Comics, který má duši

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 25. ledna 2010 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE: Krajina půlnočních stínů – JAROSLAV STUCHLÝ –

Když přítelkyni Jamese O´Barra srazil a zabil opilý řidič, byl výsledkem terapie comics Vrána, kultovní dílo, jež je biblí gotického hnutí. Když se J. Michaelu Straczynskému koncem 70. let minulého století rozpadl život a na osamělé noční procházce jej v San Diegu přepadl a zmlátil pouliční gang, vyrovnával se s tím hledáním příběhu, do něhož by svou zkušenost vtělil. Výsledkem dvacetiletého snažení je grafický román Krajina půlnočních stínů, který možná není tak známý jako zmíněná Vrána, ale čtenářskou pozornost si zasluhuje přinejmenším stejně.

Hlavním hrdinou vyprávění je rozvedený losangeleský detektiv David Grey, muž posedlý svou prací, který při řešení rutinního případu vraždy narazí na nezvyklé okolnosti. Při následné akci je zraněn, a když se probere, krásná dívka Laurel mu vysvětlí, že existuje za „hranicí metafory“, tedy ve stavu, kdy mu byla ukradena duše. David má rok na to, aby se (pěšky!) dostal z L.A. do New Yorku, kde na něj čeká osudové rozhodnutí. Cestou potkává lidi, kteří stejně jako on žijí za hranicí a jsou normálnímu světu neviditelní. Musí bojovat nejen s pěšáky (odporná zabijácká stvoření připomínající Darth Maula z Hvězdných válek: Skryté hrozby), ale také sám se sebou, neboť se v jednoho z nich postupně mění, čímž představuje nebezpečí pro své okolí i průvodkyni Laurel.

Odhlédneme-li od faktu, že základní koncepce Krajiny půlnočních stínů (tedy existence mezisvětí, kam skulinami propadnou všichni opomíjení, přehlížení a vykořenění lidé) připomíná alternativní Londýn v Gaimanově Nikdykde, je Straczynského atmosférický horor originálně propracovaným příběhem. Autorovi v něm nejde ani tak o akci (přestože takové scény nechybějí), o vytváření děsu, jako spíše o zamyšlení nad stavem současné civilizace, lidským odcizením a touhou dát životu nějaký smysl. Greyova dramatická cesta do New Yorku se tak stává zároveň cestou k poznání sebe sama a bytost na jejím konci, která drží hrdinovu duši ve svých rukou, má daleko do klasického pohádkového čerta s rohy a ocasem. Sofistikovaně promlouvá o nedokonalém stvoření, bídě světa a absolutní svobodě. Láká a pokouší. A David se musí rozhodnout, čemu přitaká.

V konečném důsledku je grafický román Krajina půlnočních stínů vášnivým apelem na lidskou vzájemnost a soucit s bližním, zároveň pak vyjádřením naděje, že na každého člověka „čeká ještě aspoň jeden hezkej den“. Tuto myšlenku balí do přitažlivého příběhu plného mytologie, k jejíž působivosti vrchovatou měrou přispívají zúčastnění výtvarníci (kreslíři Gary Frank, Jonathan Sibal, Jason Gorder a kolorista Matt Milla).

Bonusem je krátká epizoda Drahocennosti (kresba Michael Zulli), která funguje ve smyslu scény vyřazené z konečného sestřihu filmu. David a Laurel se v ní ve svém putování dostanou na místo, kde jsou uchovávána všechna „alternativní“ umělecká díla, pojednávající o naději, a svedou o něj boj s pěšáky.

Další vydařený ediční počin nakladatelství Comics Centrum završuje galerie 17 obálek.