Usagi detektivem

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 19. září 2019 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: Záhady (Stan Sakai – Usagi Yojimbo) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Jako kluk jsem četl knihu Marka Twaina Tom Sawyer detektivem a jiné povídky. První část názvu jsem si drze vypůjčil do titulu recenze, pohříchu 32. svazek o dobrodružstvích oblíbeného králičího ronina nic jiného nenabízí.
Pravidelný čtenář si možná již povšiml, že tvůrce Stan Sakai zcela rezignoval na zastřešující vyprávěcí linii a začal si postupně libovat v povídkách s kriminálními zápletkami. V tomto díle jde ještě dál, protože z takového druhu povídek vystavěl celou knihu. Usagi už nikam necestuje, usadil se v jakémsi městě, na meníčka chodí do vyhlášené rybí restaurace a působí jako asistent z předchozích vyprávění známého inspektora Ishidy. Anebo je možná inspektor Ishida pomocníkem Usagiho, v konečném důsledku je to vlastně lhostejné.

V otvíráku Hatamotova dcera je to ještě klasický Usagi, který najde v lese vedle mrtvého samuraje opuštěnou holčičku. Její otec byl zavražděn a Yuki se stává klíčem k rozřešení první záhady. Proč musel její otec zemřít a kdo ho zabil?
Smrtící fugu se točí kolem špatně připraveného jídla. Byla to vražda, nebo nešťastná náhoda?
Tělo v knihovně má komplikovanější zápletku. Mrtvého lékaře objeví zlodějka Kitsune, která se mu vloupala do domu. Pochopitelně se stane hlavní podezřelou, ovšem Usagi se za ni zaručí. Následuje nález další mrtvoly a celý případ Usagi vyřeší díky svědectví Kitsuniny učednice Kiyoko.

Nejdelší segment nese název Past na myši (narážka na stejnojmennou divadelní hru Agathy Christie?) a hned na začátku uvádí na scénu místního Robina Hooda, nepolapitelného lupiče Nezumiho, který bohatým bere a chudým to zčásti rozdává. A taky umí házet kartami skoro jako Gambit z X- Menů. Zrovna jemu chtějí přišít vraždu kupce Kuba, která je součástí boje o vedoucí postavení v gangu Černých skřetů, jenž se mimo jiné specializuje na výběr poplatků od obchodníků. Kdo se skrývá za Nezumiho maskou a kdo je onen tajuplný „dobrodinec“ či „mistr“, jenž nepoznán řídí veškeré kriminální aktivity ve městě?
Na poslední dvě otázky možná odpoví následující svazek s názvem Skrytí. Vypadá to, že Sakai si žánr kriminální povídky opravdu oblíbil a hodlá v Usagiho spolupráci s inspektorem Ishidou dál pokračovat. Možná čtenářům prozradí i motivaci pachatele z Těla v knihovně, protože ten se před svým skonem Usagiho dedukci v tomto směru vysmál.

Osobně se obávám, že série se octla na mrtvém bodě a přešlapuje na místě. Co se týká Usagiho, nejde jen o více či méně sofistikované detektivní zápletky, příběhy tohoto hrdiny si podmanily čtenáře proto, jaké v nich dokázaly vzbudit emoce. A na ty jsou Záhady bohužel chudé. Možná ne náhodou v předmluvě oceňuje dabér Yuki Matsuzaki především detailní propracování fikčního světa inspirovaného japonskou kulturou a historií. Obvyklé zmínky o tom, jak Sakai prostřednictvím Usagiho dokáže čtenáře emocionálně rozsekat, tentokrát chybějí.

P.S. Součástí svazku jsou i dvě miniatury s chibi Usagim. Při vší úctě k tvůrcům jsou to blbůstky, kterým nestojí za to věnovat pozornost. Pokud si chce Sakai od „seriózního“ Usagiho odpočinout, nechť to udělá jako v případě komiksu 47 róninů, kdy dal svou úžasnou kresbu do služeb legendárního příběhu.