Zde se nacházíte: 25fps » Český film » Komik, brankář a dezertér

Komik, brankář a dezertér

RECENZE: Král komiků Vlasta Burian – JAROSLAV STUCHLÝ-

Nelze se dnes zadívat do výlohy knihkupectví, aniž by zrak zavadil o nějakou hereckou biografii. Jsou lepší i horší, serióznější i bulvárnější, zahraniční (překladové) i tuzemské. Pokud však spatříte knížku s názvem Král komiků Vlasta Burian, na jejímž přebalu se šibalsky usmívá nejpopulárnější herec předválečného československého filmu, buďte ve střehu. Tohle rozhodně není tuctový životopis.

Její autor, muž mnoha talentů, který je nejznámější patrně jako autor námětů a scenárista některých Burianových komedií (Nezlobte dědečka, Anton Špelec, ostrostřelec či C. a k. polní maršálek), Emil Artur Longen (1885−1936), totiž svou knihu pojal jako román, v němž jméno Vlasta Burian vůbec nepadne. Přesto je už z prostého popisu fyziognomie hlavního hrdiny zřejmé, že líčení toho, jak se z herce, imitátora, sboristy a úspěšného fotbalového brankáře Míly Dolana stane v průběhu válečných let 1914−1918 nejprve uznávaný kabaretní komik a posléze uprchlík před rakouskou brannou mocí, vychází právě z Burianových (1891−1962) zážitků, byť na mnoha místech vyšperkovaných Longenovou fantazií a smyslem pro vtipné pointování rozehraných situací.

Je příznačné, že na rozdíl od Burianových hrdinů na plátně nepůsobí Míla Dolan příliš sympaticky. Právě naopak, asi nejpřiléhavěji by se dal charakterizovat jako nezodpovědný, sebestředný, nepřející a potměšilý parchant, který hned v úvodu vypravování přichází domů k rodičům jako spráskaný pes po nepovedeném divadelním angažmá, navíc jako novopečený otec synka, k němuž se ovšem nechce znát. Přes naléhání otce, že je třeba se nějak živit, jej to stále táhne na prkna, jež znamenají svět, a přes účinkování v divadle se nakonec dostane až do populárního kabaretu. V těchto prostředích se naplno projevuje Dolanova nesnesitelnost, Bohem nadaný improvizátor závidí kolegům úspěchy, neustále se jimi cítí ohrožen, a tak je (jakoby preventivně) s jakousi zvláštní posedlostí zesměšňuje a činí terčem svých nejapných žertů. Publikum (kabaretní i fotbalové) jej však zbožňuje, proto mu veškeré průšvihy a nedodržené smlouvy u šéfů procházejí, často místo trestu naopak dosáhne zvýšení gáže. Chléb se ovšem začne lámat v okamžiku, kdy je odveden a místo nástupu do kasáren se rozhodne se svým společníkem uprchnout, skrývat se na venkově, živit se výstupy před lidovým publikem a tímto způsobem vyčkat konce války. Tady se román mění ve sled neuvěřitelných příhod, vrcholící v té nejlepší „švejkovské“ tradici v blázinci, kde se Dolan spolu s dalšími předstírači snaží ošálit vojenské lékaře. Přesto kniha není pouhou klauniádou, Longenovi se daří v působivé zkratce načrtnout před čtenářem rozporný obraz válečného zázemí, kde na jedné straně lidé téměř umírají hlady, na straně druhé se jejich šťastnější bližní opíjejí v šantánech a prolézají nevěstince, přičemž hlavní hrdina stojí někde na rozhraní obou z těchto světů, ochutnávaje slávu a bohatství stejnou měrou jako válečnou mizerii.

Ostatně autor nezapomněl ani na sebe. Přibližně v polovině vyprávění se objeví coby mírně podnapilý kabaretiér Alfréd Hauten, aby v dvoustránkovém monologu udělil zkoprnělému Dolanovi přednášku o podstatě komediálního umění. V textu lze rozpoznat také Karla Hašlera, Václava Štecha nebo Ference Futuristu, méně zasvěcenému čtenáři poslouží k lepší orientaci ediční poznámka.

Za textem následují dvě kapitolky z Burianových nedokončených pamětí a dobové (tj. publikované v letech 1926−1927, kdy román vznikl) poznámky o fenoménu Vlasta Burian z pera Jana Klepetáře a autora románu E. A. Longena.

Přiznám se, že jsem ke knize přistupoval s nedůvěrou a pocitem, že než ztrácet čas s románem o Burianovi, raději bych si přečetl skutečně fundovanou biografii. Longen mě však dokázal nejprve zaujmout (nakonec se ukáže, že Míla Dolan prošel jako postava jistým románovým vývojem), posléze strhnout a dokonce hlasitě rozesmát (některé glosy a dialogy jsou vskutku pamětihodné), takže jsem (ač tuto praxi u druhých nemám rád) některé pasáže předčítal doma nahlas. A to je asi to nejlepší vysvědčení, které mohu Longenově knize vystavit.

 

Emil Artur Longen: Král komiků Vlasta Burian

Nakladatelství XYZ, Praha 2008

276 stran

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 237

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru