Conan restartovaný

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 25. května 2009 Rubrika: Komiks, Rozhledy | Komentář : 0

KOMIKS: Conan: Dcera Pána mrazu a jiné povídky – JAROSLAV STUCHLÝ –

Svou největší comicsovou slávu zažívala postava stvořená autorem dobrodružných a fantasy příběhů Robertem Ervinem Howardem (1906- 1936) v polovině 70.let minulého století. Scénáře tenkrát zpracovával Roy Thomas a kresbu měl na starosti například John Buscema (jejich společnou práci pro Marvel představilo ostravské nakladatelství Barlow comics v roce 2000 knihou Conan, která obsahovala povídky A zrodí se čarodějka, Doupě prokletých a Hrůza z Rudé věže). ComicsCentrum nyní sáhlo po grafickém románu z roku 2004, které pro Dark Horse připravil scenárista Kurt Busiek spolu s kreslířem Carym Nordem.

Dlužno podotknout, že z originálu přesně přeložený název Conan: Dcera Pána mrazu a další povídky je silně zavádějící. Nejde totiž o sbírku povídek, nýbrž o jednolitý příběh, do něhož Busiek zakomponoval jak zpracování kompletní Howardovy povídky Dcera Pána mrazu (česky vyšla v roce 1989 ve sborníku Věž slona), tak motivy z povídky Legie mrtvých. Pro naprosté neznalce navíc vlastnímu vyprávění z Conanova mládí předchází prolog, který v hutné zkratce představuje titulního hrdinu (zloděj, nájezdník, zabiják, král) i svět (hyborský věk), v němž svá dobrodružství prožíval.

První část knihy zavede sotva dospělého Conana na sever, kde se zaplete do sporu mezi znesvářenými Aesiřany a Vaniřany (silně připomínajícími vikingské válečníky), druhá část se odehrává v bájné zemi Hyperborea, kam je Conan spolu se svými novými druhy uvržen do otroctví. Scenáristovi se zdařilo vytvořit jakousi conanovskou kvintesenci: Howardův hrdina se všemi svými typickými rysy (kromě divokosti, odvahy a obratnosti s mečem je to také silný pocit loajality k druhům ve zbrani) je zasazen do příběhu, ve kterém zaznívá v povídkách často opakované howardovské téma srážky barbarství s civilizací, navíc s civilizací, kterou dokonalé vědění a ovládnutí tajemství magie a lidské nesmrtelnosti dovedlo až přes práh nudy a dekadence. Zatímco u Howarda barbarství většinou triumfuje, comics se v tomto ohledu drží při zemi, vždyť Conan stojí teprve na počátku své „kariéry“ a svět se před ním sotva začíná otvírat.

K čemu by však byl výborný scénář, kdyby nedostal odpovídající výtvarné zpodobení? Cary Nord uspěl na základě třístránkové práce podle Busiekova scénáře (Conan versus obrovská opice), která je (spolu s portrétem spisovatele R. E. Howarda od Marka Finna a ukázkami z Nordova náčrtníku) součástí tohoto dechberoucího akčního příběhu s lehce přemýšlivým podtextem (jak to někdy dopadá, když se člověku splní jeho sen). Ovšem zatímco krev z mnoha políček cáká jako při zabijačce, vytváří na sněhu či čepelích mečů příslušné kontrasty a vzduchem létá větší než malé množství uťatých hlav, k ženským tělům a erotice (neřku- li sexu) přistupuje Nord (vědom si zřejmě americké prudernosti a s ní spojené cenzury) ve své kresbě s obezřetnou cudností.

Mimořádně zdařilý Conanův restart korunuje v české verzi i překlad Jana Kantůrka. O to více zamrzí, že přes přítomnost dvou jazykových korektorek se do bublin vedle nesprávně použitého přivlastňovacího zájmena její vloudila také jedna hrubka ve vyjmenovaném slově třpytit se.