PAF v proudu (plném, rotoskopickém, genderovém, světelném)

Druhý den Přehlídky animovaného filmu se nesl ve znamení splněných slibů. Organizátoři potvrdili poněkud silně znějící slova o nabitém programu a dokázali uondat mou novinářskou maličkost k totální únavě. Lehce načrtnuté obrysy z předešlého dne dostaly pevnější kontury a účastníci se mohli již naplno ponořit do víru animace, nejrůznějších debat, instalací a nových podnětů vůbec.

Osobně jsem den započal s Betty Boop a Sněhurkou. Nezvyklá kombinace, která se z hlediska genderové analýzy ukázala jako plně funkční. Ordinérní dračice Betty může být, stejně jako upejpavá křehotinka Sněhurka, vnímána coby aplikace určitých stereotypních pohledů na ženu, ale to již (přiznejme si to zcela upřímně) nějaký ten pátek není žádné novum. Feministická analýza je z hlediska film studies jedním z nejprovařenějších pohledů na audiovizuální díla, mnoho názorů vytvářených pod tímto úhlem pohledu již ztratilo svou aktuálnost, přesto však tato cesta určité kouzlo stále má. Skýtá totiž nebývale široké pole působnosti pro lidi, kteří se rádi jednou za čas pohádají, milují nekonečné diskuze a tahanice o slovíčka a rádi vytvářejí poněkud bizarní myšlenkové konstrukty (je Šmudla sexuální maniak?). Serióznější problematiku otevřela v rámci této sekce druhá část jejího včerejšího programu, která pojednávala o mýtu krásy. Ačkoliv se nepodařilo vyvolat tak smělou diskuzi jako v prvním případě, průvodní slovo Ivy Baslarové, i samotné promítnuté filmy upozornily na úskalí, kterými dnešní společnost prochází v honbě za relativním ideálem krásy. Pohádky naruby poté přinesly (sice achronologicky – až v závěru dne) obecnější vhled do problematiky genderového čtení příběhů. Což se jeví jako poměrně podstatný zádrhel celé sekce, která aspiruje na otevření „jiného pohledu“ na tradičně čtené příběhy, ale vlastní aparát, s nímž pracuje, představí až v závěru.

Lákavým bodem včerejšího programu byla prezentace Boba Sabistona, který přijal pozvání vystoupit v rámci sekce PAF Kult. Jeho povídání o vlastní cestě k rotoskopické animaci (Sabiston je vynálezcem softwaru na pomezí technické vymoženosti a umění, zvaného Rotoshop) a nesnadné „životní“ cestě jeho vlastní firmy Flat Black Films bylo proloženo mnoha ukázkami rotoskopické/rotoshopické práce, a přítomní měli možnost pochopit, proč je Sabiston označován za průkopníka – především je to díky dovednosti spojit ve své tvorbě technickou preciznost s nespoutanou imaginací, invencí a svérázným druhem humoru. Jako úsměvná, ale zároveň hořká tečka proto mohlo působit promítnutí několika reklam, na kterých jsou nuceni lidé z Flat Black Films participovat (z důvodů finančních). Sám Sabiston tuto práci jednoznačně neodsuzuje, ale určitý povzdech nad nedostatkem adekvátní tvůrčí činnosti pro nemálo vynikajících umělců (zaměstnává spíše malíře než animátory) jsme z jeho strany zaznamenat mohli.

Osobně (a zcela subjektivně – ono se opravdu nedá stihnout vše) ale za vrchol dne považuji projekci snímků mladé polské animátorské školy, která probíhala od 22:45 ve filmovém sále Konviktu. Pozdní hodina a pokročilá únava materiálu sice vykonaly své, přesto však dokázaly polské filmy navodit natolik intenzivní atmosféru, že prostě nešlo jít s klidným svědomím spát. Koncentrace řemeslné preciznosti, nefalšovaných existenciálních hlubin, ironie, vtipu a v neposlední řadě také nápaditosti paradoxně beze zbytku potvrdila správnost zvolené denní doby. Zařazené snímky podléhaly výběru nazvanému přiléhavě Caution! Freshly Animated, který je společným projektem PAFu a polského festivalu animovaného filmu Animation Now! Každá země předložila deset filmů, které vycházejí na kompilativním vydání 2 DVD. Polská část (nazvaná lakonicky Mladá polská animace) byla promítnuta samostatně a v představených snímcích se dalo nalézt vše – od lásky přes poctu městu až po netradičně pojatou pohádku či temnou a koherentní výpověď o lidském životě. Už jen proto je toto 2DVD hodnotné – pojí totiž kvalitu faktografickou s filozofickým ponorem.

Text: Marek Holan, foto: Barbora Slezáková

www.pifpaf.cz