Komiksové muzeum v Bruselu
KOMIKS: Muzeum v Bruselu – KATEŘINA ŠTEIDLOVÁ –
Brusel – to není jen Atomium nebo čurající chlapeček, ale také komiksové muzeum (fr. Centre Belge de la Bande Dessinée, vl. Belgisch Centrum voor het Beeldverhaal), které mapuje vznik a vývoj „devátého umění“ v Belgii.
Muzeum vzniklo v roce 1989 v chátrající secesní budově významného belgického architekta Victora Horty. Z bývalých prostor textilní firmy Wacquez vzniklo komiksové centrum, ve kterém lze najít nejen výstavní sály, ale také knihovnu, knihkupectví či stylovou kavárnu.
Ti, kteří komiks poznali pouze ze stránek Kačeřích příběhů či Čtyřlístku, se nemusí bát, že je muzeum zahltí odbornými studiemi a poznatky. V úvodu projdou návštěvníci cestu vzniku komiksu od nápadu, přes kresbu až po jeho prodej společně s doplňkovými předměty. Vše je demonstrováno nejen slovním popisem, ale také konkrétními ukázkami či dioramatem.
Po všeobecném „zaškolení“ už na scénu vstupuje belgický komiks. Sbírka několika desítek originálních ručně vytvořených listů, jež muzeu darovali jejich autoři, dává návštěvníkovi možnost porovnat styly a přístupy k práci. Různorodost formy je doplněna také různorodostí témat, jež jsou na listech zpracována, ať už se jedná o běžný život, válku, sport či fantasy.
Své místo v muzeu mají pochopitelně významní belgičtí tvůrci a komiksové postavy. Největší prostor je věnován Hergému (vlastním jménem Georges Remi) a jeho nejznámějšímu komiksu o Tintinovi. Podrobně jsou představeny nejdůležitější postavy tintinovských příběhů – Tintin, jeho pes Milou, kapitán Haddocks, ale také nejrůznější triky při výstavbě příběhu. Nechybí ani přehledná tabulka, jež mapuje výskyt postav v jednotlivých epizodách, ani ukázka dalších Hergého prací.
Svůj prostor mají také další tvůrci a postavy – François Robert Velter a jeho Spirou, Blake a Mortimer Edgarda P. Jacobse, Willy Vandersteen či Lucky Luke. Menší závist může v českém návštěvníkovi vyvolat přehled tiskovin, ve kterých se belgický komiks objevoval či objevuje. Komiksu je totiž „zasvěceno“ několik desítek časopisů, což je v českém prostředí skoro nemyslitelné.
Poslední část expozice je opět věnována obecnějšímu pohledu na belgický komiks. Na vybraných ukázkách je demonstrována kupříkladu rozdílnost vnímání černobílých a barevných obrazů a práce s tvarem a množstvím rámečků na stránce.
Vedle stálé expozice lze v muzeu spatřit také krátkodobé výstavy, jež se zaměřují na profily tvůrců, komiksových postav, témat či trendů.
Pro ty, jimž statické obrázky nestačí, je vyhrazena část věnovaná animovanému filmu. Ta se neomezuje pouze na belgický kontext. V přehledu významných animovaných filmů má návštěvník možnost najít také snímky Ruka (r. Jiří Trnka, 1965) nebo Možnosti dialogu (r. Jiří Švankmajer, 1982). Výstava se však soustředí hlavně na samotnou tvorbu animovaného filmu ve všech jejích krocích.
Svět kreslených obrázků ovšem nekončí za zdmi secesní budovy. Komiksové muzeum stojí také u zrodu tzv. „Comic Strip Tour“. Díky ní má návštěvník Bruselu možnost shlédnout na zdech domů přes dvacet maleb s komiksovými postavami, narazit může také na několik soch. Comic Strip Tour dává jasně najevo, že „deváté umění“ je v Bruselu (resp. Belgii) velmi rozšířeným fenoménem.
Prameny
stručné informace o belgickém komiksu a komiksovém muzeu v Bruselu
http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ParentIDO=16836&ido=18395&amb=3&idj=1
MOINS, Philippe. The Belgian Center For Comic Strips At Brussels: A Dream in Stone and Paper. In Animation World Magazine, č. 4.3, červen 1999. Dostupné z <http://www.awn.com/mag/issue4.03/4.03pages/moinsbrussels.php3>.
informace o komiksovém muzeu
http://www.brusselsmuseums.be/en/brusscard/participants.php?mid=10
http://www.trabel.com/brussel/brussels-museums-comicstrip.htm
Autor
