Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Bradavická totalita v růžové

Bradavická totalita v růžové

Bradavická totalita v růžové
RECENZE: Harry Potter a Fénixův řád (režie: David Yates, 2007) – VERONIKA ZÝKOVÁ –

Fénixův řád, co do počtu stran nejsilnější, je některými považován za kvalitativně nejslabší díl slavné knižní série. Přesto nabízí celou řadu zajímavých momentů, které přímo vyzývají k filmovému ztvárnění. Nabídku režírovat „pětku“ odmítla Mira Nair. Odmítl i Jean-Pierre Jeunet. Nakonec režisérský post připadl neznámému Davidu Yatesovi, který do té doby točil televizní snímky. Zdánlivě riskantní krok, ale zároveň možné osvěžení. Chris Columbus stvořil filmový svět Bradavic a doslovně převedl na plátno dva dětské díly. Alfonso Cuarón oživil tento kouzelný svět svou fantazií a nápady. Po něm Mike Newell odvedl průměrnou práci beze špetky osobitosti. Jak tedy dopadl pátý díl?

Série Harryho Pottera se již od začátku mohla opřít o (nejen) britskou hereckou elitu, která se s přibývajícími díly rozrůstá a často zachraňuje slabší momenty. Na straně Dobra i na straně Zla přibylo několik zásadních postav. Je nutné říct, že volba opět padla na pravé herecké osobnosti. Lenka Láskorádová (výborná Evanna Lynch) je jednou z nich. Její představitelka jí propůjčuje přirozenost, laskavost a jemnou potrhlost. Narozdíl od představitelky Cho Changové Katie Leung, která je zde opět jen pro ozdobu, má co hrát.

Další výraznou postavu si opravdu s gustem vychutnává Helena Bonham Carter. Jako Bellatrix Lestrangeová je dostatečně šílená i nebezpečná, výborně kontrastuje s chladně povýšeným a odměřeným Luciusem Malfoyem (Jason Isaacs).

Za druhou hlavní postavu filmu lze s klidem označit Dolores Umbridgeovou, která je novou profesorkou Obrany proti černé magii a zároveň pravou rukou ministra Popletala. Imelda Staunton je největším přínosem filmu, jako Umbridgeové se jí daří doslova opanovat scénu. Pokud je na plátně ona, je postaráno o dosti svéráznou zábavu. Tato dáma v růžovém outfitu je tak laskavá, až to bolí. Chichotá se jako malá holčička, která může v každé chvíli utrhnout panence hlavičku. Tato dáma z ministerstva naprosto mění chod Bradavic, do kterých vnáší byrokracii, středověké metody a totalitu v jednom. Dokáže v divákovi vyvolat směs nejrůznějších pocitů. Vše, co s ní souvisí, je až pozoruhodně detailně propracované. Od její vizáže přes kostým a její pracovnu s kočičkami až k hudebnímu tématu, které ji doprovází.

Michael Gambon jako Brumbál sklízí s každým dílem porci nepříliš pochvalných ohlasů. Není lehlé nahradit zesnulého Richarda Harrise, který byl laskavým Brumbálem bez charakterových vad. Jiskřičky v očích vystřídal s příchodem Gambona poněkud kalný zrak. Brumbál není bezchybný, a tak nemusí být vykreslen jako čaroděj prostý lidských manýrů. Poněkud přehnaně ovšem působí, když na studenty štěkne: „Nemáte se co učit?“ Takové jednání by člověk čekal spíše od profesora Snapea (jako vždy vynikající Alan Rickman). Tomu scénář (oproti knižní předloze) opět předepsal mlácení studentů knihou po hlavě, jako tomu bylo ve čtvrtém dílu. Jinak ovšem Rickman dokáže dokonale zužitkovat i malý prostor, který dostává. Jen díky tomu se z několikaminutové filmové nitrobrany, včetně miniflashbacku Snapeovy nejhorší vzpomínky, které je v knize zasvěcena celá kapitola, nevytratily hodně silné emoce.

V těchto scénách je velmi uvěřitelný i Daniel Radcliffe. Zlost, vztek, naštvanost, smutek – všechny tyto pocity se mu daří věrohodně vyjádřit. Stejně tak jeho kamarádský a láskyplný vztah k Siriusi Blackovi (Gary Oldman). Radcliffe se stále zlepšuje a příští díl, který opět režíruje Yates, pro něj bude herecky ještě náročnější. Rupert Grint jako Ron se z komediální polohy prvních dílů přesouvá zřejmě do pozice dospívajícího muže, protože pryč jsou jeho vtípky a ksichtíky. Zůstává jen vážný až utrápený výraz. Emma Watson v roli Hermiony drží svůj standard. Je stále tou chytrou a energickou dívkou, která si ví rady. Překvapivě velký prostor tentokrát dostává školník Filch (David Bradley). Všechny scény s ním jsou zábavné a beze zbytku fungují.

Nicholas Hooper je po Johnu Williamsovi a Patricku Doylovi dalším potterovskovým skladatelem. Používá notoricky známé motivy z předešlých dílů a variuje je (skladba A Journey to Hogwarts). Velmi zdařilé je téma provázející Umbridgeovou (Professor Umbridge a Umbridge Spoils a Beautiful Morning). Při scéně s ohňostrojem značky Weasley (Fireworks) si lze vybavit Doylův hudební doprovod z famfrpálového mistrovství světa, který byl laděn taktéž po irsku. Akční scény, zejména celý závěr filmu na ministerstvu, by si však zasloužily výraznější hudební doprovod.

Scénáristu potterovské série Stevena Klovese pro tento díl nahradil Michael Goldenberg (má na svědomí scénáře k filmům Kontakt a Petr Pan). Nesetkáme se tentokrát s Klovesovou efektivní nelogičností, jakou představuje například kouzlo Lumos (provedené mezi mudly nezletilým kouzelníkem) na samém začátku jinak naprosto brilantně odvyprávěného Vězně z Azkabanu. Nenalezneme zde ani obdobu velkolepého příchodu Kruvalských a Krásnohůrských do Velké síně, ani koncertu Salamandrů na jinak decentním vánočním plese v Ohnivém poháru.

Goldenberg proškrtal, vypustil a zhutnil, co se dalo. Výsledná stopáž dvou hodin a osmnácti minut činí z Fénixova řádu zatím nejkratší díl. Zároveň ale také fo značné míry nevyrovnaný a leckdy až nepřirozeně rozkouskovaný. Poněkud zbytečně působí lekačky ze začátku filmu (v domě č. 12 na Grimmauldově náměstí – Harryho vyděsí Hermiona a brzy poté i Fred a George). Určitá místa jakoby postrádala originalitu – jsou zpracována podobně jako v jiných notoricky známých filmech. To platí o ohňostrojovém drakovi (Pán prstenů) a závěrečné bitvě na ministerstvu (Hvězdné války). Naopak odkaz na King Konga (Hermiona v dlani Hagridova nevlastního bratra) potěší. Akční scény natočené ruční kamerou film oživují a Harryho vzpomínky při nitrobraně, čerpající z předchozích dílů, jsou použity funkčně a nápaditě. Dobře dopadlo ztvárnění vězení Azkaban. Ale především – podařilo  se přesvědčivě ztvárnit jeden z nejsilnějších mometů, jímž je Siriusova smrt.

Pokud je pravda, že na připravovaném DVD má být kolem třiceti minut vystřihaných scén, budeme mít možnost se přesvědčit, zda byla relativní krátkost filmu (alespoň tedy ve srovnání s ostatními díly) ze strany tvůrců chytrým tahem. Jsem přesvědčena, že kdyby vybrali z knihy o několik silných scén více a některým by nechali delší dojezd, aby měly šanci naplno vyznít, mohl být dojem z celku o poznání pozitivnější. Takto vzniklo osobité ztvárnění, které ale postrádá větší plynulost a návaznost. Chvílemi působí spíše jako sled scén než jako kompaktní příběh.

Harry Potter a Fénixův řád

Harry Potter and the Order of the Phoenix
Velká Británie, 2007, 138 min.
Režie: David Yates
Scénář: Michael Goldenberg (podle knihy J. K. Rowlingové)
Kamera: Slawomir Idziak
Střih: Mark Day
Hudba: Nicholas Hooper
Hrají: Daniel Radcliffe, Emma Watson, Rupert Grint, Brendan Gleeson, Gary Oldman, David Thewlis, Natalia Tena, George Harris, Maggie Smith, Michael Gambon, Alan Rickman, Emma Thompson, Robbie Coltrane, Imelda Staunton, Helena Bonham Carter, Ralph Fiennes, Jason Isaacs, Tom Felton a další.

Odkazy
Harry Potter a Fénixův řád na ČSFD
Scénáře k filmům (nejen potterovské série) lze nalézt na www.imsdb.com.

Zdroj obrázků: Warner Bros.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Veronika Zýková
Editorka, garantka rubriky Český film

Zajímají mě méně probádané či neprobádané oblasti československé kinematografie, nerealizované scénáře, krimi inscenace Čs. televize 60. a 70. let, současný český film, současné britské TV seriály a série (opět zejména krimi), videohry (především adventury), české i světové komiksy a další oblasti a témata. To vše střídavě, průběžně, současně, jak to přichází, odchází a navrací se ke mně...

Počet článků : 263

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru