A jako Asterix

V roce 1951 se v agentuře World Press/International Press poprvé setkali René Goscinny a Alberto Uderzo[1] Toto setkání přerostlo v mnohaletou spolupráci, kterou ukončila až Goscinnyho smrt v roce 1977. V roce 1959 založili nový magazín Pilot, kde se již objevil kratičký příběh o Asterixovi. V roce 1961 pak vychází první samostatné album.
Od té doby se stal Asterix celosvětovým fenoménem. Více než 30 alb bylo přeloženo do stovky jazyků[2], podle komiksu bylo natočeno 8 animovaných a 2 hrané filmy, po Asterixovi byl pojmenován i lunapark.

Příběh komiksu je zasazen do roku 50 př. Kr. Nájezdům římských legionářů neustále odolávají (za pomoci kouzelného lektvaru) obyvatelé jedné galské vesnice. Jejími nejlepšími bojovníky jsou Asterix a Obelix.
Základ komiksu je tedy vymyšlený, je ovšem zasazený do skutečných antických reálií[3], které se v komiksu objevují jak v textu, tak v kresbě. V textu se dobové reálie odráží např. v pojmenování božstev, jež jednotlivé postavy vzývají, ale také v koncovkách jmen. Zatímco galská jména jsou zakončena příponou –ix, římská končí na –us, normanská na –af apod. V kresbě jsou antické reálie dodržovány např. v podobě oblečení postav, budov atd. Historické reality se drží také některé galské zvyky (např. pojídání kanců) a složení postav. Ke každé galské vesnici neodmyslitelně patřil druid a bard. Ale zatímco v Asterixovi má druid stále dostatek vážnosti mezi obyvateli, bardovi už se takové úcty, jak tomu bylo ve skutečnosti, nedostává. Svým „nestandardním“ zpěvem si vyslouží vždy pouze pěstní ohodnocení.
Často je historická skutečnost poněkud upravena, aby odpovídala vymyšlenému příběhu. Jasně vidět je to již v samém základu příběhu. Zatímco ve skutečnosti Caesar Galy porazil, v komiksu je galská vesnice neporazitelná. Mnohokrát se také Asterix s Obelixem stanou tvůrci řady historických památek a dalších věcí typických pro určité oblasti – Obelix urazí nos egyptské Sfinze (Asterix a Kleopatra), Asterix nechá u Britů bylinku, ze které se vyklube čaj (Asterix v Británii).

Asterix si svou popularitu ale nezískal pouze zobrazením historický reálií. Pojmul do sebe totiž i svět moderní. Díky tomu zde můžeme najít odkazy na současnost, skutečné osoby a jiná umělecká díla[4].

Např. album Asterix a Kleopatra v mnohém odkazuje na velkofilm s Elizabeth Taylorovou v hlavní roli (Kleopatra, 1962). Jak uvádí Magda Jacková, tyto odkazy začínají už obálkou alba, kde je uveden nápis Největší dobrodružství, jaké kdy bylo vykresleno. Z filmu je převzat i Kleopatřin trůn na s. 6 a její vůz na s. 27, samotná Kleopatra je své představitelce trochu podobná.[5]
Na známé osobnosti odkazuje také album Obelix a spol. V něm najdeme postavu mladého úředníka, který je nápadně podobný Jacquesu Chiracovi, či dva Římany, kteří připomínají známou komickou dvojici Laurel a Hardy. V albu Asterix v Británii zase najdeme odkaz na Beatles a tak bychom mohli pokračovat dál a dál.
Komiks reflektuje také současné události, „zvyky“ či historickou zkušenost. Např. v albu Asterix a zlatý srp najdeme na straně 19 odkaz na situaci na současných silnicích, které se neustále opravují a po nichž se šílenou rychlostí prohánějí mladí a nespoutaní ve svých sporťácích. V albu Asterix gladiátorem zase najdeme na straně 17 tabulku s nápisem Domovnice myje schody apod. Historická zkušenost dnešních lidí se zrcadlí např. v albu Asterix a Gótové, v němž mají bojovníci z Germánie na hlavách přilby, které jsou podobné helmám vojáků z první světové války.

Střet antické reality a moderního světa je v komiksu jedním ze zdrojů humoru. Dalšími jsou karikatury nejrůznějších národností a jejich zvyků a také slovní hříčky, které najdeme při zkoumání jmen postav.
Protože Asterix a Obelix často odchází ze své rodné vesnice zachránit některého člena obce i do jiných zemí, není nouze o setkání s jinými národy (popř. obyvateli jiných regionů, než je Galie). Ty jsou vyjádřeny humornou zkratkou, která vypichuje jejich typické vlastnosti a zvyky. Gótové (Germáni) jsou národem s militaristickými sklony. Britové jsou za všech okolností slušní, pijí teplé pivo či horkou vodu s kapkou mléka a k veškerému jídlu podávají (Obelixův tolik oblíbený) mátový sós. Korsičané neradi pracují a jejich mnohaletou zvyklostí je krevní msta.
Humorné prvky nalezneme také ve jménech postav. Ta jsou odvozena buď od jejich typických vlastností či povolání[6]. To ovšem představuje oříšek pro překladatele. Jména totiž musí být často upravena tak, aby jejich význam odpovídal jazyku, do něhož jsou překládána. Jedinými jmény, které jsou přejímány do všech překladů komiksu jsou jména hlavních hrdinů – Asterixe a Obelixe. K významu jejich jmen Magda Jacková uvádí:
„Obě jsou odvozena od typografických znamének. L’astérisque, hvězdička, většinou značí odkaz, l’obele, obvykle ve tvaru křížku, označuje řádek určený ke korektuře nebo nejistou pasáž. Tento význam má oporu i v povaze obou hrdinů – Asterix je ten moudřejší, neustále Obelixe opravuje, kárá, vychovává a vysvětluje mu neznámá slova. Jméno Obelix se kromě toho vztahuje k obelisku, kamennému sloupu sloužícímu k uctívání boha Slunce, jehož siluetu hrdinova postava připomíná.“[7]
Do čestiny nejsou překládána také další dvě galská jména – Idefix a Panoramix. Jméno Obelixova psího miláčka Idefixe je odvozeno od slovního spojení idée fixe, které znamená utkvělou myšlenku, či představu. Jméno Panoramix je odvozeno od slova panorama a odkazuje k druidově širokému rozhledu.
Další jména jsou většinou nahrazena českými ekvivalenty. Např. jméno vůdce galské vesnice, které v originále zní Abraracourcix (á bras raccoursis – ze všech sil), zastupuje v češtině jméno Majestatix. Jméno barda Assurancetourixe (Assurance tous risques – pojištění proti všem rizikům) zní v češtině Trubadix.

Za svoji popularitu vděčí Asterix zejména tomu, že jej mohou číst děti i dospělí. Děti zaujme příběh o neohrožených galských bojovnících, kteří mají legraci z Římanů a kteří své nepřátele pomocí kouzelného lektvaru vždy porazí. Dospělí (nebo lépe řečeno ti starší) si pak vychutnávají v komiksu i druhou rovinu – odkazy na jiná umělecká díla, karikatury národních vlastností apod.

Použitá literatura:

Asterix a Obelix – Mise Kleopatra. Filmový přehled. 2002, č. 6.
Asterix a Vikingové. Filmový přehled. 2006, č. 10, s. 25-26.

 

Internetové odkazy:

http://asterix.comics.cz/ – české stránky věnované galským hrdinům
http://www.komiks.cz – najdete zde nejen informace a recenze jednotlivých alb, ale také článek Magdy Jackové Asterix – prolínání antického a moderního světa v komiksu (viz http://www.komiks.cz/clanek.php?id=981)

http://www.asterix.com/ – oficiální stránka Asterixe
http://en.wikipedia.org/wiki/Asterix – informace o Asterixovi jsou dopněny také problematikou anglického překladu a příklady překladu jmen některých postav
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Asterix_volumes – seznam vydaných alb
http://www.mage.fst.uha.fr/asterix/allusion/allusion.html – příklady odkazování na jiná umělecká díla, které v komiksu Asterix najdeme