Superman se vrátí?

TÉMA – KOMIKS VE FILMU: Superman – MILAN KLÍMA – 

Byl to pták? Bylo to letadlo? Ne, byl to ikonický americký superhrdina v upjatém červeném spodním prádle. Co všechno se Supermanem proletěli filmoví diváci? Kde zrovna vězí? Vrátí se, aby nás zachránil? Stojí o něj ještě dnešní svět? 

Zrození (super)hrdiny

Superman ze své domovské planety Krypton na Zem poprvé přiletěl v roce 1932. Usadil se ve fantazii a v komiksových listech pánů Jerryho Siegela a Joe Shustera. Díky okamžitému souznění s americkou mentalitou, jež se projevilo superpopularitou komiksů Action Comics¹, Superman spoluvytváří vznikající komiksový žánr příběhů superhrdinů.

Ikonicita charakteru je po celém světě okamžitě rozpoznána pomocí jeho křiklavě barevných atributů: vysoké kožené rudé boty, modrý přiléhavý úbor rýsující obrysy svalů, červené spodní prádlo, jenž se stává terčem mnohých posměšků, žlutý pásek, ale především rudá pláštěnka, jenž při letu efektně vlaje, a štít s červenýjm S na žlutém podkladu, jenž bývá často užíván i samostatně jako Supermanův symbol.

Hrdina označovaný oslavně jako „muž z oceli“ či posměšně „jako velký modrý skautík“ se ve skutečnosti jmenuje Kal-El. Jeho otec Jor-El ho vyslal v poslední lodi z planety Krypton, těsně před její explozí. V našem světě žije pod svým alter-egem, roztržitým a nesmělým novinářem Clarkem Kentem, který se v případě potřeby (zpravidla v telefonní budce) přestrojí do kostýmu ikonického superhrdiny, jenž má nadlidskou sílu, mrazivý dech, laserový zrak a nemá problém s gravitací.Jeho schopností, jenž nejvíc fascinuje jeho fanoušky, je totiž létání. Tato fascinace létáním je hluboce zakořeněna v lidských myslích. Na základě psychoanalýzy pana Sigmunda Freuda vyplynulo, že mnozí lidé mají sny o létání, jejich podvědomí tak ventiluje frustraci společenskými úvazky.

Filmové a televizní adaptace komiksu

Superman se poprvé proletěl po filmovém plátně v animovaném celovečerním filmu Superman v roce 1941. V hrané podobě se poprvé objevil v roce 1948 v rámci filmového seriálu, který pokračoval v roce 1950 sérií Atom Man vs. Superman. Prvním hercem, který Supermana ztvárnil, byl Kirk Alyn.

V letech 1951−58 byl ve 104 epizodách vysílán televizní seriál Adventures of Superman. V roce 1966 se Superman dočkal vlastního broadwayského muzikálu s výmluvným titulem It´s a Bird…It´s a Plane…It´s Superman. Následovalo mnoho dalších kreslených seriálů, včetně série „Super Friends“ od tvůrců psa Filipsa Hanny a Barbery.

V roce 1978 vletěl na plátna kin dnes již kultovní komiksový snímek Superman režiséra Richarda Donnera, v hlavní roli s Christopherem Reevem, jehož mnozí považují za jediného možného představitele této modročervenožluté kulturní ikony. Během mnohaleté produkce, kdy vznikal zároveň i druhý díl, měl režisér Donner v kanceláři komiksový výjev letícího Supermana, držícího transparent s nápisem: „verisimilitude“, což lze přeložit jako opravdovost, důvěryhodnost, realističnost. Superreklamní kampaně hlásaly: „Uvěříte, že člověk může létat“. Důraz byl kladen na optické speciální efekty, které měly americkou legendu poprvé představit s veškerou důstojností a patosem. Byl sestrojen speciální přístroj na zadní projekci, který za Christopherem Reevem rotoval s plátnem, na které byly promítány záběry „Metropolis“. Snímek podbarvil majestátný soundtrack Johna Williamse. O hlavním motivu se režisér Donner vyjádřil, že: „… u titulků, když se objeví žlutočervené S, můžete slyšet, jak muzika říká to jméno. Tím nejmajestátnějším možným tónem vykřikne Superman.“ Film zaznamenal superúspěch, což učinilo fakt, že producenti bratři Salkyndové odvolali režiséra Donnera z práce na rozdělaném sequelu, ještě méně srozumitelným.

Druhý díl Superman II nakonec dorežíroval Richard Lester. Zajímavá zápletka o třech vězních, kteří rovněž unikli destrukci Kryptonu, vyústila v monstrózní finále. Bitva čtyř superlidí v ulicích Metropolis učinila ze Supermana II nejdražší film své doby². Sequel kromě dražších akčních scén diváky povznesl do love story mezi Clarkem Kentem a Lois Lanovou. Romantické „líbánky“ a přiznání pravé totožnosti vyústily v dilema, které Superman vyřešil dobrovolným odevzdáním svých schopností do hlubin krystalového náhradního domova. Kvůli destruktivnímu triu maniakálních vězňů se však musel vrátit ke svým Američanům, kteří mu nejen rozumějí, ale hlavně ho velmi potřebují. Kritika snímek docenila méně než propracovanější první díl. I když ani u diváků nezpůsobil superovace, nezapadl.

V roce 1983 přilétá filmový Superman potřetí. Snímek se pokoušel směřovat do komediálního žánru, čehož se snažil dosáhnout obsazením v té době známého černošského komika do role programátora. Modernější zápletka se točí kolem počítačů (záporák nechá uměle vyrobit kryptonit), čímž nezapře styčné plochy se sérií o Jamesi Bondovi. Podobně jako se vymknou účinky umělého kryptonitu (Superman není zabit, ale onemocní, sám začne páchat zlo, například narovná šikmou věž v Pise) vymkne se i podstata národní ikony. Pestrobarevný superhrdina bojující s megapočítačem, který ovládá bondovský záporák, působí po nahlodání zubem času nechtěně směšně.

Po problémech s autorskými právy Supermanovský mýtus přichází do totálního rozkladu ve filmu Superman IV: The Quest For Peace (1987). Snímek reaguje na atomové nebezpečí v době, kdy už není aktuální. Superman se po vzoru raných komiksových agitek zúčastní ekologického boje s blonďatým Atom Manem, na jehož konci vynese klubko jaderných střel do kosmu. Do kin se dostala sedmdesátiminutová verze, oproti původním záměrům zkrácená asi o padesát minut. Snímek postrádal autorská práva na některé trademarky filmové série, např. úvodní vesmírné modře stínované titulky. Výrazně nižší rozpočet snížil kvalitu speciálních efektů. Propadáku se podařilo to, co před ním nedokázal ani Lex Luthor, ani generál Zodd, dokonce ani kryptonit − zabít filmového Supermana.

Filmová supermytologie se v osmdesátých rozrostla o další přeživší Kryptonské katastrofy feminního protipólu Supergirl a zvířecího doplňku Krypto, The Superdog.

V letech 1993 až 1997 vznikal televizní seriál Lois & Clark: The New Adventures of Superman, který dolétl i na české televizní obrazovky. Seriál posunul mytologii do komediálního žánru a soap opery. Superman se v každém díle objevil pouze v závěrečné desetiminutovce a jedním zákrokem v několika záběrech s jedním levným speciálním efektem vyřešil zápletku dané epizody. Od roku 2001 vzniká spin-off Smallvile, jenž se zaobírá problémy adolescentních let Clarka Kenta. Smallville má za sebou již několik sezón a s úspěchy se vysílá i v naší vlasti.

O pokračování filmového Supermana uvažovalo studio Warner Brothers během celých devadesátých let. Do úvahy padaly i takové nesmysly jako moderní kybernetický oblek či Nicholas Cage jako hlavní představitel. Až v roce 2006 se Superman vrátil pod vedením modernizátora komiksového žánru, režiséra prvních dvou dílů X-MenBryana Singera. Nástupcem zesnulého Christophera Reevese se stal mladý a téměř neznámý Brandon Routh.

Snímek Superman se vrací je zahalen do nostalgické retro koncepce, pomocí které Bryan Singer ctí a navazuje na původní film Richarda Donnera z roku 1978 od úvodních titulků až po ty závěrečné. Fanoušky tak zahřálo u písmene S na srdci mnoho odkazů od vizuálních (digitální cameo zesnulého Marlona Branda³) přes dialogové („Snad vás tento malý incident neodradí od létání“) až po aspekty filmové řeči (nadčasové hudební motivy Johna Williamse). Film však má potenciál zaujmout i nováčky v supermanovské mytologii, jelikož disponuje všemi jejími základními artefakty (Luthor, kryptonit, láska k Lois) a při tom ji posouvá mnohem dál. Lehce zamrzí přeslazený a protahovaný epilog, ale ten přijde až po spoustě silných a v rámci komiksové produkce i supermanovské série výsostně nadprůměrných scén. Létání na plátně nikdy nebylo tak propracované a příjemné na pohled, za což Singer vděčí dílem své superimaginaci a dílem nejmodernějším digitálním efektům na nějž měl díky rozpočtu na 270⁴ milionů dolarů dostatek prostředků. Snímek vydělal po celém světě „pouhých“ 391 081 192 dolarů. Studio od tohoto superprojektu očekávalo daleko více.

Otázka, jestli se Superman vrátí znovu, měla nějaký čas jasnou odpověď. Na rok 2009 byl naplánovaný sequel Man of Steel opět s Brandonem Routhem pod taktovkou Bryana Singera. Singer se nechal slyšet, že sequel z nostalgického tónu přepne do té pravé komiksovsky supermanovské akce. Po obřím celosvětovém úspěchu Temného rytíře, sequelu jiného komiksového restartu Batman začíná, však studio Muže z oceli uložilo k ledu. Fanoušci s písmenem S tak nejspíš budou muset navléknout temnou latexovou rohatou masku a budou muset vzít zavděk realistickým kriminálním thrillerem, který ovládl současnou komiksovou scénu.

1 Superman byl J. Siegelem a J. Shusterem nejprve prodán Detektive Comics, Inc., později 30. 6. 1938 poprvé vychází v rámci Action Comics. Později se dostává do všech ostatních médií. Rádia vysílají audioseriály, televize pouštějí animované seriály, filmaři točí filmy, v novinách vycházejí tzv. strips (krátké komikové útvary). V době nových horkých médií se dostává do videoher a je parodován i oslavován zároveň na stovkách internetových stránek.

2 Rozpočet 40 miliónů dolarů.

3 Marlon Brando se ve snímku Superman se vrací objevil v počítačové 3D verzi v Pevnosti samoty, jež byla vytvořena podle záběrů z původního snímku Superman. Ve finále snímku zazní ve zvukovém flashbacku jeho hlas v replikách, které byly vyjmuty z vypuštěných scén.