Objevem letošního Cannes je úchvatný transgender debut Dívka

Už od první festivalové projekce provázely celovečerní debut mladého belgického režiséra Lukase Dhonta nadšené kritiky a pochvaly v kuloárech. Stejný názor na kvalitu citlivě natočeného snímku o transgender dívce měli i členové hned dvou festivalových porot, o čemž svědčí tři ceny, které si belgicko-nizozemský tým z festivalu odnáší. Kromě ocenění za nejlepší herecký výkon v sekci Un Certain Regard pro Victora Polstera získal film i Queer Palmu pro nejlepší snímek s LGBT tématikou, a především cenu Camera d’Or pro nejlepší festivalový debut napříč hlavními sekcemi. Do českých kin zakoupila Dívku společnost Artcam Films.

Po skvělé, Oscarem a dalšími cenami ověnčené argentinské Fantastické ženě (kterou do českých kin rovněž uvedl Artcam), přichází opět silný film s podobnou tematikou, jinak ale téměř ve všem odlišný. Inspirovaný skutečným příběhem vypráví o patnáctileté transgender dívce, která se narodila v mužském těle a jejím snem je stát se tím, co je esencí ženství – baletkou. Tanec v baletních střevíčkách a sukýnce je pro Laru nejen sen, ale cíl, na jehož splnění usilovně – a také velmi úspěšně – pracuje. V prvních záběrech filmu, kdy se Laru snaží lechtáním vytáhnout z postele její malý bratr, a ještě i dlouho po nich není na hlavní postavě filmu poznat, že je to původně chlapec. Před kamerou se zjevuje přirozeně půvabná, plavovlasá dívka, žensky něžná a pečující, jejíž pravé pohlaví prozradí jen trochu níže posazený hlas a později i neúprosný záběr na mužské genitálie. Lara je dívka. Lara je chlapec. Jak z toho ven?

Na rozdíl od zmiňované Fantastické ženy se Lukas Dhont rozhodl zaměřit svůj pohled nikoliv na boj hrdinky s okolím, ale na boj vnitřní, který Lara svádí sama se sebou, respektive se svým tělem. Všichni kolem ní jsou plni porozumění, od singl otce přes psychologa, učitelku tance až po ředitelku školy. Snad jen spolužačky v taneční škole jsou přes počáteční vstřícnost nakonec i trochu kruté, přesto reakce okolí není to, co by Laru trápilo na prvním místě. Nejvíc trpí tím, co jí nikdo nepomůže vyřešit – aby byla opravdovou, plnohodnotnou dívkou, a to hned. Přestože Lara je jako dívka zcela autentická – a to především díky dechberoucímu, fascinujícímu výkonu Viktora Polstera v hlavní roli – ona chce víc, chce být dokonalá, chce být ženou se vším všudy, tedy spíše bez něčeho… Ale to tak rychle, jak by si sama přála, nejde. Přestože je jí povolena hormonální léčba s příslibem následné operace, cíl je pro Laru v nedohlednu: jak může čekat dva roky, když chce být ženou a balerínou ještě dnes..?

V první polovině filmu se všechno zdát být docela v pořádku. Lara je obklopena chápajícími lidmi, dostane se na baletní školu, trénink ji baví, je trpělivá a dokonce flirtuje s chlapcem ze sousedství… Postupně je pro ni ale baletní trénink stále náročnější, protože s ním začala o pár let později než ostatní dívky, a také jí zmáhá a frustruje pomalu postupující hormonální léčba. Místo radosti jí tanec přináší více a více fyzického utrpení, problémy se vrší, Lara je vyčerpaná a zoufalá, přesto se stále na okolí tváří, že je vše v pořádku. Nepomáhá ani její urputná nenávist k mužským aspektům jejího těla, včetně sebezraňujícího rituálu, s nímž si před každým baletním tréninkem zalepuje penis páskou. Otázka, jak dlouho ten tlak její tělo a psychika vydrží, je stále intenzivnější, příběh postupně potemňuje, až ho nakonec završí nečekaně dramatická pointa…

Lukasi Dhontovi se podařilo natočit mimořádně autentický snímek, který přibližuje specifické intimní problémy dospívajícího člověka otevřeně, něžně i naturalisticky, ale vždy s láskou a pochopením ke svým postavám. Od prvotní myšlenky ke zpracování uběhlo skoro deset let, z nichž téměř čtyři roky věnoval psaní scénáře (spolu s Angelem Tijssensem) a téměř rok hledal představitele hlavní role (casting byl genderově neomezený, Dhont na něj pozval dívky i chlapce i mladé transgender lidi). Jak režisér prohlásil v rozhovoru během festivalu, v průběhu dlouhých příprav filmu bojoval s mnoha pochybnosti, nakonec ale zvítězilo jeho přesvědčení o kvalitě projektu. A právem. Výsledkem není žádný rozkolísaný debutantský pokus, ale sebejistě zpracovaný, soustředěný snímek, který představuje extrémně talentovaného autora, na jehož další díla se můžeme jen těšit.

Girl

Režie: Lukas Dhont
Scénář: Lukas Dhont, Angelo Tijssens
Kamera: Frank van den Eeden
Hrají: Victor Polster, Valentijn Dhaenens, Arieh Worthalter, Katelijne Damen
Střih: Alain Dessauvage
Kostýmy: Catherine Van Bree
Belgie, 2018, 100 min