PAFácká Pestrá padesátá
FESTIVALY: 12. Přehlídka animovaného filmu – LUCIE ZUBKOVÁ –
Pestrá padesátá, tak se nazývá hlavní téma dvanáctého ročníku olomoucké Přehlídky animovaného filmu (PAF), jež se uskuteční 5.–8. prosince 2013 v Uměleckém centru UP – Konvikt. Má divákům představit vizuální pestrost padesátých let dvacátého století; ačkoli se jednalo o „šedivé bezčasí“ českého (československého) národa, jemuž tou dobou totalita ubírala možnosti tvůrčího vyjádření, animovaný film kvetl. Cenzura k němu byla o něco shovívavější, neboť prvoplánově se přeci jednalo o tvorbu pro děti. Průkopnické osobnosti českého animovaného filmu, jako Hermínu Týrlovou nebo Jiřího Trnku, však na PAFu nečekejte – ty můžete vidět i jinde. Jako vždy, PAF jde tou méně prošlapanou cestou a vybírá si spíše upozaděná jména vizuální kultury. K plátnu se tak dostane neprávem opomíjená práce Jaroslava Maláka, který je ve vodách animace znám hlavně jako komiksový kreslíř přispívající veselými postavičkami hrdinů do Čtyřlístku, ABC či Dikobrazu (Polda a Olda, Alenka z planety Země). Přehlídka animovaného filmu tak připomene Malákovo úmrtí; zemřel před rokem, měl osmdesát tři let. Tento autor s osobitým rukopisem se přes ilustrování tendenční komunální satiry, kterou po několika letech odmítl, propracoval k vynalézavým vizuálním metaforám. PAF představí jeho krátkometrážní snímky jako Tucet mých tatínků (1959) nebo Špatně namalovaná slepice (1963).
Komentovaná přehlídka karikatur se souhrnným názvem Autogram v Bažině hniloby ukáže příklady karikování Sovětského svazu a jeho nestabilního vztahu k USA na počátku kosmické éry lidstva (a s tím související Studené války). Triumfální úspěchy sovětského raketového programu byly potvrzením Marxova proroctví o „nevyhnutelném“ dějinném vývoji ke komunistické budoucnosti. A jak se na to dívali tehdejší kreslíři?
Krom karikování Sovětského svazu si brali pod ruku také USA. Podnikli kulturně politické tažení proti nekonformní mládeži – sráželi západnickou módu „pásků“ a demaskovali „falešnou romantiku“ příběhů z Divokého západu. Zejména v plátku Dikobraz si kreslíři, jako již zmiňovaný Jaroslav Malák (aneb ukázka oné tendenční komunální satiry), Ondřej Sekora nebo Josef Žemlička, dobírali módní výstřelky amerických mladíků; jejich křiklavě barevné kravaty s výraznými vzory, načesané vlny ve vlasech, tenké knírky nebo boty s vysokými podrážkami. Ve společnosti se tehdy vytvořila celá kampaň nejen proti módě, ale také proti západnickým hudebním žánrům nebo „necudným“ tancům. Veškeré tyto výstřelky byly spojovány s kriminální činností, k čemuž jako názorný příklad posloužilo soudní přelíčení z roku 1953, které se týkalo asi dvacetičlenné skupiny mladistvých násilníků a lupičů (Královští Vyšehradští jezdci) oblékajících se právě v tomto stylu. To vše na PAFu přiblíží podsekce Strašidla z Trafouše (více zde).
Výchovné tendence měl v padesátých letech také zvláštní televizní formát (převzatý od americké společnosti Telecomics Inc.), který kombinoval dramatické rozhlasové hry s vizuálním stylem komiksů předchozích desetiletí. Ve studiu Bratři v triku tak např. vzniklo jakési filmové leporelo zabývající se komplikovaným vznikem makového koláče. Prostřednictvím televize se takto odvyprávělo několik dětských knížek.
Součástí sekce Pestrá padesátá, kterou dramaturgicky připravil Pavel Ryška, bude také přednáška Od propagandy k reklamě, která vysleduje pozvolnou transformaci obrazů v osvětové a hospodářské propagaci slibující budoucí blahobyt budovatelské éry. Média umně formovala socialistickou verzi konzumní společnosti – čím dál tím „lákavějším“ zobrazením spotřebního zboží, a to jak v tiskovinách, tak např. v animovaných reklamách z produkce Studia kreslených a loutkových filmů. Proběhne také diskuze se současnými českými a slovenskými designéry a vizuálními umělci (Janem Šrámkem, Pavlem Fuksou, Jánem Šickem a Puk-Pukem). Ani letos totiž – v rámci PAFu – nepůjde o „pouhou“ přehlídku animovaného filmu, jako spíše o širší pojetí fenoménu animace… v kontextu kinematografie, dějin, vizuálního umění i mediálních studií.