Brněnský mezipaterní víkend

QFF MEZIPATRA BRNO – Festivalové střípky – IVETA JANSOVÁ, VERONIKA BADINOVÁ –

Je za námi první víkend brněnských Mezipater. Někteří sice ještě stále léčí kocovinu ze sobotního večírku, jiní však už pilně plánují a kalkulují, kam budou směřovat jejich kroky příště. Nabídka je bohatá, jak jsme upozorňovali v našem sobotním článku.

Páteční festivalový předvoj se odehrál v HaDivadle. Nejprve byl promítán snímek Každým dnem, na něj pak plynule navazoval dynamický a komický koncert kapely HaMBA. Koncert byl složen z výňatků textů Williama Shakespeara a vybraných písní kapely. Jako celek představoval kratičký koncert osvěžující a zábavný start do festivalového týdne.

Vyprodané zahájení a budoucí queer svazky

Organizační tým – Brno + Praha by Jaromír Capík

Sobotní den byl vlastně pouze sobotním večerem. Celé odpoledne (samozřejmě, když opomeneme několikaměsíční přípravy předtím) probíhaly poslední úpravy v prostorách kina Scala. Od osmi hodin pak začínalo zahájení 15. ročníku queer filmového festivalu Mezipatra, nutno dodat, že sál kina Scaly byl beznadějně vyprodán. O první desítky minut zahájení se postaralo uskupení Ústaf-voiceband.cz, které si prostřednictvím vtipného popěvování vzalo na paškál nejvýraznější stereotypy panující o queer komunitě. Byly vysvětleny základní pojmy jako zkratka LGBTQIA, pojem queer, nesprávné a přesto nejrozšířenější označování lesbických žen zdrobnělinou lesbičky, ale také úsměvná synonyma (v podání Ústafu-voiceband.cz) pro osoby s homosexuální orientací typu teplák či buzna. V rámci svého představení stihl soubor posloužit i jako moderátorský element a poděkovat sponzorům, pořadatelům a všem těm, komu se děkovat má. Jejich přítomnost na pódiu vystřídal nejlepší queer film letošního Berlinale (dle poroty Teddy Award) V jeho očích. Ten měl zásadní divácký úspěch, publikum nejenže v průběhu filmu propukalo v nekotrolovatelný smích, ale neodpustilo si ani veřejné „achání“ a „ochání“ nad velmi vydařenými momenty. Nakonec se strhla salva potlesku při vyvrcholení a pointě filmu, což nebývá v českých kinech tak obvyklé. Po skončení filmu měli akreditovaní hosté možnost se posilnit alkoholickými i nealkoholickými nápoji, stejně tak jako chutným rautem, v malé VIP místnůstce čili v prostoru kavárny Scala. Neodradilo to však ani ostatní hosty, kteří vytvářeli dlouhé fronty při obléhání kavárenského baru. Příjemná atmosféra rytmicky podpořená vydařeným playlistem DJe Liquida A trvala až do brzkých ranních hodin.

Vyprodané kino Art a film Putinovy „Děti 404“ by Markéta Klišová

Nedělní den byl i přes pozdní večerní/ranní hodinu návratu ze zahajovacího večírku nabitý až k prasknutí. Návštěvníci a návštěvnice festivalu měli nezměrné možnosti ve výběru vhodných filmů, mohly navštívit kina Scalu i Art. V kině Art tam měli dokonce k dispozici velký a malý sál. Ostatně kino Art velký sál úspěšně vyprodalo a před snímkem Putinovy „Děti 404“ proběhla i dojemná žádost o ruku. V organizaci této žádosti bylo zapojeno mnoho lidí, v sále se sešlo asi 20 nejbližších přátel děvčat Lenky a Sanny a Lenka pak překvapenou Sanny požádala o ruku (ta mimochodem přijala), při dotazu, kdo všechno o tom věděl, se z viny doznala nejméně půlka sálu.

Hotel na konci (hetero)světa

„Jsem pořád ten samý člověk, kterého miluješ a kterého sis vzal, i když mám penis.“ Tato a podobné věty zněly z úst amatérské herecké transsexuální dvojice Drag Addicts. Herecké duo ve své inscenaci tematizuje různé sexuální orientace a genderové identity a jednak je podrobuje pohledu zvenčí, jednak nahlíží do jejich nejintimnějšího života. V Hotelu X se tak setkáváme s problematikou heterosexuálních a homosexuálních vztahů, transgender a intersexuální identitou, narážíme na jejich odmítání a nepochopení ze strany předsudky zmítané společnosti, kterou zastupuje konzervativní a neústupný majitel/recepční hotelu předpovídající konec tradičního (heteronormativního) světa.

Inscenace uskupení Drag Addicts nemá jasnou dějovou linii. Prezentuje nám řadu obrazů, či jakýchsi „scének“, v nichž se představují jednotlivé postavy se svými minipříběhy, které jsou vzájemně propojeny prostorem poněkud bizarního rodinného hotýlku s výhledem do kraviny (tzn. krajiny s dominantou kravína). Dvojice zároveň nepracuje s pevným textem, tudíž představení je improvizací vycházející z rámcového scénáře. To jim sice umožňuje snadněji pracovat s aktuální situací na scéně i v hledišti a poskytuje řadu možností ke vtipným komentářům, ovšem lehce naráží na úskalí nestylizované řeči, a tedy často nezáměrně se opakujícími promluvami.

Poměrně velké množství postav také hercům umožňuje odhalit svoji převlékací závislost, k jejímuž u(s)pokojení dochází přímo na scéně. Otevírají se nám tak dveře do zákulisního prostoru, který v nás vzbuzuje zvědavost a očekávání. Drag Addicts ve své inscenaci nabízí divákům určitou přehlídku sexy kostýmů, rekvizit a sexuálních pomůcek, které rozhodně polahodí jejich oku, a možná zabrnkají i na nějakou intimnější strunu.

Herecké duo si, bohužel, zvolilo poněkud „zbytečně“ široké téma, od nějž se žádal vyšší počet postav a častou změnu kostýmů, což mělo za následek pomalejší tempo představení a malou dynamiku. Prostor hotelu také přinášel stále nové a nové možnosti pro další postavy a situace, které působily až nekonečně. Konec však přišel, a dokonce radostný, v podobě pochopení, že člověk není primárně determinován svým pohlavím, a naděje, že láska někdy přece jen vítězí!

Takový byl tedy první mezipaterní víkend v Brně, jak se festival bude odvíjet dál, Vás budeme informovat v dalších dílech střípků z Mezipater.