Záblesky budoucnosti 2020

REFLEXE: Sci-fi festival Future Gate 2020 (Brno) – TOMÁŠ KOMÍNEK

Sedmý ročník festivalu Future Gate úspěšně zakončil svou brněnskou část a než pokročí k dalším etapám v Šumperku, Košicích a Plzni, ohlédneme se za tím, co divákům letos přináší. V ročníku 2020 už i program v Brně obsáhnul mnohem víc, než je v lidských silách reálné stihnout (pokud si nepřibalíte osobní stroj času), takže se zaměřím na užší výběr z uvedených pořadů.

Z filmového programu:

Synchronic (2019, USA)
V pořadí pátý nezávislý snímek filmařské dvojice Aaron Moorhead a Justin Benson v sobě prolíná několik silných společenských témat s nápaditou variací na posuny v prostoru a v čase a výbornou charakterovou hrou ústředních postav. Jamie Dornan a Anthony Mackie v rolích dvojice pohotovostních mediků a starých kamarádů se při ambulantních výjezdech v okolí New Orleans stále častěji setkávají s podivnými následky užívání záhadné nové drogy. Vzájemná souhra obou protagonistů a věrohodná atmosféra nuzného předměstí působí samy o sobě natolik silně, že by se film bez svých sci-fi prvků možná úplně obešel. Přesto, i navzdory určitým logickým zádrhelům, ale Synchronic předvádí zajímavý nápad, který by zasloužil využít a rozvinout mnohem víc.

Vivárium (2019, Irsko/Belgie/Dánsko)
Psychologický horor Lorcana Finnegana patří k těm, které bych rozhodně nedoporučil slabším povahám a především ne těm, kteří plánují mít děti. Vivárium je z řady filmů, které mohou podobné plány zvrátit. Svůj motiv si vypůjčuje od jedné z nejohavnějších hříček přírody a v děsivě nevinné lidské podobě s ním připraví ústřednímu páru (Jessie Eisenberg a Imogen Poots) bezútěšné martyrium, které cynicky glosuje temnější stránky výchovy dětí.

Blood Machines (2019, Francie)
Téměř hodinová žánrová extravaganza francouzské tvůrčí dvojice s přízviskem Seth Ickerman je mezi filmy, které musím doporučit vřele. Po zásluze dostane prostor na všech zastávkách letošní Future Gate a pokud je impozantní audiovizuální zážitek vaše gusto, nenechejte si její pestrobarevnou melodickou smršť ujít. Vesmír, ve kterém umělé inteligence hvězdných lodí získávají duši s lidskou podobou a stávají se lovenou kořistí, má přiznané kořeny v klasickém Blade Runnerovi (1982) Ridleyho Scotta. Po první stylizované iteraci ve svižném videoklipu Turbo Killer ho autoři zkusili zasadit do trochu méně metaforického, tradičněji filmového vyprávění, které opět provází hutným rytmem synthwave Carpenter Brut.

Barva z vesmíru (2019, USA)
Dalším zdařilým snímkem letošního výběru je adaptace povídky H. P. Lovecrafta, jíž se k celovečerní tvorbě vrací jihoafrický režisér Richard Stanley. I když nedokážu porovnat film s jeho předlohou, z barvitě natočeného hororu o rodině napadené morbidní nadpřirozenou sílou chvílemi poctivě mrazí. Hereckému obsazení vévodí především Madeleine Arthur v roli Lavinie a Nicolas Cage, který si do portfolia přidal další kvalitní roli, nestavěnou jen na amokových situacích (byť i pro ně se tu příležitostí najde dost).

H0us3 (2019, Španělsko)
Nenápadný, ale geniální španělský snímek H0us3, patří k nejlepšímu, co letošní Future Gate uvedla. Manolo Munguia v něm rozehrává skvěle promyšlené drama hodné divadelní scény, ve kterém skupinka postav s pomocí pečlivé dramatické stavby a výborných dialogů sehraje skvěle gradované setkání spolužáků ze studií IT. Jejich diskuze se velmi rychle ponoří do otázek kyberbezpečnosti, internetového podsvětí a technologické konspirace a počáteční uvolněná zábava brzy přejde do nejistoty a napětí. Ve skutečné pointě za tajemstvím schůzky už si film sáhne až za hranici čiré science fiction, jeho skutečné kouzlo ale leží trochu jinde, než v relativní míře uvěřitelnosti. Trumfem celého snímku je především to, že dokáže uchopit téma, které je dnes prakticky všudypřítomné a přitom většině lidí zoufale cizí a neznámé – a místo běžných karikatur a stereotypů ho dokáže podat poutavě i poučně v poměrně realistických mezích (dáme-li stranou troufalé sci-fi motivy).

Poslední úsvit (2019, Čína)
Čínský celovečerní film režiséra Wen Rena nese nenápadný, ale trefný komentář k módní vlně přírodních zdrojů energie, závislých na počasí, která třese současnou energetikou nejen v Evropě. I když je jeho apokalyptická premisa poměrně přehnaná a nakládá s ní velmi zvláštním způsobem, film stojí především na silném příběhu o cestě dvou lidí do neznáma, zápase s beznadějí a hledání způsobu, jak přežít. Za rozuzlením a tajemnou nadějí na záchranu lidstva pak navíc připomene dlouho známou alternativu, kterou současná energetická diskuze trestuhodně opomíjí a zasloužila by mnohem více pozornosti.

Krátké filmy od iSHORTS
I v letošním výběru z iSHORTS se sešlo množství slibných námětů, oproti dřívějším ročníkům ale letos často převládá pocit nevyužitých možností. Především to platí o jinak vynikajícím Hyperlight (2018), který svůj skvělý námět utíná neuvěřitelně rychle a nechává většinu rozplynout do vzduchoprázdna. Podobně je to také s Crimson Manem (2017), který přivedl k životu zajímavou postavu, ale její okolnosti a svět rozvádí jen velmi neurčitě a vágně. Daleko uceleněji působí intenzivní Roughneck (2019), premiérový snímek veterána z Industrial Light and Magic Andrewa Hardawaye, ze kterého by šlo dobře rozvinout dystopický seriál. Opravdovou perlu letošního výběru ale vytvořil Travis Bible v jednoduchém snímku Exit Strategy (2017) – nezávislý krátký film, promyšlený k zenové dokonalosti. Český kraťas Being Jacob (2019) je domácí specialita, natočená pro festival Future Gate jako inspirace a demonstrátor, že dobrý krátký film s nápadem jde vymyslet a natočit i za pouhý měsíc.

Z dokumentárního programu:

Já, člověk (2019, USA)
Dokument zachycuje tři různé případy lidí, u kterých se kybernetikou podařilo úspěšně zvrátit tělesné dysfunkce a otevřít cestu k jejich nápravě. Oční implantáty a kamerové brýle, které zvrátí slepotu, elektrody v mozku, které neutralizují Parkinsonovu chorobu, nebo mozkový interface, který vrátí kontrolu nad ochrnutou končetinou. Příběhy pacientů a výsledky experimentální práce jsou působivé a inspirativní, stejně jako nahlédnutí do světa výzkumníků a popularizátorů, kteří pomáhají razit nové odvětví mezi medicínou a technologií, posouvající lidské možnosti. V Brně navíc na téma filmu navázala beseda se zástupci ostravského neurochirurgického oddělení, s prezentací o historii a současnosti kybernetiky v české lékařské praxi.

Kořeny kyberpunku (2019, USA)
V rámci žánrového zaměření se na Future Gate 2020 promítá i krátký youtubový dokument Iana Phoenixe z Indigo Gaming, věnovaný milníkům proslulého vědeckofantasického žánru, ve kterém biologie prorůstá technikou. Nezůstane zdaleka jen u těch největších jmen, jako Philip K. Dick, Ridley Scott, nebo William Gibson a v intenzivní tři čtvrtě hodině probere většinu klíčových kyberpunkových děl v literatuře, filmu, televizi i hrách.

Čističi (2018, Německo)
Formální tečku za celým brněnským programem přinesl německý dokument, který se věcně postavil před reálné zrcadlo kyberpunkového žánru – skrytou řízenou regulaci obsahu na nejrozšířenější společenské síti. Tvůrci dokumentu aktivně pronikli do řad placených čističů internetového obsahu a odhalili znepokojivé prostředí připomínající virtuální skládku. Kdo by čekal skandální odhalení tajné konspirace, bude pravděpodobně zklamaný. Filmaři dávají rovnou měrou prostor moderátorům, kteří se živí přebíráním těžko stravitelného virtuálního obsahu, některým z uživatelů, kteří ho sami pomáhají tvořit a šířit, i bývalým zaměstnancům Facebooku a Googlu, kteří ve vrcholových pozicích utvářeli základy regulačních aktivit. Výsledek by měl každý posoudit za sebe, dokument ale rozhodně přináší cenný náhled do zákulisí regulace internetového obsahu.

Celkový program sedmé Future Gate samozřejmě přinesl ještě mnohem víc (osobně mě mrzí především to, že mi v zájmu festivalových novinek nezbylo, než propásnout projekce japonských klasik Ghost in the Shell: Innocence (2004) a Tetsuo (1989) v kopuli Planetária Brno). Řada z promítnutých pořadů se v různých sestavách znovu objeví i na třech dalších zastávkách festivalu, takže až se brána budoucnosti znovu otevře ve vašem okolí, račte vstoupit.