Wonder Woman v pekle
RECENZE – KOMIKS: Wonder Woman: Odvaha (Brian Azzarello & Cliff Chiang & Tony Akins) – JAROSLAV STUCHLÝ –
Zhruba před rokem šel do kin Snyderův film Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti, v němž se v roli Wonder Woman objevila Gal Gadotová. Bohužel, velké nadšení nevzbudil, diváci i kritici si stěžovali na to, že zatímco Marvel svůj vesmír komiksových adaptací buduje pečlivě, DC (resp. společnost Warner Bros.) se snaží jeho náskok dohnat příliš překotně, nehledě na to, že většina tíhy byla naložena na bedra jediného tvůrce. Za měsíc na plátna kin dorazí snímek Wonder Woman, sólovka, která po opravdu nepovedeném Sebevražedném oddílu patrně rozhodne, zda diváci po hrané filmově komiksové alternativě k marvelovským superhrdinům vůbec touží (série animovaných filmů na motivy DC komiksů běží od roku 2007 a čítá již téměř třicítku zářezů).
Na tento fakt nemohl BB/art reagovat jinak než vydáním druhého dílu komiksu Wonder Woman z projektu The New 52. Na konci recenze k první knize s podtitulem Krev jsem položil otázku, kdo tuto sérii čtenářsky podrží. Odvaha nabízí možnou odpověď.
Scenárista Brian Azzarello se totiž nepokrytě vydal po stopách Neila Gaimana a jeho „analýzy“ dysfunkčních vztahů v rodině Věčných. Překopal původní koncept zrodu Diany (Wonder Woman) a vhodil ji doprostřed boje o trůn na hoře Olymp. Tuzemská fanouškovská základna se tedy může rekrutovat jak z příznivců Sandmana, tak z těch, pro které se stalo nezapomenutelným iniciačním čtenářským zážitkem Petiškovo vyprávění Staré řecké báje a pověsti. Pokud si pamatuji, šlo v první knize WW především o to chránit farmářskou dívku Zolu, kterou otěhotněl Zeus. Protože Zoly se na konci zmocnil Hádes, musí se Wonder Woman vydat do samotného pekla. Eros a Hefaistos, který vypadá jako monstrum ze skicáře Mika Mignoly, dodají zbraně, Hermés poslouží jako průvodce. Hororovými scénami z říše mrtvých však příběh nekončí, na pořadu dne jsou ještě porod, nečekaná zrada a nový král na Diově uprázdněném trůnu. Jestliže se v Krvi Diana musela vyrovnat s otázkou svého původu, v Odvaze jí Hefaistos vyjeví tajemství, proč na Rajském ostrově Amazonek žijí pouze ženy.
Komu se Azzarellův koncept znesvářených antických bohů v moderním pojetí zalíbil, nebude druhým dílem Wonder Woman zklamán. Jako protiváha k marvelovské práci se severskou mytologií tahle „hra o trůn“ docela funguje. Co mě ovšem opět rozčarovalo, to bylo angažování výtvarníka Tonyho Akinse. V Krvi se mu povedlo po čtyřech sešitech zpracovaných Cliffem Chiangem téměř přizabít celé finále, zde jeho kresba straší uprostřed svazku (sešit 3 a 4) ve scénách z říše stínů. Co si budeme nalhávat, prostě tu Dianu neumí, v jeho podání ztrácí Wonder Woman ženský půvab a místy se mění v jakousi nevzhlednou karikaturu. Takže peklo nejsou ti druzí, ale konkrétně Akinsova kresba. Možná, že kvůli této jeho neschopnosti nakreslit hezký ženský obličej je scéna setkání Herma a Zoly s Afroditou koncipována způsobem, jakým nechal William Wyler v Ben Hurovi (1959) snímat herce ztvárňujícího Ježíše Krista. Ale spíš jde o vtip, který vymyslel Azzarello, aby čtenáře trochu podráždil.
Čili v květnu do kina na Wonder Woman, v listopadu na Ligu spravedlnosti a po Krvi a Odvaze se snad čtenářsky dočkáme i Železa.
Brian Azzarello & Cliff Chiang & Tony Akins
Wonder Woman: Odvaha
Nakladatelství BB/art, Praha 2017
144 stran
399 Kč