Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Jen utéct a stát se někým jiným

Jen utéct a stát se někým jiným

Jen utéct a stát se někým jiným

TÉMA – KOMIKS VE FILMU: Přízračný svět – MILAN HAIN – 

Jedním z největších filmových překvapení roku 2001 se stal snímek Přízračný svět, který vzešel ze spolupráce na poli hraného filmu debutujícího režiséra Terryho Zwigoffa, v té době však už uznávaného dokumentaristy, a Daniela Clowese, úspěšného tvůrce komiksů. 

Daniel Clowes, často označovaný za předního představitele amerického undergroundového komiksu, vydával Přízračný svět na pokračování ve svém sešitu s názvem Eightball. Čtenáři se mohli s hlavními hrdinkami komiksu Enid a Rebeccou poprvé seznámit v jeho jedenáctém čísle z června 1993, poslední, osmá epizoda, vyšla o čtyři roky později. Ve stejné době se na pultech obchodů s komiksovým zbožím objevilo první sebrané vydání, které bylo okamžitě vyprodáno.1 Clowes, ač již ve středních letech (narozen 1961), dostal nálepku mluvčího generace a mnohá periodika ve svých chvalozpěvných recenzích jeho dílo přirovnala k Salingerovu Kdo chytá v žitě. Do dnešního dne se Přízračný svět dočkal již čtrnácti paperbackových reedic, poslední z nich světlo našeho (nikoliv přízračného) světa spatřila v lednu letošního roku.

Terry Zwigoff, fanoušek a znalec komiksů (viz jeho dokumentární snímek Crumb z roku 1994), pracoval s Clowesem na scénáři přibližně dva roky. Jejich hlavním úkolem bylo jednotlivé kapitoly komiksu mezi sebou více provázat a dát výsledku celistvý tvar.

Znechucení jako životní postoj

Enid (ve filmu Thora Birch) a Rebecca (Scarlett Johansson) mají střední školu konečně za sebou. Zatímco jejich spolužáci po promočním ceremoniálu radostně vyhazují čepce do vzduchu, ony dvě je se škodolibým úsměvem na tváři zadupají do země. Směrem ke školní budově s gustem vztyčí své prostředníky a když se usadí na lavičku, zhodnotí celý slavnostní akt slovy: „Bože, to je ale banda dementů.“ Enid a Rebecca, dvě neustále rebelující přítelkyně, se vymezují vůči všemu a všem – učitelům, vrstevníkům, rodičům či náhodným kolemjdoucím. Kritizují oblečení, účesy, hudbu, televizní pořady. Ironické glosování lidí ze svého okolí se jim stane jediným zájmem – účelově vyhledávají pochybné existence v bistrech či obchodech, aby je posléze častovaly svými sarkastickými komentáři. Domýšlivost a nekonstruktivnost takového počínání si později uvědomí pouze jedna z nich – Rebecca – což nakonec vede k rozpadu vzájemného přátelství.

Právě konflikt Enid a Rebeccy je jedním z bodů, v nichž se film a komiks liší nejvíce. V předloze se předmětem sporu stává mladík Josh, k němuž obě dívky váže výjimečné (i když většinou nepřiznané) pouto. Vzniká jakýsi milostný trojúhelník, jehož řešení nemůže být uspokojivé pro všechny zúčastněné. Jedno z posledních okének komiksu zachycuje Rebeccu a Joshe, sedící spolu u stolu v bistru, zatímco je osamocená Enid pozoruje skrze výlohu. Je tedy velice pravděpodobné, že spolu Rebecca a Josh žijí jako pár (Clowesův komiks však tuto otázku nechává – stejně jako některé další – bez jednoznačné odpovědi2 ). Další příčinou několika výměn názorů je Enidina přihláška na vysokou školu ve Strathmoru – v případě úspěšného složení přijímacích zkoušek by totiž ztroskotal jejich plán na společné bydlení, což Rebecca nese velice těžce. Film epizodku s vysokou školou zcela vynechává a nahrazuje ji dějovou linií s hledáním bytu. Zatímco Rebecca, čerstvá zaměstnankyně fast foodu, aktivně prochází novinové inzeráty, Enid ji v jejím úsilí nejenže nepodporuje, ale nakonec zlomí vaz jejich přátelství přiznáním, že vlastně o společné bydlení vůbec nestojí. Ve filmu krize jejich přátelství graduje postupně (Enidino spřátelení se Seymourem, (ne)hledání bytu a práce atd.), v komiksu k vyostření vztahu dojde náhle a je předmětem pouze posledních dvou kapitol.3

Rebecca se v obou případech ukáže jako praktičtější a zodpovědnější z dvojice. Uvědomí si, že doba lehkovážných radovánek je u konce a nyní bude třeba čelit životu dospělého člověka. Enid dospět nehodlá. Nachází se ve slepé uličce, ze které ji může dostat jen jedna věc – autobus, jehož linka je však již několik let zrušená.

Útěk jako řešení

Nejvýraznější změnou ve filmu je připsání postavy Seymoura (Steve Buscemi), která v komiksu zcela absentuje.4 Seymour je jedním z podivínů, kterými Enid pohrdá. Při bližším seznámení se však ukáže, že si jsou podobní více, než je Enid ochotná uznat. Ostatně Enid se od terčů své kritiky, všech těch satanistů a „divných Alů“, podstatně neliší. V obchodě s hudebními nosiči, ve kterém se objeví s brčálově zeleným přelivem a v kožené bundě, je označena za „rádoby punkerku“. Zatímco její oběti se nemohou bránit (protože se jim Enid vysmívá za jejich zády), Enid své kritiky označí za ignoranty a „kretény“, což jí jako obhajoba stačí.

Postava Seymoura je klíčová, protože zaprvé pomáhá stmelovat jinak epizodní charakter vyprávění, zadruhé výrazně zjemňuje Enidinu postavu (ukazuje, že je schopná navázat bližší vztah s člověkem, kterým původně pohrdala) a zároveň jí poskytuje další šanci udělat něco se svým životem – Seymour totiž Enid nabízí bydlení a tím i novou budoucnost. Celý film je k Enid mnohem milosrdnější něž komiks – dává jí možnost uspět ve výtvarné soutěži5 či najít zaměstnání v počítačovém centru. Ona však ani jednoho (ze strachu, z nezájmu, z lenosti) nevyužívá. Prochází obdobím zmatků, což dokazuje například její vztah k hudbě. Navenek předstírá, že je ortodoxní punkerkou, potají si však pouští Seymourovy desky s bluesovou hudbou a ve slabé chvilce dokonce písničku pro děti, ke které ji váží nostalgické vzpomínky. Z pasti, kterou si sama vykopala, existuje jediná cesta ven. Uskutečňuje svůj tajný plán: „nikomu nic neříct, prostě sednout na autobus, který jede do nějakého náhodného města, přestěhovat se tam a stát se totálně novým člověkem.“6 Nasedá na obnovenou linku autobusu (na kterou stařík Norman čekal několik let) a odjíždí z městečka pryč. V komiksu autobus mizí v beznadějné temnotě tunelu, ve filmu přejíždí přes most, na jehož druhé straně může Enid začít nový život.

Clowesův komiks i Zwigoffův film se staly tolik populárními, protože s pochopením a zároveň humorným nadhledem popisují postoje a pocity tisíců mladých lidí na prahu dospělosti. Každá generace takové výpovědi potřebuje.

Ghost World

Režie: Terry Zwigoff
Scénář:
Daniel Clowes, Terry Zwigoff
Kamera:
Affonso Beato
Hudba:
David Kitay, Joe Lervold
Střih:
Carole Kravetz, Michael R. Miller
Hrají:
Thora Birch (Enid), Scarlett Johansson (Rebecca), Steve Buscemi (Seymour), Brad Renfro (Josh), Illeana Douglas (Roberta)
USA, Velká Británie, Německo, 2001, 112 min.

 

Literatura
CLOWES, Daniel. Ghost World. Washington: Fantagraphics Books, 2008. s. 74.

Print Friendly, PDF & Email
  1. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny téměř bezešvě za sebou, názvem jsou označeny pouze v obsahu. []
  2. Opaku nasvědčují výrazy jejich obličejů, které působí spíše ustaraně než zamilovaně. []
  3. Pravdou však je, že Rebecca vždy stála v Enidině stínu a měla „mainstreamovější“ zájmy a názory – dokazuje to například její dívčí časopis, kterému se Enid vysmívá. Z tohoto pohledu můžeme jejich střet předvídat. []
  4. Ačkoliv některé její rysy nesou jiné postavy – především astrolog a „médium“ Bob Skeetes. []
  5. Motiv vypůjčený z jiného Clowesova komiksu – ze čtyřstránkového příběhu Art School Confidential, jenž se později stal základem dalšího Zwigoffova filmu. []
  6. CLOWES, Daniel. Ghost World. Washington: Fantagraphics Books, 2008. s. 74. []

Autor

Milan Hain
Počet článků : 127

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru