„My nenecháme zemřít úplně každého…“

ROZHOVOR s režisérem filmu Konec, Gáborem Rohonyim

Váš první celovečerní film je často nazývám jako road movie, neboť v něm zachycujete putování dvou důchodců po Maďarsku. Vy sám se tomuto označení bráníte? Proč?
Nejsem zásadně proti tomu. Pouze tvrdím, že to není jenom road-movie, to je jen jeden aspekt mého filmu.

Nemýlím-li se, když si myslím, že vyloupení pošty je ve filmu spíše symbolem, katalyzátorem změn, které mají stereotypní život převrátit v touhu objevovat nové skutečnosti, probudit v sobě již spícího ducha radosti ze života?
Tím skutečným spouštěcím mechanismem je scéna, ve které exekutor bere Hedi její diamantové náušnice. Vyloupení pošty je první krok k osvobození se, k pochopení podstaty reality.

Dostali jsme se tak k tématu filmu. Mísí se nám zde prvky road movie, komedie, dramatu. Máme zde film s tématem manželství, svobody, stáří… Je některé z témat Vámi upřednostňováno?
Příběh by se dal označit jako „rebel s příčinou“. A samozřejmě film taky říká, že nikdy není pozdě osvobodit se.

Tím, že Váš film má i humorné prvky, tak trochu může připomínat snímky bratrů Coenových (kde neprofesionální zlodějíčkové prchající před zákonem hraji často důležitou roli), a tím, že film je i dramatem, bývá označován jako Bonnie a Clyde po maďarsku. Myslel jste na tyto snímky při samotném natáčení, nebo jde spíše o liché dedukce filmových kritiků?
Tvorbu bratří Coenů upřímně obdivuji, takže pokud někdo vidí podobnost, je to pro mě pocta. Bonnie a Clyde napadne asi každého, takže s tímto přirovnáním taky nemám problém. Je tu ale jeden rozdíl – my nenecháme zemřít úplně každého.

Co se týče filmového stylu, vycházíte spíše z evropské, maďarské tradice, nebo ze západní, či dokonce americké? Máte své učitele, inspiraci, vzory?
Vycházím určitě více z té evropské. Blízko mám například k Mikeu Leighovi.

Před filmem Konec jste točil i videoklipy, odrazila se tato zkušenost při natáčení Vašeho hraného filmu?
A kromě videoklipů jsem natočil i stovky televizních reklam. Ve filmové tvorbě jsem se snažil odklonit se co nejdál od takového stylu natáčení. Ale moje zkušenosti a známosti mi samozřejmě pomohly.

Jste také tvůrce spousty dokumentárních snímků, každým rokem se účastníte expedic do Indie a Indočíny. Čím Vás tyto země přitahují? Mohl byste pojmenovat to, co Střední Evropu s nimi spojuje a co naopak rozděluje?
Tyto cesty mi pomáhají nalézt rovnováhu – nacházím při nich jednu polovinu sebe sama, která s tou druhou tvoří celek.

Můžete prozradit, jaké projekty chystáte, máte v plánu?
Plánuji další cesty po Asii a dokumenty o ní. Můj příští celovečerní film by, doufejme, mohl být hotový v roce 2009. Rovněž se pokouším vychovávat tři děti a být hlavou rodiny, což je můj hlavní životní plán.

otázky klad Lukáš Gregor
překlad Milan Hain

Gábor Rohonyi se narodil v roce 1966 v Maďarsku v městě Pécs. Již v dětství natočil několik krátkých filmů. Po dokončení školy vystřídal mnoho zaměstnání, která se všechna točila okolo filmu. Jako režisér začínal s hudebními videoklipy, poté pracoval v televizních pořadech a dokumentárních seriálech. Mezitím dokončil svůj první krátký film A Büvész, kterým absolvoval Dramatickou a filmovou akademii. Od roku 1993 se každoročně účastní expedicí do Indie a Indočíny, na jejichž základě vzniklo již téměř 20 dokumentů. Od roku 1995 natáčí televizní reklamy, jak komerční tak sociální, za které získal několik ocenění. Konyec je jeho prvním velkým filmem. (převzato z materiálů AČFK)