Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Projekt 100: Anketa

Projekt 100: Anketa

TÉMA -PROJEKT 100: Anketa – LUKÁŠ GREGOR –

S lednem do kin vstupuje další várka kvalitních snímků, které zastřešuje Projekt 100. Na jeho funkci, ale také na oblíbené filmy, které pod značkou P100 mohli diváci za těch patnáct let vidět, jsme se zeptali několika členů Asociace českých filmových klubů.

1) Patnáctý ročník Projektu 100 je již dobou vhodnou na řádné bilancování. O to víc, když si uvědomíme, že složení AČFK se nedávno proměnilo a i tento projekt jistě je a bude nahlížen z odlišnějších úhlů.

Jak vy osobně vnímáte funkci Projektu 100, dokázal za ta léta své cíle naplnit?

2) Ovlivnil podle vás Projekt 100 českou distribuci ve vztahu k artovým titulům? A jak vlastně vnímáte soudobý stav distribuce artových snímků u nás?

3) Již nějaký ten rok se objevují i názory, že by mohl Projekt 100 (resp. jeho obdoba) fungovat i na poli DVD. Myslíte, že by to byl dobrý nápad, nebo zastáváte ideu, že film je určen na plátno?

4) V rámci Projektu 100 prošlo kiny desítky zajímavých snímků, určitě máte mezi nimi i ty své oblíbené – které to jsou? A jaký z filmů byste si přáli, aby do Projektu byl někdy zařazen?

5) Když byste byli nuceni jít pouze na jeden z filmů letošní nabídky Projektu 100, který by u vás zvítězil?

 

RADIM HABARTÍK, granty, nákup filmů

1) Bez diskuze ano. Největším důkazem toho je fakt, že Projekt 100 dál pokračuje. Projekt 100 od svého začátku v podstatě supluje funkci, kterou by za normálních okolností měl naplňovat Národní filmový archív. Zpřístupňovat významná filmová díla světové kinematografie by totiž měl plnit především NFA, který tak činí jen velmi omezeně, i když se pomalu, velmi pomalu v tomto ohledu zlepšuje.

Čistě matematicky vzato. P100 své cíle naplnil už desátým ročníkem. Rozhodnutí Asociace pokračovat v P100 i dalšími ročníky, v té době pod vedením Jiřího Králíka, bylo myslím správné. Můžeme debatovat o konkrétních titulech, které P100 v minulosti přinesl a přináší do kin, zda-li každý do jednoho si zařazení do P100 zasloužil, můžeme debatovat – a uvnitř Asociace tato debata probíhá – o jeho budoucí formě, ale mám takové tušení, že dokud se nevzpamatuje nebo ještě lépe nezreformuje Národní filmový archiv, bude mít P100 pořád co na práci.

2) P100 jistě přispěl k propagaci artových titulů, a možná i výrazně pomohl vychovat generaci diváků, která dnes tvoří cílové publikum artových titulů v české distribuci. Důkazem budiž i fakt, že od začátku P100 tady vyrostlo a je aktivních několik distributorů artových filmů, kteří své diváky znají a mají. Konkurence na poli distribuce artových snímků se tím pádem zostřila, dokonce už i multiplexy začínají vyhrazovat část svých časů artovým titulům (!). Jako příbal kdejakého magazínu vycházejí dvd za dvacku a často jsou to velmi zajímavé tituly. Divák artových titulů musí být – momentálně – spokojen. Netroufám si ale odhadnout, jak dlouho tahle spokojenost vydrží.

3) Filmy P100 na dvd patří. Mají-li příspět k filmové výchově v Čechách, tak na dvd vycházet musí. I tohle je věc, kterou se v Asociaci snažíme nastartovat. Jasně, že filmu to na plátně sluší nejvíc, ale purista v tomhle směru rozhodně nejsem.

4) Oblíbené: Tak daleko, tak blízko, Tajuplný vlak, Smoke, Diktátor … je jich moc. A chtěl bych v P100 Fitzcarralda. A Kmotra, komplet. A Světáky!

5) Sedm samurajů – je nejdelší :-)

 

JAN JÍLEK, dramaturg

1) Funkce Projektu 100 je v současném českém filmovém roce a v současném českém distribučním oceánu nezastupitelná. Přehlídka již dávno překročila svůj původní rámec (představit 100 zásadních děl historie filmu) a nyní se otevírají cesty pro její další směřování. Cestou do budoucna je dle mého názoru zachování systému putování Projektu 100 po českých kinech a zároveň větší systematizace programu přehlídky (každý Projekt 100 bude obsahovat 1 němý film, 1 film animovaný, 1 neprávem opominutý snímek z posledních let, 1 čerstvou novinku atd.). Možné rozšíření Projektu 100 o speciální DVD edici pak představuje vytvoření naprosto nového pole působnosti, na kterém by se při důslednosti a kvalitě zpracování mohla přehlídka dál rozvíjet.

2) Krom několika osamělých bojovníků (AČFK, Aerofilms…) odráží stav naší kinodistribuce logicky ekonomické rozložení světa. Moc trhu je neúprosná a distribuce tak bohužel znovu a znovu opomíjí zajímavé tituly, které by ale zároveň byly s největší pravděpodobností prodělečné. Archivní čáast Projektu 100 funguje jako samostatná entita, dluhy distribuce však může tato přehlídka alespoň symbolicky splatit uvedením filmů, které se v poslední době nepochopitelně do kin nedostaly (takový snímek představuje letos vybraný Rekviem za sen).

3) Pokud by měl každý Projekt 100 po primárním uvedení na plátnech kin ještě další reedici na kvalitně vydaných DVD s bookletem a bonusovými materiály, přibyl by této unikátní filmové přehlídce zcela nový rozměr. Milovníci kina by si filmy na plátně nenechali ujít, sběratelé by si pořídli DVD, cinefilové by zvládli obojí. DVD edice Projektu 100 by byla dalším znakem vysoké profesionality a propracovanosti celé akce a přiblížila by Projekt 100 standardům platným na západě.

4) Z osobního hlediska bych byl velmi rád, kdyby se pokračovalo v trendu započatém letošním filmem Rekviem za sen, tzn. aby se v každém ročníku Projektu 100 objevil jeden z klenotů současného filmu, který se u nás nedostal do kinodistribuce. Podobných filmů je mnoho (Donnie Darko, Marie Antoinetta, I´m not There, Darabontův Majestic atd.) a jejich projekce na velkém plátně bude událostí pro mnoho diváků.

5) Nosferatu – fantom noci… Je Klaus Kinski MAXimálně SHRECKlich?

 

RADANA KORENÁ, 1.místopředsedkyně AČFK

1) Projekt 100 podle mého každopádně otevřel starším klasickým a léty prověřeným filmům cestu zpátky na velká plátna kin. To považuji za velký úspěch. A navíc to, že byly tyto filmy uváděny v každoročních kolekcích s náležitou reklamou způsobilo to, že mají své pevné místo dnes již ve sto kinech v celé republice. Pro většinu diváků, kteří Projekt 100 navštěvují je myslím zárukou kvalitní nabídky a změnu ve vedení AČFK neřeší. Pro ně jsou důležité filmy a nabídka a ne ti, co jim ji chystají. Pravda je ta, že už za těch předchozích čtrnáct let P100 nabídl spoustu zásadních kinematografických skvostů, nicméně pořád je o co usilovat, jako např.o film Tančírna, který bychom do P100 chtěli zařadit, ale už několik let se nedaří vyjednat dostupné podmínky jeho uvedení.

2) Myslím, že P100 ovlivnil českou distribuci velmi významně. Vždyť když se podíváte na dobu kdy P100 začínal, nebyl zde na trhu (vyjma NFA) žádný jiný distributor, který by měl odvahu jít tímto (artovým) směrem. A dnes máme na trhu hned několik filmových distributorů, zabývajících se nákupem artových filmů. Dokonce i distribuční magnáti začali mezi své komerční nákupy občas zařazovat artové filmy, což by před těmi patnácti lety bylo nemyslitelné.

3) Můj osobní názor je, že P100 je unikátní právě v tom, že umožňuje dostat výjimečné filmy na velké plátno. Na DVD je dnes už možné sehnat téměř cokoliv. Kdežto zajít do kina např. na Sedm samurajů je něco úplně jiného. A o tom myslím P100 je. Druhá věc je ta, mít možnost využít klasické filmy např. pro výuku na středních školách. Zde by se DVD kolekce určitě hodila, ale to je cílem zase jiného projektu AČFK Film a škola.

4) Mé oblíbené? Arizona Dream, Poslední tango v Paříži, Amarcord, Tajnosti a lži, Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec, Obchod na Korze, Smoke, Modrý samet, Obrazy starého světa a mnoho dalších… A moc bych do P100 chtěla právě již zmiňovanou Tančírnu.

5) Upír Nosferatu s živým hudebním doprovodem Petra Kružíka.

 

RICHARD KOVÁČIK, dramaturg filmového klubu v Nitre

1) Možno by bolo dobré pripomenúť, aké ciele si tento projekt vtedy kládol. Ale pokiaľ si dobre spomínam, tak hlavným snažením projektu bolo obohatiť distribučnú ponuku o kvalitné artové tituly pre kluby a kiná v čase prudko sa komercionalizovanej filmovej distribúcie (prvá polovica 90. rokov). Vhodným “začiatkom” na tento odvážny projekt bola storočnica filmu v roku 1995, takže Projekt 100 dokázal od svojho začiatku ponúknuť celý rad skutočne výborných filmov, ktoré by sa asi iným spôsobom do našich kín vôbec nedostali. Z tohto širšieho pohľadu Projekt 100 svoje ciele naplňuje, aj keď 100 filmov za 10 rokov (z čoho je odvodený aj jeho názov) už do distribúcie priniesol. Aj keby sa premenoval na Projekt 200, určite má svoje miesto v artovom i širšom zázemí.

2) Mám pocit, že práve vďaka Projektu 100 sa našli aj v širšej distribučnej politike odvážnejšie kroky na ponuku podobných filmov aj ostatnými distribútormi. Ponuka českých distribučných spoločností sa zrazu (po úspechu projektových titulov z ponuky asociácie) začala bohatšie a odvážnejšie rozširovať o „klubové“ filmy. A možno to bolo práve vo vhodnom čase (druhá polovica 90. rokov), kedy sa široké distribučné ponuky až príliš zameriavali na ziskové a komerčné tituly.

3) Napriek všetkým svojim voľnomyšlienkárskym názorom som v tomto asi viac konzervatívny a som zástanca, aby projekt 100 ostal na plátne. Dnešná ponuka DVD home distribúcie a ponuky je tak veľmi široká (denne sa ponúkajú kvalitné i artové filmy v stánku PNS za pár korún), že tradícia zachovania kina a jeho plátna Projektu 100 pristane a neškodí.

4) Keďže som sa aj na výbere titulov do projektu 100 čiastočne podieľal už od začiatku, ťažko sa odpovedá na túto otázku. Ale medzi moje naj určite patria tieto: Pink Floyd, Tri farby, Tommy, Dom obesenca, Chuť čerešní, Vertigo, Stalker, Satyricon, Vlak života, Smrť v Benátkach, Diktátor, Plechový bubienok, Dvojaký život Veroniky, Na východ od raja a predovšetkým FANNY A ALEXANDER.

5) Psycho. Pretože nech ho človek vidí aj mnohokrát, stále je to napínavo a skvele vystavaný príbeh.

 

JAKUB NĚMEČEK, koordinátor distribuce AČFK

1) Vhodná a důležitá doba k bilancování Projektu už tu jednou byla a naštěstí pro diváky dopadla tak, že po desátém ročníku přehlídky se pořadatelé rozhodli v organizování přehlídky pokračovat i přes původní dramaturgický plán, který počítal s uváděním 10 filmů každý rok po dobu deseti let. Projekt se ovšem ukázal být natolik životaschopný, že tento plán byl a je překračován v dobré víře uvádět do české kinodistribuce klasické i opomíjene perly světové kinematografie. Letošní lehké odchýlení ze “zaběhnuté” dramaturgie spočívá v uvádění více klasických, starších filmů a vypuštění festivalových novinek a nadějí. Pro ty nyní vyčleňujeme místo v běžné distribuci.

2) V době vzniku Projektu se o nějaké artové distribuci nedalo skoro vůbec hovořit. V tomto smyslu myslím, že Projekt hrál zásadní roli v rozhýbání české artové distribuce. V současné době se nemůžu zbavit pocitu nasycenosti artovými filmy a myslím, že větší tématická pestrost a jistá ruka při nakupování filmů by nám všem jistě prospěla.

3) Idea Projektu 100 je uvádět zásadní filmová díla právě na plátna kin. Nejsem si jistý, jestli by tato myšlěnka dokázala fungovat i na jiném médiu. Ostatně je to hlavně věcí státní podpory, dotací a podpor a v případě DVD distribuce si nedokážu tuto podporu představit.

4) Tak jako asi každý mám své osudové a zamilované filmy. Když se ale dívám na výběr za posledních 15 let, tak ze slušnosti a respektu k tomu výběru raději ani nebudu jmenovat. Jsem rád, že se letos do Projektu dostaly snímky Rekviem za sen a Anténa, to jsou moji oblíbenci.

5) Rekviem za sen – ten si to plátno opravdu zaslouží.

 

LENKA ZEMÁNKOVÁ, tisková mluvčí, PR AČFK

1) Projekt 100 má už jistě své místo v kulturním kalendáři České republiky a filmoví labužníci každý podzim očekávají se zaujetím zveřejnění seznamu dalších snímků, které se zapsaly do dějin kinematografie. Každoročně je Projekt 100 přijímán veřejností různě, každopádně si myslím, že je stále chvályhodné přinášet na plátna kin filmy, které by si jinak mohl divák pustit jen doma na DVD, případně vůbec. A to je podle mě zatím hlavní funkce Projektu 100. Uvidíme, jestli se do dalších let podaří vnést do Projektu 100 ucelenou koncepci a větší vzdělávací účel.

2) Jestli Projekt 100 ovlivnil nějakým způsobem českou distribuci ve smyslu, že ukázal jiným distributorům cestu k artovým filmům, to nedokážu posoudit, tu dobu si nepamatuju. Soudobý stav distribuce je podle mého názoru velice uspokojivý, na našem trhu se stále drží několik společností, které si vedou velice dobře a přivážejí k nám kvalitní filmy.

3) Já sama si ráda pustím film i na DVD, ale problém vidím jinde. Mnoho filmů z Projektu 100 už na DVD vyšlo a vydat ucelenou řadu jednoho ročníku by bylo jednak finančně náročné a jednak bychom asi vydávali některé filmy již poněkolikáté, pouze v jiné edici. Jistě je to výzva, ale je to běh na dlouhou trať.

4) Já osobně mám hodně ráda Hitchcockovy filmy a na mém pomyslném žebříčku jsou tak hodně vysoko Psycho a Na sever severozápadní linkou. Každopádně nejvýš je Requiem za sen a tak je tento ročník pro mě splněním snu.

5) Requiem za sen.

otázky kladl Lukáš Gregor

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 88

Komentáře (1)

  • Vladimr Lux

    Dobrý den,
    mám vzkaz pro pana Jílka , viděl jsem dnes pořád o Projektu 100 , kde pan Jílek hovořil o zařazovaní filmů do projektu. Zmínil se i o filmu West Side Story , kdy nezapomněl zdůraznit, že film u nás nikdy nebyl uveden . Chtěl bych tuto informaci doplnit , vzhledem k tomu, že film West Side Story byl u nás uveden v letech cca 1968-69 v tehdejším kinu ALFA na Václavském náměstí. Filmové představení bylo vždy vyprodáno . Sám jsem tento film vidět tehdy vícekrát. Takže – tento film je české divácké obci znám.

    Vladimír Lux

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru