Jak Masaryk vymyslel Československo

Cyklus Roberta Sedláčka a Pavla Kosatíka České století, zachycující zlomové okamžiky naší historie, našel svou podobu nejen v televizním, ale také komiksovém médiu. Podle Kosatíkových scénářů vznikne devět knih, kterých se ujmou přední čeští komiksoví výtvarníci. Po první části, jíž se ujal Petr Novák alias Ticho762, by se na přelomu roku měl objevit díl Jak Gottwald zavraždil Slánského, který nakreslil Vojtěch Mašek.1 Ročně by měly být uvedeny dva až tři díly a soudě podle toho prvního je na co se těšit.

Komiks Češi 1918 se až na drobnosti věrně drží scénáře, takže pokud jste viděli první masarykovský díl, ve kterém exceluje Martin Huba, nebudete překvapeni. Zatímco v cyklu České století Sedláček s Kosatíkem překonali hrozící nudu mluvících hlav silnými hereckými výkony a kvalitní kamerou, v komiksové verzi se autoři rozhodli pro ozvláštnění pomocí vloženého příběhu boxera Vávry (jehož autorem spolu s Tichem je Martin Šinkovský). Volba boxerského intermezza je poměrně logická. (Nejen) v tomto dílu se totiž neustále bojuje, a to v debatách. Kosatík ukazuje, že dějiny se tvoří v zákulisí – například během jídla nebo u čaje se činí rozhodnutí, která často mají dopad na celé národy. V tomto případě bojuje Masaryk s knížetem Thunem a později s Davidem Lloydem Georgem.

Ačkoli výtvarník výslednou televizní podobu neviděl, komiks zpracoval výrazně filmově – co do záběrování i střihu – a v některých momentech se Sedláčkově verzi výrazně přibližuje. Samozřejmě chybí detaily a nejrůznější nuance, které vznikají hereckou akcí a jež by v komiksu tolik nevynikly, jako třeba zastrčení židle za stůl při odchodu od D. L. George. Ticho762 pracuje s nadhledem a využitím například velkého celku (viz obrázek) a při debatách i boxu udržuje čtenářovu pozornost díky zdařilému zachycení pohybů i mimiky; postavy v příběhu skutečně ožívají. Masarykova (Vávrova) síla je zde adekvátně vyjádřena prostřednictvím výtvarného stylu, pro který je příznačná energie a vynikající vykreslení právě zejména postav.

Velké množství dialogů se podařilo elegantně vměstnat do bublin, které jsou zpracovány kreativně a funkčně. Chvíli mi trvalo zvyknout si na lettering v komiksových bublinách, naopak vynikající je zdobný secesní styl využitý na titulní straně a uvozující jednotlivé části. Příběh rámuje loučení a znovushledání Masaryka s jeho ženou: v prologu při odchodu do emigrace a v epilogu po návratu z emigrace, kdy Masaryk po slavnostním přivítání spěchá, aby se s Charlottou opět shledal. Celým příběhem se zároveň prolíná motiv Prozřetelnosti – ta je vyobrazena jako ženská bytost, jež shůry shlíží na Masaryka v osudových chvílích. Její přítomnost během důležitých okamžiků je symbolizována růžovou barvou.

Komiks doplňuje na konci stručná charakteristika důležitých postav (Osoby a obsazení) a chronologický přehled zásadních událostí od r. 1914 do r. 1918 – Jak to šlo (dějiny Masarykovy zahraniční akce).

První díl z tohoto komiksového cyklu určitě nezklame ty, kdo znají tvorbu Ticha7622 a je jim blízká Kosatíkova scenáristická či beletristická tvorba. Po zajímavém a úspěšném projektu Ještě jsme ve válce. Příběhy 20. století (2011)3 dostali čeští výtvarníci možnost ztvárnit po svém zásadní okamžiky z českých dějin a ani v tomto případě – zdá se – nepůjde o promarněnou příležitost.

Pavel Kosatík, Ticho 762

Češi 1918. Jak Masaryk vymyslel Československo

Mladá fronta, Praha 2013
brožovaná, 80 stran

Komiks lze objednat zde.