Zde se nacházíte: 25fps » Experimentální film » Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

RECENZE – KNIHA: Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky (Kateřina Svatoňová, Lucie Česálková, Národní filmový archiv, FF UK, 2019) – JIŘÍ NEDĚLA –

V dějinách socialistického Československa nenajdeme mnoho případů, kdy by o sobě tuzemská kultura dala vědět v celosvětovém měřítku. Výjimkami byla účast na mezinárodních výstavách Expo, mezi nimiž zaujímá přední místo ta, která se uskutečnila v roce 1958 v Bruselu. Československý pavilon zde oslnil jednak expozicí unikátního designu, který se stal na dlouhou dobu zlidovělým symptomem českých domácností, jednak projektem nazvaným Laterna magika. První z těchto fenoménů byl veřejnosti připomenut v roce 2008 publikací Bruselský sen. Československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let, doprovázející stejnojmennou výstavu v pražské Městské knihovně. Laterna magika se podobného připomenutí – výstavy i odborné publikace – dočkala letos. Výstava LATERNA MAGIKA – Dekonstrukce a aktualizace se odehrála ve dnech 15. května až 28. července v Domě umění města Brna, knihu připravily filmové teoretičky (a kurátorky výstavy) Lucie Česálková a Kateřina Svatoňová.

Objemný svazek nazvaný Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky si klade za úkol předložit doposud chybějící komplexní reflexi tohoto velkolepého projektu, který v letošním roce překročil šedesát let své existence. Jak ovšem autorky zdůrazňují, zdaleka nejde o pouhou historickou retrospektivu, jelikož samotná podstata Laterny magiky nabízí mnohem členitější badatelský terén. Připomeňme zde, že se jedná o svébytný mezioborový úkaz, který kombinuje architektonický, divadelní, scénografický a performativní umělecký základ s multiplikovanou filmovou projekcí (tzv. polyekran), jejím instalačním řešením a mnoha výtvarnými prvky. Bezprecedentní úspěch, který Laterna magika na EXPO 58 zaznamenala, jí zajistil existenci i do budoucích let. Šlo však o budoucnost problematickou, ve které se střídala období tvůrčího vývoje s obdobími neinvenčního obměňování zaužívaných postupů a ideologické svázanosti.

Uměleckému, technologickému i ideologickému vymezení Laterny magiky, jakož i jejím nejednoznačnostem a paradoxům, se kniha věnuje ve třech oddílech. První oddíl nese název „Poetický mechanismus Laterny magiky“ a objevuje se zde mimo jiné v titulu použité sousloví “diktátor času”, které odkazuje na nutnost synchronizace všech složek, z nichž se představení Laterny magiky skládala a která svazovala projevy všech živých výstupů herců, tanečníků a dalších performerů. Prostor zde však dostává především popis a rozbor technologických inovací, jež byly v rámci Laterny magiky využity, a jejich komparace s obdobnými systémy a postupy využitými v rámci jiných uměleckých projektů dřívějších, soudobých i budoucích. Ve druhém oddíle s názvem „Laterna magika a moc“ je pozornost soustředěna na ideologické souvislosti Laterny magiky, která takto reprezentovala výjimečné vybočení z dobové kulturní produkce garantované oficiální politikou, aby však byla záhy využívána jako nástroj propagandy, popírající a ubíjející její kreativní potenciál. Třetí část nazvaná „Trojí dramaturgie Laterny magiky“ zdůrazňuje ambivalentnost a paradoxy Laterny magiky, do jejíhož původního projektu vložili divadelní i filmoví režiséři, scénografové, kameramani a další experimentující umělci značný kulturní potenciál, který byl následně rozmělňován v sériích nekomplikovaných estrádních čísel a zábavních programech určených především zahraničním turistům. Z tohoto sevření se pak Laterna magika částečně vymanila v 70. letech, kdy vzniklo několik ambiciózních představení dbajících na ucelený dramatický tvar.            

Samy autorky se k ambicím svého počinu vyjadřují takto: “Rády bychom, aby tato kniha byla nejen vícenásobným ‘řezem’ Laternou magikou, ale i příspěvkem k výzkumu dějin českého filmu, divadla, výtvarného umění, performance a experimentální tvorby, k evropskému zkoumání multimediálních uměleckých děl a technických obrazů a k zodpovězení otázek týkajících se národní reprezentace a kulturní diplomacie v době totalitních režimů, vztahu umělecké tvorby a moci, aby nastínila možné cesty výzkumu intermediálních dějin či dějin intermédií, reziduí avantgardního myšlení v poválečné evropské tvorbě a aby otevřela mnohá další témata, jakými jsou experimentace, norma(tivita) či kreativita.” Vzhledem k tomu, že fenomén Laterny magiky je v knize výchozím bodem i úběžníkem všech těchto témat, některá z nich zde představují pouze základní definiční rámec. To však nijak nesnižuje hodnotu celé práce, postavenou na úctyhodném teoretickém záběru, pečlivých archivních rešerších, čtivém slohu i velkorysé grafické úpravě (byť lze vytknout drobné chyby v sazbě, především absenci několika poznámek pod čarou). Laterna magika, která je dnes součástí Nové scény Národního divadla, se tak dočkala další významné kapitoly své existence.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Lucie Česálková, Kateřina Svatoňová
Praha: Národní filmový archiv, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019
412 stran
doporučená cena 450,-
kniha je k dostání například v e-shopu NFA

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Profilový obrázek
Počet článků : 33

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru