Zde se nacházíte: 25fps » Festivaly a přehlídky » Vypněte si wifi, říká Peter Strickland

Vypněte si wifi, říká Peter Strickland

Vypněte si wifi, říká Peter Strickland

LEKCE FILMU PODLE PETERA STRICKLANDA (Visegrad Film Forum 2017) – JANA BÉBAROVÁ

Britský režisér Peter Strickland (Berberian Sound Studio, Pestrobarvec petrklíčový) se při své návštěvě bratislavského Visegrad Film Fora rozpovídal o scenáristickém a režijním procesu svých děl, o inspiračních zdrojích a důležitosti tvůrčího zázemí, které je definované finančními možnostmi každého.

„Jak začínám se psaním? Nejprve se odříznu od wifi připojení, aby mě nic nerušilo.“

„Pak sestavím soupis jednotlivých scén. Jedna scéna = jedna věta.“ Takový literární minimalismus dává vzhledem klíčovému aspektu, jímž je pro Stricklanda atmosféra, logiku. „Specifickou atmosféru je těžké dostat na papír.“ Proto v jeho filmech hraje tak důležitou roli zvuk, svícení, kostýmy a celkový prostor, ve kterém je daný příběh situován.

Že je Strickland skvělý „materiál“ pro rozhovor, ukázal jeho poutavý monolog o tom, jak mu pomohl producent režiséra Bena Wheatlyho, svérázného tvůrce těch nejbizarnějších britských filmů, co se na naše festivaly – Vary, Art Film – dostávají. Wheatleyho nezávislý, nespojitelné žánry mixující debut Down Terrace, který vznikl ve stejném roce jako jeho první celovečerní film, ho svou nápaditostí velmi inspiroval a povzbudil. Strickland se rovněž rozvyprávěl, jak se kvůli úsporám přestěhoval do Maďarska.

„Opusťte město, žijte jak nejlevněji to jde a vypněte si wifi.“

Ačkoliv peníze jsou jedno ze společenských tabu, když zpovídáte filmaře a chcete se od něj něco přiučit, prostě se zeptat musíte. Otázka financování projektů (zejména) začínajících tvůrců, je vždy zásadní, protože právě ta je nejvíc komplikovaná. Strickland upřímně konstatoval, že aby mohl tvořit a ne si jen vydělávat na živobytí, musel opustit drahý Londýn a vydal se na východ. Pracoval v Bratislavě a posléze zakotvil v Maďarsku.

„Nedělejte drahoty a vezměte jakoukoliv práci. Já bych bral i svatební video. Vždy se na tom něco naučíte.“

Jako případová studie jeho tezí o nezávislosti byl na bratislavském Visegrad Film Foru promítán režisérův první celovečerní film Katalin Varga (2009), baladický příběh o pomstě osudem sužované matky, který natočil tzv. na punk s jedenáctičlenným štábem v Transylvánii, kam byl právě kvůli atmosféře ochoten opakovaně cestovat 17 hodin (respekt!).

Strickland se rozpovídal i o svých následujících, známějších filmech, v nichž naplno popustil uzdy cinefilii, kterou svým filmům dodává nadstavbu, když obdobně cinefilně naladěné diváky nechá hrát hru „poznej film, na který odkazuju“. Je typem režiséra, který na filmech vyrostl – k naší národní hrdosti i na českých a slovenských filmech 60. let. Při jeho zájmu o hororové žánry není divu, že zmínil Herzova Spalovače mrtvol či Jirešovu Valerii a týden divů.

Svůj zatím poslední film Pestrobarvec petrklíčový (Duke of Burgundy, 2014) komentoval jako poctu exploatačním filmům, na nichž má rád jejich fantazijní volnost a hudební soundtracky (názvy italských hororů 60. let padaly jeden za druhým). Právě s ním mu pomohl Wheatlyho producent Andrew Starke, který znovu nastartoval motor jeho tvůrčího procesu. Neboť z nezájmu festivalů a distributorů o jeho předchozí film Berberian Sound Studio (2012) byl Strickland tak frustrovaný, že si myslel, že je to konec jeho kariéry. A nebyl. Nevzdávejte to. Jak říká Strickland:

„Nikdy neodhadnete, jaké budou reakce diváků. Proto pište, co chcete.“

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Jana Bébarová
editor-in-chief

Počet článků : 219

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru