Mohou být upíři vhodnými vychovateli našich dětí?

Zdá se, že vydavatelství Comics Centrum vsadilo s nastupujícím podzimem (Dušičky, Halloween) na jistý druh záhrobní morbidnosti. Po Corbenových komiksových adaptacích povídek E. A. Poea Duchové mrtvých tu máme První knihu hřbitovní, komiksovou adaptaci Gaimanovy Knihy hřbitova. Jak říká sám tvůrce Sandmana, nápad na tuto prózu dostal v okamžiku, kdy se jeho dvouletý syn Michael proháněl v létě na tříkolce mezi hroby. Látka zrála dalších dvacet let, než ji Gaiman zpracoval do podoby, jež je mimo jiné poctou Kiplingově Knize džunglí, a vydal ji s ilustracemi svého věrného spolupracovníka Davea McKeana.

Jiný Gaimanův spolupracovník, komiksový scenárista a výtvarník P. Craig Russell (např. Sandman: Lovci snů, Koralína), se ujal úpravy a převedení textu do tvaru komiksového scénáře. Na výtvarné stránce se pak vedle něj podílelo dalších šest umělců. Příběh „bezejmenného“ batolete, které jediné uniklo vyvraždění celé své rodiny a jako Nik Owen nalezlo azyl za branami nedalekého hřbitova, kde se péče o něj ujali duchové dávno zemřelých (plus upír Silas a jako dočasná výpomoc slečna Lupescu), tak ožívá v sekvenčním médiu. Otázka je, jakou novou kvalitu tato adaptace přináší.

Na rovinu si řekněme, že z hlediska textového je P. Craig Russell adaptátorem až příliš doslovným. Což samozřejmě nemusí vadit těm, kteří Knihu hřbitova nečetli. Podle mého však nadbytečně využívá hlasu vypravěče i tam, kde to není potřeba a kde by se komiks měl spolehnout na to, že je do značné míry vizuální záležitostí. Ačkoli sedm zúčastněných výtvarníků může evokovat dojem, že půjde o nesourodou směsku stylů (každý má na starosti jednu kapitolu, přičemž na části Psiska boží se vystřídali kreslíři dva), při letmém prolistování téměř nepostřehnete, že kniha není dílem jediného autora. Jednotící prvek zajišťují barvy Loverna Kindzierského a jeho práce je skvělá, nebál bych se ji kvalitou přirovnat k legendárnímu Daveu Stewartovi (Hellboy). Co se týče samotných obrázků, jsou pěkné. Nejde o žádné experimentování, kniha je určena čtenářům od deseti let, kteří na žádné abstrakce nejsou zvědaví. Takže všechno hezky prokreslit, čím víc detailů, tím lépe. Podobně se to má s rozvržením políček na stránce, jediný, kdo si v tomhle dovolil být trochu jiný, je Galen Showman (Náhrobek pro čarodějku), který neváhá panel více rozdrobit a soustředit se na detaily. Konkrétně se jedná o scénu, kdy se Nik pokusí mimo hřbitov prodat vzácnou brož. Mimochodem, tato část mi silně připomněla scénu z Pulp Fiction (1994) s Maynardem a Zedem.

Kniha hřbitova je klasický bildungsroman, jehož úvod může mladším čtenářům připadat jako variace na Harryho Pottera, mladistvý hrdina se musí hodně učit a projít nejrůznějšími dobrodružstvími (v první knize potetovaný Pikt, ghúlové, nebezpečí pocházející od zlých lidí), aby se mohl postavit své nemesis, muži jménem Jack. Nejsympatičtější postavou ovšem shledávám Silase, protože jeho předlohou je černý panter Baghíra z Knihy džunglí. A Baghíra je moudrý a ušlechtilý a za své svěřence/přátele by neváhal obětovat život. Ovšem pokud se o tom nehodláte přesvědčit čtením, tak se podívejte aspoň na Favreauovu letošní výtečnou filmovou adaptaci.

Přiznám se, že „duchařiny“ v jakékoli podobě mi docela vadí, protože sugerují nebiblickou představu dalšího života, který následuje bezprostředně po smrti, představu, že „tam“ je to možná lepší než tady, a proč se tedy až tak vzrušovat a klást si ty podstatné otázky, čím svůj život naplnit, aby jednou nebyl zvážen a shledán „lehkým“. To je patrně nejvážnější výtka, kterou vůči tomuto Gaimanovu dílu mohu vznést, lhostejno, zda v románové nebo komiksové formě. Koho tyto nuance nezajímají, může si užít dobrou (místy téměř hororovou) story (respektive její první polovinu) s vkus neurážejícím výtvarným zpracováním. Ale pokud jde o odpověď na otázku položenou na konci druhého odstavce, zní: Žádnou.

Neil Gaiman, P. Craig Russell, různí autoři

První kniha hřbitovní

Comics Centrum, Praha 2016
192 barevných stran
599 Kč (vázaná, v e-shopu vydavatele 359, 40 Kč)