FEX – genesis
PROFIL: Průběh výroby DVD společnosti Filmexport – LUKÁŠ GREGOR –
Společnost Filmexport Home Video už má na kontě bezmála 100 vydaných DVD s českými filmy. To, že si FEX nezvolil nejjednodušší cestu k tomu, aby si divák mohl doma takový snímek pustit, poodkrývá tento text.
Co mám na mysli tou nejjednodušší cestou? Někteří vydavatelé totiž nezřídka film pouze převedou na DVD formát, ale nelámou si tolik hlavu nad tím, zda by nebylo od věci snímek nějak vyčistit, upravit, aby tak výsledek nepřipomínal spíše sledování nedobře naladěného televizního kanálu. Nyní ještě není řeč o bonusovém materiálu, ale o tom nejzákladnějším – aby vydání filmu na DVD mělo opravdu nějaký smysl, přineslo co nejkvalitnější obraz a zvuk.[1] Filmexport, stačí se jen podívat na nabídku, úzce spolupracuje s Národním filmovým archivem. Na DVD vydává s jeho pomocí české filmy, jejichž premiéra se uskutečnila do 31. 12. 1964[2]. Ty jsou mnohdy již ve velmi špatném stavu, ostatně dobrým důkazem toho je uvádění tzv. filmů pro pamětníky v televizi – kdo by neznal občasné výpadky zvuku, prskání či chybějící záběry? NFA se však pro potřeby Filmexportu snaží vyhledat co nejkvalitnější kopie, ty vyčistit. Pokud chybí nějaké úseky filmu, vyhledávají pracovníci NFA v jiných kopiích téhož díla ona místa a doplňují je tak, aby na DVD byl film opravdu v co nejkompletnější verzi.
Mezi další úkoly Národního filmového archivu pochopitelně patří zajištění autorských práv k zpřístupnění daného uměleckého díla, ale i spolupráce na vytváření bonusového materiálu.
Bonusy
Filmexport se může pyšnit tím, že ke každému vydanému titulu přináší bonusový materiál, který nejenže není malý co do obsahu, ale navíc nelze přehlédnout jeho vzdělávací potenciál.
Slovo historika je jakousi malou přednáškou k danému filmu. Můžeme jej brát jako vstupní dveře ke sledování, stejně jako dobrou tečku po samotném zhlédnutí. Informace, předložené ústy filmových historiků a publicistů, nemají ambice být analytičtějšího charakteru[3], místo toho jsou určeny k tomu, aby (přednostně) divák laik pochopil souvislosti vzniku filmu. Historikové se tak věnují především dobovému kontextu a zařazení do filmografie daného tvůrce. Nezahlcují fakty, povětšinou jde opravdu spíše o jakési zajímavé vyprávění nežli o historiografickou přednášku. Délkou se slovo historika pohybuje mezi 7 až 20 minutami. Některé disky však mají podobných „slov“ více. Kupříkladu k filmu Před maturitou, o němž se zmiňujeme v tomto čísle 25fps (5/07), je připojen ještě dvacetiminutový pohled na Vladislava Vančuru a jeho zapojení se do filmového umění.
Rozhovory se neobjevují pravidelně, jsou totiž závislé na době vzniku filmu a tedy na tom, zda ještě někteří z tvůrců žijí. Pokud tomu tak je, Filmexport toho dokáže vždy využít, na disku se tak může objevit rozhovorů hned několik. Z větší části jde o výpovědi vzpomínkového charakteru, které opět neoplývají bohatostí fakt, nýbrž spíše poodhalují divákovi dobu vzniku snímku, jeho zákulisí apod.
Biografie a filmografie jsou pevnou součástí každého filmu. Je potřeba říci, že by byla škoda si jich nepovšimnout, protože stručnou formou představí velký počet tvůrců (režisér, scenárista, kameraman, skladatel, herci…), respektive jejich život a tvorbu. Na biografiích pracují filmoví publicisté, kteří čerpají z řady zdrojů, mezi než patří především instituce, odborná literatura a pamětníci. (např. Knihovna a dokumentace NFA, Univerzitní knihovna, Divadelní ústav, Městská knihovna, Divadelní odd. Národního muzea, Muzeum české hudby, archivy soukromých sběratelů, konzultace s pamětníky, odborná literatura filmově historická, biografická, encyklopedická, hudebně historická, monografická, autobiografická apod.). V případě účasti zahraničních tvůrců a herců se pak informace shání v zahraničních odborných publikacích, kulturních střediscích či knihovnách, pochopitelně také filmových ústavech. Takřka ke všem tvůrcům jsou přikládány i portrétní fotografie.
Fotogalerie a soudobá dokumentace se nachází také na každém DVD. Zatímco fotogalerie (fotografie z filmu, z natáčení, portréty) je spíše takovou nezásadní záležitostí, soudobá dokumentace má zcela opačný význam. Když si disk pustíte přes DVD-ROM v počítači, můžete si prohlížet celou řadu dochovaných fotografií, plakátů, pozvánek, letáčků, tiskových recenzí apod. V omezeném množství je soudobá dokumentace přístupná i při sledování DVD v klasickém DVD přehrávači, ale nelze s ní pochopitelně tak pracovat jako při prohlížení na počítači.
Titulky jsou ve většině případů v anglickém jazyce a v češtině. Zatímco anglické pomáhají k prezentaci české kinematografie v zahraničí, ty české umožňují sledovat film neslyšícím, neboť jsou speciálně pro ně vytvořeny. Tvůrci titulků často mají při sobě i původní scénáře, ale určující pro ně je výsledná podoba filmu a toho, co postavy ve filmu říkají. Dialogy jsou odposlouchány a přepsány.
Převedení obrazu a zvuku
Většina filmů, které FEX na DVD vydává, existuje i na videonosičích, ale z důvodu získání co nejkvalitnějšího přepisu na digitální záznam se pořizuje přepis zcela nový, ten mimo jiné umožňuje i to, že některé archivní filmy budou současným divákům předvedeny vůbec poprvé (v poslední době to byla třeba Falešná kočička). Národní filmový archiv pro potřeby Filmexportu spolupracuje s pražskou společností Universal Production Partners (UPP), která se již od poloviny devadesátých let věnuje obrazové postprodukci a výrobě filmových triků.
V UPP se používá tzv. telecine (tele=television, cine=cinema) – jde o zařízení určené pro převod filmů na klasickém páse do elektronické podoby. Telecine funguje podobně jako skener na skenování filmů či dokumentů. Telecine však zvládá snímat film v reálném čase, tedy s frekvencí 24/25 oken za sekundu, ve speciálních případech dokonce i dvojnásobně rychleji. Vše navíc ve vysoké kvalitě a s věrným barevným podáním.
Při přepisu z 35mm filmového pásu a zvláště u tak starých filmů, jakou jsou z edice Filmexportu, se neustále musí čelit několika překážkám. V obraze tak je spousta škrábanců, rýh, částic prachu. Filmové kopie navíc mohou časem změnit i barevnost, respektive její sytost. V UPP se musejí všechny tyto nedostatky vynulovat, kolísání ostrosti a barevnosti v obraze zase vyvážit a sladit do kompaktního celku. Dlouhý a náročný proces má na svém konci kazetu formátu Digital Betacam. Z ní se poté vyrábí DVD nebo ji mohou využívat televizní stanice k vytvoření vysílacích kopií pro televizi.
Authoring a premastering
Filmexport má nyní film na kazetě formátu Digital Betacam, ale před vydáním DVD je ještě dlouhá cesta. Po ní „kráčí“ s Filmexportem společnost Tuten s.r.o. Této společnosti FEX ze samého počátku zadá strukturu budoucího DVD – jde o soupis obsahu disku a podklady pro výrobu (filmy, rozhovory, texty pro jednotlivé obrazovky, titulky a fotografie). Je potřeba určit, kolik bude obsahovat položek menu, jak budou mezi sebou jednotlivá menu propojena, kolik video, audio a titulkových stop na disku bude. Nejde jen o záležitost technickou, ale také výtvarnou. Vždyť jednotlivé obrazovky by měly mít i grafickou úpravu, která by svým způsobem koexistovala se samotným filmem. Jen pro příklad na DVD se dvěma filmy je často více než tři sta jednotlivých menu.
Poté dochází k přenosu z Digital Betacam kazety digitální cestou do počítače – a to bez jakékoliv komprese. Obraz znovu prochází kontrolou, redukuje se šum, zrno, upravuje se kvalita zvuku, ten se pak slaďuje s obrazem. Nyní dochází ke komprimaci – z původní velikosti cca 100GB se musí film vejít na disk o kapacitě 4,7GB, případně 8,54GB. A to musíme připočíst všechny další bonusové materiály a data. Pomocí speciálního softwaru a mnohahodinové práce je film zkomprimován. DVD však ještě hotovo není. Veškerá data se předávají na speciální pracoviště, kde je čeká tzv. authoring – zjednodušeně řečeno se v této fázi veškeré pokyny zrealizují. Divák tedy bude moci listovat v menu, přepínat pomocí tlačítek, přepínat a vypínat titulky atd.
Mastering a replikace
Ve fází nazvané jako mastering dochází k vytvoření tzv. matrice, ze které se lisují potřebné počty kusů dle objednávky. Popisovat celý proces vzniku matrice (tedy vrstvy, na kterou se data ukládají) je spíše práce pro chemiky a fyziky, nám stačí říci, že matrice je v podstatě jakousi negativní kopií skleněného masteru a slouží jako nástroj pro výrobu positivních kopií. Nastupuje proces lisování / replikace (kopírování pomocí vstřikování tekutého plastu vysokou rychlostí při teplotě asi 350ºC). Když jsou disky hotové, jsou opatřeny potiskem, zabalí se a předají společnosti Filmexport. O mastering a replikaci se v případě filmů vydávaných FEX stará firma Fermata.
A nyní už na řadu přichází distribuce a prodej disků… a pochopitelně jejich vložení do přehrávače a oddání se sledování filmu…