Identita, jistota, bezpečí. Dokumentární festival Jeden svět hledá, co nás spojuje

Kdo jsem a kam patřím? Odpovědi na tyto otázky jsou v době politických krizí, rozdělené společnosti a na prahu nevratné klimatické změny stále složitější. O to více potřebujeme najít vlastní identitu, která nám dává pocit jistoty a bezpečí. Jak chápat sám sebe, odlišit se od ostatních a nevytvořit přitom ve společnosti hlubokou propast? Po tom bude pátrat letošní 20. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který bude probíhat v Olomouci od 18. do 23. března a také v dalších 35 městech po celé České republice.

Motto Bezpečná blízkost odkazuje na stav, kdy si lidé ve společnosti, ač je každý jiný, dokáží porozumět a naslouchat.

„Nenávistné šermování s identitou se stalo zbraní v rukou některých médií a politiků, kteří se snaží poštvat jednu skupinu proti druhé. Vzniká tak propast – my versus oni. Chceme zjistit, co nás od sebe navzájem odlišuje; najít to, co nás spojuje a skrze co si můžeme být bezpečně blízko,“ říká ředitel Jednoho světa Ondřej Kamenický.

Kampaň festivalu připravilo stejně jako loni Studio MT (Matyáš Trnka ve spolupráci s Matějem Růžičkou). Barevné otazníky a vykřičníky, které zaplavují vizuál a rozpohybují festivalovou znělku, odkazují právě k tématice složitého vyjednávání osobní identity v nejistém a složitém společenském klimatu.

„Někteří z nás jsou si více jistí svým místem, u některých z nás se tahle jistota v průběhu času mění – někdy jdeme za svým cílem, jindy si spíše klademe otázky a pochybujeme. A přitom se potkáváme s lidmi, se kterými máme zrovna v danou chvíli mnoho společného a máme potřebu se vůči jiným lidem naopak vymezit – proto spolu otazníky a vykřičníky v naší letošní kampani svádí souboj, z jiného úhlu pohledu se však ukazuje, že bez ohledu na rozdílnost názoru jsme všichni obyvateli stejného místa, stejného vesmíru, stejného (jednoho) světa,“ vysvětluje autor kampaně Matyáš Trnka.

Jeden svět pro všechny

I letos bude Jeden svět opravdu pro všechny. Usilujeme o přístupnost našich projekcí a doprovodných akcí pro co nejširší spektrum diváků, včetně lidí s postižením. Letošní ročník uvede dokumenty s titulky pro neslyšící a nedoslýchavé, které barevně rozlišují mluvčí a signalizují relevantní zvuky. Vedle filmů s audiokomentářem pro nevidomé či slabozraké festival také stejně jako v minulém roce nabídne relaxovanou projekci, v jejímž uvolněnějším aranžmá si mohou filmy vychutnat lidé s mentálním postižením, epilepsií nebo autismem.

V neposlední řadě Jeden svět zajišťuje co možná největší bezbariérovost festivalových míst pro diváky na vozíku či s jiným omezením pohybu.

„Nevnímáme aktivity pro diváky s postižením jako něco navíc. Naopak chceme, aby myšlenka přístupnosti organicky prostupovala celým festivalem,“ vysvětluje Kamenický. Proto se Jeden svět snaží nejen o svou vnější přístupnost, ale i o tu vnitřní: například vítá v řadách svých dobrovolníků a dobrovolnic také lidi s postižením. „Myslíme si, že mají mít stejnou šanci podívat se do zákulisí velké kulturní akce, jakou mají ostatní,“ vysvětluje koordinátorka Jednoho světa pro všechny Adéla Gálová.