Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Kniha Pulp Fiction

Kniha Pulp Fiction

RECENZE – KNIHA: Dana Polan: Pulp Fiction – JAROSLAV STUCHLÝ

Výskyt kvalitní filmové literatury byl od počátku 90.let minulého století až donedávna na tuzemském knižním trhu záležitostí víceméně nahodilou. A pokud už nějaké nakladatelství přišlo s myšlenkou ucelené řady systematicky mapující významné filmové režiséry (mám na mysli brněnské nakladatelství JOTA), došel po několika publikacích projektu dech. 1 O to větší naděje vzbudilo nakladatelství Orpheus – zvlášť Edice: Filmoví tvůrci a Lexica. Na jeho troskách (Orpheus tragicky zanikl) povstalo počátkem roku 2006 nakladatelství Casablanca, které představilo ambiciózní plán, jež by onu příslovečnou mezeru na trhu zaplnil. Kromě chvályhodné snahy zachovat již zmíněné orpheovské ediční řady, přišla Casablanca s dalšími inovacemi, přesněji řečeno monografiemi, jež by milovníkům filmu umožnily pronikavější vhled do zásadních děl kinematografie, rozdělenými do tří řad: Filmová klasika (od počátků kinematografie po 70.léta), Moderní film (filmy od poloviny 70.let do současnosti) a Česká klasika (nejdůležitější snímky domácí kinematografie). S pozitivním ohlasem se zatím setkaly dvě startovní publikace Filmové klasiky. Nakladatelství sáhlo do fondu renomovaného Britského filmového institutu (BFI) a vydalo překlad studie Roberta Birda Andrej Rublev, v promyšlené synchronizaci s tuzemským vydáním Tarkovského filmu na DVD (vydavatelé Zóna a Aerofilms, edice Netuctové filmy), a dílo Thomase Elsaessera Metropolis, taktéž v návaznosti na domácí vydání DVD (titíž vydavatelé plus Artcam, tentokrát ovšem Kolekce 666).

Od poloviny června vysílá Casablanca na pouť za čtenářem první titul řady Moderní film a jistě není náhodou, že se otvírákem stala publikace profesora newyorské univerzity Dany Polana Pulp Fiction.

Tento druhý snímek Quentina Tarantina z roku 1994, který ze svého autora udělal mediální hvězdu, pozvedl kariéru J. Travolty z mrtvého bodu, do té doby téměř „neviditelného“ přihrávače S. L. Jacksona vynesl do první ligy a profesní dráhu B. Willise přesměroval na zajímavější kolej, je totiž všeobecně znám, vášnivě adorován (ale také zatracován) a krátce po svém uvedení dosáhl kultovního statusu, jemuž se těší dodnes.

Hned v předmluvě, kterou Polan připravil přímo pro české vydání (a ve které se mimo jiné zamýšlí nad Tarantinovou tvorbou po Pulp Fiction), vytyčuje svou metodu (kritická analýza) i úhel pohledu, jakým bude na Pulp Fiction nahlížet – nikoli pouze jako na film, nýbrž především jako na společenský a kulturní fenomén. Důsledkem zvoleného přístupu je vynechání Tarantinovy biografie, jeho uměleckých počátků, okolnosti vzniku Pulp Fiction zmiňuje autor jen telegraficky a to teprve v okamžiku, kdy logicky vyplynou z povahy textu (až v poslední třetině knihy), chybějí „veselé historky z natáčení“. Místo toho se Polan začne zabývat projevy, jaké na sebe fenomén Pulp Fiction nabral po svém uvedení, konkrétně upírá pozornost na komunitu tvůrců (nejen) fandovských webových stránek. Na půdě sociologické studie se pohybuje čtenář i nadále, protože k vlastní kritické analýze se Polan dostává přes otázku: S jakým typem diváka Tarantinův film komunikuje? Suverénně rozvíjený text tak uspokojí nejen čtenáře (diváky), kteří si touží ověřit, zda jim v předkládaném světě Quentina Tarantina nic neuniklo, a tedy patří mezi zasvěcence (nechybí zmínky o popkulturních odkazech a narážkách, jimiž Pulp Fiction doslova překypuje – doprovázeno i příslušným fotografickým materiálem), nýbrž i náročnější příjemce, které zajímají otázky použité narativní struktury, úvahy o povaze (a jazyku) oblíbených postav a jejich vývoji, ztvárnění rasové problematiky (za svůj komerční úspěch vděčí Pulp Fiction mimo jiné i početné afroamerické komunitě) či hloubání nad rozdílem mezi modernou (jež se opírá o životní zkušenost a snaží se dobrat nějakého smyslu) a postmodernou (pro kterou je umění především nezávaznou hrou a otázkou stylu). Polanovi budiž také přičteno ke cti, že se soustředí skutečně na předmět svého zkoumání, a nikoli na svoje soudy a kritická stanoviska. Po přečtení knížky se tak méně pozornému čtenáři může zdát, že text obsahuje více otázek a námětů k přemýšlení než odpovědí. Ale neobdivujeme snad právě tuto schopnost neprezentovat sebe, ale témata a nechat na publiku, aby si odpovědi nacházelo samo, v dílech velkých režisérů? A patří k takovým režisérům Quentin Tarantino?

Co se týká samotných filmových publikací, má tedy zatím Casablanca mimořádně šťastnou ruku (jištěnou autoritou BFI). K dalším plusům je třeba přičíst kvalitní práci překladatelů (v Pulp Fiction se například často pracuje se slovem „cool“, což však není vina překladatelské bezradnosti, nýbrž správné rozhodnutí nezkreslovat jeho mnohovrstevnatý význam použitím nedostatečného českého ekvivalentu, třeba ve smyslu „stylový“ nebo v hovorovém jazyce teenagerů „boží“, „hustej“) a pozorné lektory (snad jen jeden z inspiračních zdrojů Tarantinova debutu Gauneři, hongkongský snímek R. Lama City on Fire – Město v plamenech – nebyl natočen v roce 1979, ale až 1987). Pečlivě připravená bibliografie zahrnující nejen knihy a články o Tarantinovi, ale také eseje a kritiky na Pulp Fiction, a dokonce odkazy na v knize zmiňované webové stránky, pak pouze „zatajuje“ čtenáři, že publikace W. Clarksona Quentin Tarantino: Shooting from the Hip vyšla v češtině pod názvem Quentin Tarantino: Palba od boku – v textu je název přeložen jako Střílení od boku. Ale to jsou jen drobné nedostatky jinak po všech stránkách záslužného vydavatelského počinu. 2

 

Polan, Dana: Pulp Fiction

Praha: Casablanca, 2007, 109 stran

doporučená cena 179 Kč

 


Pozn.:

  1. Ze čtyř vydaných knih snese dnes kritičtější měřítko pouze ta první věnovaná Stevenu Spielbergovi (s doplňkem J.Voráče o Jurském parku a Schindlerově seznamu). Woody Allen a jeho ženy je už výběrem titulu zaměřena bulvárně, Quentin Tarantino: Palba od boku (součástí této knihy je i překlad scénáře k Pulp Fiction, který později JOTA vydala samostatně) je spíše dílem nadšence než seriózní kritickou studií, Temné stránky duše Davida Lynche trpí přílišnou popisností, úroveň jeho druhého vydání zvedá doplněk K. Fily. [zpět]
  2. Na adrese www.icasablanca.cz je možné spolu s knihou objednat i předmět jejího zkoumání, tedy tuzemskou edici Pulp Fiction na DVD, vydanou společností SPI/HCE. Navíc budou postupně se rozrůstající tématické řady Casablancy v cinefilově knihovně také dobře vypadat. Abych použil Polanův výraz, výtvarné řešení obalů s černou barvou a malými uvozovkami (logem nakladatelství) mimo titulní fotografii pro Filmovou klasiku a červenou barvou s velkými uvozovkami (vyřezávajícími do barevného rozlišení z titulní fotografie to podstatné) na mě působí maximálně „cool“. [zpět]
Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 232

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru