Do kin míří film o životech v baťovských městech postavených po celém světě

Do kin míří film o fenoménu baťovských měst, která svého času vznikala po celém světě. Dokument „Batalives: Baťovské životy“ přinese současné příběhy z pěti z nich. Pět hrdinů v pěti zemích na různých kontinentech ukáže život v pěti městech, jejichž vznik a historie jsou společné a jsou spojeny se jménem Baťa a s jeho globálním podnikatelským rozmachem. Jak dnes vypadá baťovský život v českém Zlíně, v indickém Batanagaru, v holandském Batadorpu, v chorvatském Bata-Borovu a v Batayporu v Brazílii? Všichni žijeme v jednom městě, jen na jiném konci světa, zní slogan filmu, jehož tvůrci slibují hravý přístup, nadhled a vtip.

„Naši hrdinové žijí v takových malých Zlínech, které vypadají všechny stejně. Takže i když se Batalives tváří jako seriózní dokument o fenoménu baťovských měst ve světě, je to ve skutečnosti poetický – a snad i vtipný – film o pěti příbězích z cihlových domků,“ přibližuje producent a kameraman filmu Lukáš Gargulák.

„Pro cizince je Zlín neuvěřitelným místem, které vypadá trochu jako USA a trochu jako sci-fi komiks. Všude cihla, beton nebo sklo. Některé ulice mají jenom čísla. Zajímalo nás, jak to dnes vypadá i v jiných městech, které firma Baťa založila, a zda jsou jejich obyvatelé stejně “postižení”. A odpověď? Ano jsou,“ směje se režisérka snímku Karolína Zalabáková.

Slavnostní premiéra filmu proběhne 11. března ve Zlíně v rámci oslav 120. výročí narození Jana Antonína Bati. Do distribuce v kinech vstoupí film 5. dubna.

O FILMU
Během pěti let příprav a natáčení dojala tvůrce podobná atmosféra ve všech městech, přesto je každý z příběhů jiný. Na Zlín pohlédneme očima Věry Dudíkové, která šila boty ve 44. budově bývalého baťovského areálu. V indickém Batanagaru u Kalkaty žije mladík Šona. Toto město se demoluje kvůli novému golfovému resortu. Lidé z Batanagaru neví, co budou dělat, kde budou bydlet a jestli najdou novou práci. Sympatický důchodce Henrik z nizozemského Batadorpu vzpomíná na celoživotní práci v baťovské fabrice, kde se seznámil i se svou ženou. Partě teenagerů z chorvatského Borova (původně Bata-Borovo) baťovský odkaz vůbec nic neříká a zajímá je především, jak z rodného města vypadnout pryč. Nejzajímavějším hrdinou pro české diváky bude nejspíše mladík z brazilského města Bataypora. Ten se totiž zamiloval do České republiky a chce se sem odstěhovat, pochopit naši kulturu, vidět sníh a líbat se s blondýnama…

Jan Antonín. Ten méně známý Baťa

Jan Antonín Baťa byl nominován na Nobelovu cenu míru a letos slaví 120. výročí
Baťovská města stavěl po celém světě a téměř na všech kontinentech Jan Antonín Baťa. Narodil se 7. března 1898, tedy před 120 lety. Méně známý a mladší ze dvou bratrů převzal obuvnické impérium v roce 1932 a byl to právě on, kdo myšlenky Tomáše Bati na celosvětový rozmach a na samostatná baťovská města realizoval. „Malých Zlínů“ s typickými cihlovými domky pro dělníky v Baťových továrnách vystavěl zhruba 50. Díky válce, poválečným sporům o firmu Baťa a komunistickému převratu, se Jan Antonín Baťa usadil v Brazílii. Tady se účastnil industrializace celé země, dal vzniknout čtyřem baťovským městům a díky své činnosti byl v roce 1957 nominován na Nobelovu cenu míru. Zemřel v roce 1965 v den otevření mostu přes řeku Paraná, který prosazoval a inicioval.