Tajnosti

RECENZE: Tajnosti (režie: Alice Nellis, 2007) – ONDŘEJ ŠÍR –

Je ráno. Julie (Iva Bittová) pobíhá po bytě, když v tom zaslechne z televize zprávu o masakru kdesi v Africe. Redaktorka mluví o ceně života. Julie zpozorní. Další zpráva zní, že zemřela americká jazzová legenda Nina Simon. Smrt a cena života. Julie později hledá CD s hudbou této zpěvačky a pianistky. ¹ Je sama v novém bytě, po první nezdařené noci s manželem se cítí opuštěná. Kope do nevybalených krabic. Chce, aby ten dnešní den byl jiný. Chce změnit svůj život.

Alice Nellis se vrací po čtyřleté odmlce a její film je jiný než ty předchozí. ²Znamená posun od místy absurdní tragikomedie k sevřenému dramatu. Sevřenému nikoliv ve smyslu tísnivosti nebo deprese, nýbrž ve smyslů předmětů použitých ve filmu, které dohromady utváří fungující celek. Všechny ve filmu použité předměty se neodkazují směrem k jiným filmům ³. Režisérka jich dobře využívá k charakterizaci postav, ale i k vyprávění. Například když Julie přichází za svým milencem Karlem, vidíme na zdi fotografie malých dětí, což může odkazovat jednak k jejich vztahu, jehož započetí bylo dětinským rozhodnutím, tak zároveň charakterizuje Karla (Ivan Franěk ⁴) jako nedospělého a naivního muže.

Dalším hercem, v oblasti filmu dosud neznámým, je Miloslav Kőnig ⁵, objev Alice Nellis. Za ním přichází Julie s nápadem pořídit si klavír. Z počátku nevrlý a neochotný prodavač v chátrajícím bazaru prochází v průběhu filmu nejvýraznější proměnou. A to v ochotného a chápajícího gentlemana. V tomto smyslu dokonce převyšuje představitele Juliina manžela, Karla Rodena, což je ovšem spíše dáno scénářem nežli samotným Rodenem. Režisérka na Kőniga až nezvykle upozorňuje. Zdůrazněno je to ve scéně, kdy je ve sledu předmětů v jeho pokoji možno zahlédnout také cigarety značky Kőnig.

Iva Bittová coby představitelka Julie působí staře a zdrcená životem. Životem, který nežije a jehož cenu si uvědomuje teprve teď, když slyší z televize ony ranní zprávy. Přesně taková Julie opravdu je. Během jednoho dne se vydá na cestu životem, na jejímž začátku stojí smrt. Tato cesta vede do nitra jí samé, vede do nitra, v němž se skrývá nejedno tajemství. Cesta vede skrze staré černobílé fotografie do dětství, kdy hrála na piano, což už dávno zapomněla stejně jako další věci, které si teď chce znovu vybavit.

Všechny další postavy se od Julie odvíjejí. Její rozhodnutí podniknout cestu do nitra sebe sama vyvolá obdobné rozhodnutí i u lidí z jejího okolí. Manžel Richard se tak záhy přiznává k nevěře, Juliina kamarádka, která na začátku vystupuje coby autoritativní a suverénní žena, si uvědomuje krizi svých vztahů a Karel se z naivního a předstírajícího milence mění v žebravou trosku. Jako protiklad k těmto postavám, které odkrývají své chyby, vystupuje onen prodejce v bazaru. Vyvíjí se opačným způsobem a je to právě on, kdo nakonec Julii pomáhá dostat se zpátky na nohy. V okamžiku, kdy Julie nachází novou cestu životem, ji nachází i ostatní hrdinové. Každá postava je tedy nejprve představena, následně se proměňuje, aby se nakonec vyvinula v novou bytost. To tvoří pevný dramaturgický oblouk celého filmu a dělá ho tak plně funkčním.

K pevné dramaturgické stavbě filmu se přidává navíc ještě nápaditá výtvarně-hudební stylizace. Celý film je tak jakousi roztančenou klavírní sonátou. Tuto roztančenost podtrhávají časté pomalé jízdy kamery v prostoru, retrospektivy, ve kterých Julie vidí sama sebe tančit, či náhodní kolemjdoucí, kteří se roztančí v Juliiných představách.

Právě tanec tu má i poněkud metaforický význam vzhledem k vývoji postav. To, co zažívají ve svém nitru, je, lidově řečeno, pěkný tanec  ⁶. A právě Julie je tou, která roztančí a rozpohybuje vše kolem.

Tato metaforičnost je pro Alici Nellis charakteristická, přičemž v tomto filmu je ukázána nejvýrazněji. V Ene bene hlavní hrdina v podání Leoše Suchařípy učiní rozhodnutí vhodit do volební urny lístek a rozhodne tak o svém životě, respektive smrti. Ve Výletě se babička rozhodne jet s urnou, ve které je zpopelněn dědeček na Slovensko a tím učiní rozhodnutí o svém životě. I v Tajnostech hraje ústřední roli rozhodnutí Julie. Rozhodne se naučit hrát na piano, přičemž vlastně rozhodne o svém životě.

Další důležitou roli ve filmech Alice Nellis hraje smrt. Ve Výletu i v Ene bene je smrt jakýmsi absurdním zakončením, vyvrcholením sledu nečekaných, zmatených a lehce komických událostí. V Tajnostech znamená smrt začátek cesty k novému životu (smrt jazzové zpěvačky Niny Simon jako uvědomění si vlastního nežití).

Novou cestu si zvolila i Alice Nellis. Její film je osobitý, komorní a intimní. Pracuje s proměnou postav, s výtvarnou a hudební stylizací a předměty, které dopomáhají charakterizovat hlavní hrdiny. Režisérka tak přichází s novým filmem. S filmem, který diváka ani nerozesměje, ani nerozpláče. Spíše vede k zamyšlení nad tím, jak žít vlastní život.

Tajnosti

Námět, scénář, režie: Alice Nellis
Kamera: Ramúnas Greičius
Střih: Adam Dvořák
Hudba: Nina Simon (archiv), Butty
Producent: Jan Svěrák
Hrají: Iva Bittová, Karel Roden, Miloslav Kőnig, Marta Issová, Anna Šišková, Ivan Franěk a další
Česká republika 2007

Literatura:
SEDLÁČEK, Jaroslav. Tajnosti. Cinema, 2007, roč. 17, č. 5 = sešit 193, s. 52-53. Dostupné z <http://www.cinemamagazine.cz/recenze/11628/tajnosti>.
JAROŠ, Jan. Tajnosti. Tiscali.kino [online], [cit. 2007-6-6]. Dostupné z <http://kino.tiscali.cz/filmy/f_review.asp?art_id=8523&film_id=13395>

RYNDA, Vojtěch. Tajnosti. Tiscali.kino [cit. 2007-6-6], [cit. 2007-6-6]. Dostupné z <http://kino.tiscali.cz/filmy/f_review.asp?film_id=13395>

 

Odkazy:

Oficiální stránky filmu

Pozn.:

1. Nina Simone, vlastním jménem Eunice Kathleen Waymon, se narodila 21. února 1933 ve státu California. Od dětství hrála na klavír, zpívala a pořádala koncerty. Aby si vydělala na hodiny klavíru, vzala místo zpěvačky a pianistky v Atlantic City, kde také začala používat pseudonym Nina Simone.[zpět]
2. Ene Bene (2000) a Výlet (2003)[zpět]
3. klasické plakáty na stěnách, např. Nuda v Brně[zpět]
4. herec prosazující se více v zahraničí než v ČR viz http://www.csfd.cz/herec/17865-franek-ivan/[zpět]
5. Představil se například v roli Doriana Graye v muzikálu Obraz Doriana Graye uváděném v divadle Ta Fantastika.[zpět]
6. frazeologické spojení označující proces pohybu v obecné rovině, nestálost, expresivně zabarvené slovo[zpět]