Eda obeznámen, nemusí se bát, že by mu uniklo něco podstatného. Sám Jelinek poznamenává: „Svoji ústřední postavu vnímám vlastně jako takového filmového nebo divadelního herce: zase po letech jsem ho obsadil do nového příběhu, nechávám ho vystupovat v dalším a snad jiném vyprávění, které sice s tím původním přímo nesouvisí – nerozvíjí starý svět –, ale přesto se k němu určitým způsobem váže.“ [2] Co trilogii i nové dílo spojuje, je tematizování problematických, přesně řečeno nefunkčních rodinných vztahů, traumat, výčitek a podobných neradostných záležitostí, před kterými představuje únik mimo realitu jediné řešení. Alespoň dokud nedojde ke smíření…

 

Oskar Ed. Můj největší sen, napsal a nakreslil Branko Jelinek, překlad ze slovenštiny: Vojtěch Mašek a Karolina Voňková, grafická úprava, obálka a sazba: Nikola Klímová, vydání první, 344 stran, 205 x 280 mm, doporučená cena: 649 Kč (na knihex.cz 552 Kč), vázaná kniha, vydalo nakladatelství Karolina Voňková – Lipnik v roce 2016.

 

Poznámky:

[1] Rutte, Petr. Tvorba je nekonečné zjišťování, co všechno vlastně neumíte. Rozhovor s Brankem Jelinkem. AARGH!, č. 13, s. 18.

[2] Tamtéž, s. 15.