Vzpomínky Svatopluka Malého

Memoárová literatura sepsaná „lidmi od filmu“ má svůj nový přírůstek – je jím kniha V zajetí filmu. Vzpomínky kameramana, mapující v první osobě životní a profesní osudy kameramana Svatopluka Malého. Ten čerstvě oslavil pětaosmdesáté narozeniny a je tedy nabíledni, že jeho paměti sahají v proudu dějin české kinematografie o více než tři čtvrtiny století nazpět.

Memoárová literatura sepsaná „lidmi od filmu“ má svůj nový přírůstek – je jím kniha V zajetí filmu. Vzpomínky kameramana, mapující v první osobě životní a profesní osudy kameramana Svatopluka Malého. Ten čerstvě oslavil pětaosmdesáté narozeniny, a je tedy nabíledni, že jeho paměti sahají v proudu dějin české kinematografie o více než tři čtvrtiny století nazpět.

Na prvních stránkách knihy, po zběžném představení svých rodinných kořenů, se skutečně dovídáme, že v době, do níž se Svatopluk Malý narodil, byl film stále ještě záležitostí kočovných biografů. Od této úvodní kapitoly, nazvané Léta dětství a dospívání, se dostaneme k oddílům Léta učednická, Léta asistentská a Léta kameramanská. Autor v nich popisuje svá první setkání s pohyblivými obrázky, studium filmové školy ve Zlíně, začátky v Krátkém filmu Praha a veškerou práci, kterou od té doby za kamerou odvedl, až do svého posledního projektu před odchodem do penze, jímž byl film Lekce Faust režiséra Jana Švankmajera. Jestliže právě se Švankmajerem absolvoval podstatnou část své tvůrčí dráhy (spolupracoval už na jeho prvním snímku Poslední trik pana Schwarzewaldea a pana Edgara), pak jména jeho ostatních filmařských kolegů mohou znít laikovi cize. Malý nikdy nebyl kameramanem českého filmového mainstreamu, ať už si tento pojem spojíme s jakoukoliv dobou. Jeho jméno figuruje především v titulcích snímků cestopisných, vědeckých a lékařských, proto se čtenář seznámí s mnoha českými filmaři, kteří vynikali právě v těchto minoritních žánrech.

Úctyhodnému věku Svatopluka Malého je přímo úměrná jeho paměť, proto jsou všechny etapy jeho života podány s precizním smyslem pro detail. Někdy však až přílišným. Jsou zde vylíčeny události dějin českého filmu, jimž byl Malý svědkem – z bezprostřední blízkosti je například zachycen požár filmového ateliéru na Kudlově v roce 1944, při němž shořel čerstvě natočený film Hermíny Týrlové Vánoční sen, zmíněno je zahájení činnosti FAMU nebo přípravy filmových projektů pro EXPO 58. V řadě dalších míst se Malý věnuje vysvětlování toho, jak jako kameraman řešil některé technické problémy, před něž byl postaven (např. jak ve filmu o sklářích najet s kamerou až do pece a nepoškodit ji, nebo jak ve filmu Něco z Alenky pomocí triku děleného obrazu vsoukat hrdinku do zásuvky stolu). Tyto pasáže však často překypují přílišnými popisy kamerové techniky a procesem vyvolávání filmové suroviny, které se hemží nadměrným množstvím odborných pojmů. Zaujetí technikou je pro autora knihy vůbec příznačné – se stejnou důkladností, s jakou popisuje provedení filmových triků, se věnuje i popisům spirálového vařiče nebo vojenského děla, se kterým se setkal během absolvování základního vojenského výcviku. Protiváhou těchto suchých pasáží jsou vtipné historky a vzpomínky na jeho spolupracovníky, které někdy pobaví (například historka o tom, jak se jeden kameramanův známý na letišti v New Yorku pokoušel náhodné kolemjdoucí nabídnout roli ve svém filmu, nevěda, že jde o Ingrid Bergmanovou), ale častěji se navzdory (nebo spíše kvůli) autorově „laskavému“ vypravěčskému stylu jeví jako nepřenosné.

Ačkoliv Svatopluk Malý pamatuje řadu krizových momentů českých dějin dvacátého století, většina z nich jeho osud žádným radikálním způsobem nepoznamenala. Proto také k uplynulé době nezaujímá kritický postoj, pouze vzpomíná, a jeho vzpomínky jsou prostoupeny nostalgií a vášní ke svému řemeslu. Ze všech těchto důvodů je problematické určit, jaký typ čtenáře knihu uvítá nejvřeleji – pro zájemce o archeologii audiovizuální techniky bude kniha zahlcena spoustou nicneříkajících jmen, milovníky dějin českého filmu zase může odradit množstvím technických popisů. Mozaika kameramanových vzpomínek – ač nabízí spoustu zajímavých svědectví – je přece jen poněkud nevyvážená.

Svatopluk Malý – V zajetí filmu. Vzpomínky kameramana

Národní filmový archiv 2008

384 stran