Puritán bez bázně a hany

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 25. června 2010 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

KOMIKS – JAROSLAV STUCHLÝ –

Nakladatelství ComicsCentrum si zaslouží pochvalu hned dvakrát – jednak v poslední době zkrátilo čekání na nové tituly, jednak se snaží držet prst na (kinematografickém) tepu doby a po Parchantech uvádí na scénu Solomona Kanea.

Zatímco Parchanti (Losers) v režii Sylviana Whitea se nejspíš odeberou rovnou na DVD, film Solomon Kane (režie Michael J. Bassett) již brouzdá tuzemskými kinosály. Pravda, ohlasy se různí, od těch pochvalných (Cinema), přes rozporuplné (ČSFD) až po naprosté odmítnutí (třeba E15). Ono odmítnutí možná spočívá v nepochopení žánru – Solomon Kane není historická látka (byť se děj odehrává v přesně určeném čase, tedy na konci 16. století), ale pořádně temná fantasy. Jak by taky ne, když u zrodu postavy zahořklého anglického puritána (bráno doslova věroučně), šermíře a pistolníka nestál nikdo jiný než pulpový autor Robert E. Howard (1906‒1936), duchovní otec barbara Conana. Ještě za jeho života vyšlo několik povídek s Kanem v časopise Weird Tales, fragmentu další se zmocnil scenárista Scott Allie a ve spolupráci s kreslířem Mariem Guevarou (nenechte se zmýlit tiulní stránkou, která je dílem Mika Mignoly) stvořil comics Ďáblův hrad.

Solomona Kanea v něm zastihujeme v německém Schwarzwaldu, kde nejprve odolá útoku lapků, zachrání oběšeného chlapce, setká se s krajanem Johnem Silentem, načež oba zamíří na hrad barona von Stalera, kde se dějí věci vskutku nepěkné. Nebudu vyzrazovat děj, v němž své místo najde jak vlkodlak, tak parta ostrých démonů. Jestliže pro (comicsového) Conana je zásadní krev odkapávající z ostří meče či válečné sekyry, pro Solomona Kanea je vším atmosféra. Proto nelze nezmínit ještě třetího tvůrce, koloristu Davea Stewarta, který způsobil, že v celém příběhu není jediné normální políčko, tedy normální ve smyslu, že by v něm postavy zažily slunečný den. Les, hrad i podzemí jsou utopeny v tmavých (podzimních) stínech, z nichž vystupuje nápadně bledá hrdinova tvář. Sem tam z odseknuté hlavy vystříkne rudá a stejnou barvu mají i vnitřnosti lupiče, kterému se Kane podívá mečem do břicha. Na místě je tedy opět varování, že tento comics není vhodným dárkem za vysvědčení pro žáka základní školy, i když z vlastní zkušenosti pedagoga vím, že dnešní dvanáctiletí už mají nakoukáno ledacos.

O adekvátní překlad se postaral Jan Kantůrek. Protože se děj odehrává v Německu, mají některé bubliny text uzavřen v hranatých závorkách s vysvětlením, že jde o překlad z němčiny. Pak ovšem nechápu, proč se v mnoha dalších bublinách objevuje přímo němčina (bez českého překladu), přestože mluví ty samé postavy, jejichž jazyk byl předtím převeden ve zmíněných závorkách. Tady mi asi něco podstatného uniklo. Takže slovník k ruce, přestože takový výkřik „Hurensohn“ většina čtenářů pochopí i bez něj.

Co se týká bonusů, je Solomon Kane: Ďáblův hrad extratřída. Vedle mnoha náčrtků Maria Guevary (co práce dal jen titulní hrad postavený na ruinách starého opatství) zasvěceně komentovaných Scottem Alliem je to především (plnohodnotná) osmistránková povídka Noční příchozí, která přímo předchází ději Ďáblova hradu. Duchařinou jako řemen, která vhodně představuje hrdinu i jeho svět, doporučuji začít.

Marně přemýšlím, co bych vytknul (kromě té jedné nešťastné hrubky ve shodě přísudku s podmětem stromy)…a to je asi důvod, proč se na každý další vydavatelský počin ComicsCentra těšit.