Spravedlnost Humrova klepeta

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 16. října 2018 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: Humr Johnson: Železný Prométheus (Mike Mignola, Jason Armstrong) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Pátá hellboyovská kniha s podtitulem Červ Dobyvatel začíná několikastránkovou retrospektivou. V ní na počátku jara 1939 vtrhne do rakouského hradu Hunte americká vojenská jednotka pod vedením maskované postavy, jež pronese jedinou větu: „Mám vás v klepetech.“ Načež se strhne divoká přestřelka končící obrovským výbuchem. Když se o této události o jednašedesát let později referuje v Ú.P.V.O., Hellboy podotkne, že šlo o poslední misi Humra Johnsona. Oficiální vládní stanovisko ovšem je, že nikdo podobný ve skutečnosti neexistoval, Humr Johnson byl údajně jen hrdinou brakových románů a několika nevalných filmových seriálů.
Tak se tento maskovaný bojovník se zločinem a nacisty, který svým obětem nechává na čele vypálený znak klepeta, stal součástí hellboyovského světa. Další retrospektivu s Humrem nalezne laskavý čtenář například ve sbírce Ú.P.V.O. Duše Benátek a další povídky (Noční vlak).

Svazek Železný Prométheus, který nyní vydává Comics Centrum, je prvním dílem spin-off série, která přináší „pravdu“ o Humru Johnsonovi. Odehrává se v New Yorku roku 1937 a je výsledkem Mignolovy záliby v pulpovém vyprávění. Přesně v tomto duchu se totiž nese non stop akční příběh, v němž vedle drsného antihrdiny oblečeného v černé kůži, vystupuje také profesor Gallaragas (resp. jeho mozek), jenž ovládl sílu vrilu (neptejte se mě, co to je, prostě mcguffin pohánějící zápletku), přerostlá opice (nejspíš yetti), ďábelský záporák se svými poskoky (bez „žluté hrozby“ se žádný mysteriózní brakový příběh ze 30. let neobejde) a samozřejmě také nacisté, rejdící u břehů Spojených států ve své superponorce. Někde v pozadí pak číhají mocné nadpřirozené síly, které jen čekají na to, až je nějaký člověk uvolní a dovolí jim rozsévat zkázu. Je to děsně přepálené, na první přečtení se v tom nedá pořádně vyznat, ale pokud přistoupíte na zvolený tón vyprávění, budete se bavit.

Výtvarně Humra zaopatřil Jason Armstrong a jeho stylizace se hodně blíží té od Guye Davise (Ú.P.V.O.). Jak vyplývá ze skicáře a poznámek, Davis se u tohoto projektu také motal. Armstrongovým problémem je, že akce v jeho podání bývá občas poněkud nepřehledná. Pak nezbývá než se spolehnout na neselhávajícího koloristu Davea Stewarta. Podobně jako ze stránek Hellboye září rudá kůže titulního hrdiny, zde jsou to Humrovy oranžové „oči“, které čtenářově orientaci hodně napomáhají. V akčních scénách bez Humra je to už horší.

A aby byl Humr pěkně meta-, obsahuje tři stránky, které korespondují s vyjádřením v Červu Dobyvateli. První pojednává o Humrovi jako hrdinovi brakových románů (1940- 42), druhá se věnuje jeho existenci v komiksu (1942- 46) a sérii filmů (1945), třetí mexické filmové sérii (1951- 59). Vtipnou pointou je zmínka o snaze Guillerma del Tora (režiséra dvou hraných filmů s Hellboyem) natočit o Humru Johnsonovi velkorozpočtový spektákl.