Rumunský režisér Cristi Puiu rozhodne o vítězi jihlavské sekce Opus Bonum

Jihlavská soutěžní sekce Opus Bonum věnovaná světovému dokumentu má jako vždy jediného porotce: letos jím bude přední rumunský režisér, scenárista a iniciátor rumunské nové vlny Cristi Puiu, jenž na festivalu povede i masterclass o své tvorbě. Puiu bude vítěze vybírat z devíti snímků: z Francie, Velké Británie, Indie, Madagaskaru anebo Palestiny. Opus Bonum například uvede adaptaci globálně úspěšné prózy Patrika Ouředníka Europeana, která vyšla poprvé před osmnácti lety a od té doby se dočkala překladu do šestatřiceti jazyků. Filmová „hříčka“, realizovaná francouzským režisérem Arnaudem de Mezamat, se jmenuje Doufám, že se máš dobře a vybízí k „zamyšlení nad různými stránkami lidství“.

Šestnáct snímků představí sekce Mezi moři, zaměřená na střední a východní Evropu. Ve světové premiéře bude uveden třeba Ráj na zemi, filmový portrét slavného slovenského fotografa Andreje Bána v režii Jaroslava Vojtka. „S přítelem Andrejem odhalujeme příběhy lidí, kteří museli násilně opustit své domovy,“ říká režisér o Bánovi, který víc než třicet let přináší reportáže z krizových oblastí světa, jako Afghánistán, Kosovo či Ukrajina.

Ani letos nebude chybět sekce První světla, která uvede devět výrazných debutů. Jedním z nich je snímek Vydat se na cestu, ve kterém turecký režisér Mustafa Emin Büyükcoşkun vzpomíná na třiatřicet lidí, kteří přišli o život v syrském městě Kobani, kde se před několika lety střetly zájmy Turecka, Kurdů a takzvaného Islámského státu.

Jeskyně i komunismus

Sekce Svědectví nabídne jedenáct filmů, mezi nimiž zaujme například Jeskyně syrského režiséra Ferase Fayyada; ten si z předloňské Ji.hlavy odvezl cenu za snímek Poslední v Aleppu, který byl následně nominován i na amerického Oscara. Jde o lidsky silný dokument o lékařce Amani Ballor, která se svými kolegyněmi ošetřovala pacienty podzemní nemocnice v obklíčené syrské Ghoutě.

Nesoutěžní sekce Zvláštní uvedení představí vedle zmíněné novinky Karla Vachka Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie také Krizi Alexandra Hackenschmieda; unikátní dokument z roku 1939, realizovaný ve Spojených státech amerických, bezprostředně nahlíží na politické a společenské dění v Evropě roku 1938.

Pevnou součástí festivalového programu jsou každoročně také experimentální dokumenty. Sekce Fascinace se věnuje světovému filmu, EXPRMNTL.CZ pak filmu českému. „Ve Fascinacích představujeme filmy, které hledají, jak nově uchopit realitu. Jedna z výrazných tendencí posledních let je takzvaná hybridizace. Filmaři využívají tradiční postupy filmové avantgardy, ale hledají také nové cesty: performanci, hraný nebo animovaný film,“ vysvětluje dramaturgyně obou sekcí Andrea Slováková.

Například čínský film Akce, téměř neschopný myslet zachycuje vnitřní svět vojáka zabitého při výbuchu. Snímek Divoši pracuje s performancí, land-artem i výtvarnou instalací. A český výtvarník Zbyněk Baladrán nabídne například esejisticky laděný kus s názvem Bezmocný zdroj veškeré moci. Vítěz v sekci EXPRMNTL.CZ si letos odnese s cenou i 50 tisíc českých korun (ve spolupráci s 8smička – zóna pro umění).

Kdo bude v porotě

V pětičlenné porotě mezinárodní sekce Mezi moři zasednou například srbský filmař Srđan Keča nebo emeritní profesor filmových studií na University of Pennsylvania Timothy Corrigan. Nejlepší český dokument posoudí mimo jiné loňský vítěz České radosti Karel Žalud a slovenská spisovatelka Monika Kompaníková. Nejzdařilejší prvotinu v sekci První světla zhodnotí zástupci světových festivalů, mezi nimi umělecká ředitelka filmového festivalu ve švýcarském Nyonu Emilie Bujes. Nejlepší experimentální film vyberou Andrea Lissoni z londýnské Tate Modern a španělský filmař Carlos Casas. Sekci Svědectví posoudí mimo jiné Clifford Coonan, novinář se specializací na vztahy mezi Evropou a Asií, nebo redaktorka Deníku Referendum Fatima Rahimi. A nebude chybět ani středoškolská porota, tentokrát sestavená výjimečně z pedagogů: ti vyberou nejlepší film v sekci Česká radost.

Masterclass v Jihlavě nepovede pouze zmiňovaný Cristi Puiu, ale například i makedonský producent Atanas Georgiev. Ke slovu přijde i česká dokumentaristka Barbora Chalupová. Ta spolu s Vítem Klusákem stojí za úspěšným dokumentem V síti, který tematizuje zneužívání dětí na internetu. Chalupová v Ji.hlavě okomentuje vystřižené scény z filmu. O své tvůrčí práci pak pohovoří i autor ji.hlavské znělky Sergej Dvorcevoj.

Více informací k blížícímu se 23. ročníku MFDF Ji.hlava najdete na oficiálním webu.