Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Black Swan

Black Swan

RECENZE: Black Swan (režie: Darren Aronofsky, 2010) – BARBORA GREPLOVÁ (USA) –

Darren Aronofsky opět exceluje s komorním příběhem niterného života jedné nevinné dívky. Z Čajkovského původního baletu Labutí jezero autoři filmu čerpají nejenom inspiraci pro moderní přepracování hudby, ale celý příběh o boji nevinné panny za svou lásku proti zlu, který posouvají za hranice reality či pohádky až do psychoanalytické roviny boje dobrého a temného „já“ uvnitř člověka.

České publikum je tímto psychologickým thrillerem zatím nedotčené a jeho premiéru s napětím očekává až následující měsíc. Americká premiéra filmu Black Swan proběhla již v prosinci 2010. Od té doby černá labuť v podání Natalie Portman vydělala 83 milionů dolarů a stejný divácký úspěch se očekává i po uvedení v Evropě. Jaká je cena za dokonalost? A co člověk musí obětovat, aby dosáhl vysněného cíle a slávy na divadelních prknech? Co když překážkou k dosažení dokonalosti je člověk sám sobě? Filmové zpracování klasického baletu Petra Iljiče Čajkovského Labutí jezero je moderním a zároveň troufalým počinem režiséra Darrena Aronofského a jeho dvorního skladatele Clinta Mansella, kteří svým novým dílem na tyto otázky odpovídají. Moderním a troufalým z toho důvodu, jakým způsobem si pohrávají s realitou a fantazií a jak do této směsice zamíchávají tradiční prvky a témata světa baletu a každodenní interakce obyčejných lidí.

Nina: I had the craziest dream last night about a girl who has turned into a swan, but her prince falls for the wrong girl and she kills herself.

Film začíná snem hlavní hrdinky Niny Sayers (Natalie Portman) o dívce zakleté v labuť, která nakonec umírá pro svou tragickou lásku k princi. Nina sní o dokonalé taneční roli bílé labutě. Ze snu se hrdinka probouzí, ale brzy se její sen začne postupně stávat skutečností. Ne vše je však v tomto snu, respektive realitě, bílé a nevinné. Světlo reflektoru ozařující hrdinku jen maskuje fakt, že ona sama je obklopena stíny a temnotou… a v tomto stínu na ni čeká její temné „já“.

Nina je něžná a křehká balerína, která netouží po ničem jiném, než tancovat titulní roli labutí princezny Odety v nově připravovaném moderním zpracování Labutího jezera v divadle baletního mistra Thomase Leroye (Vincent Cassel). Celý její život, i život její matky Eriky (Barbara Hershey), je tomuto snu podřízen a nic Nině nesmí překazit cestu k jeho naplnění. Kdyby tou překážkou však nebyla ona sama. Dokonalost, se kterou Nina tančí bílou labutí královnu, nevinnou pannu, totiž nedosahuje živelnosti, vášně a spontánnosti, kterou musí tanečnice projevit při interpretaci jejího dvojčete, černé královny. O její roli sní každá dívka na světě. A každá by ji ráda viděla upadnout a nahradit ji tak na jejím místě.

Nina: I wanna be perfect.
Thomas: Perfection is not just about control. It’s also about letting go. Surprise yourself so you can surprise the audience. Transcendence. (…) very few have it in them.

Nina žije v malém newyorském bytě se svojí matkou, bývalou tanečnicí, která má podivně přehnanou obsesi pro svou dceru a jejíž pokoj je plný Nininých portrétů. Dívka se z mateřského ochranného sevření snaží vymanit, aby v sobě probudila dospělou, sexuální ženu, černou královnu. Tuto stránku její povahy se svými různými způsoby snaží objevit i Thomas, režisér celého baletu, šarmantní svůdce a egoistický umělec, který má s líbeznou Ninou vlastní plány a používá vlastní metody, aby se Nina vžila do role temného dvojčete.

Napětí se v baletním souboru stupňuje s příchodem nové tanečnice Lily (Mila Kunis), spontánní tajemné krásky, která se vzezřením Nině hodně podobá, chováním však představuje naprostý protiklad, nekontrolovatelný sexuální živel. Aronofsky využívá těchto dvou postav, aby v reálném světě konfrontoval dvě povahy Čajkovského Odety, o kterých dříve diváci tohoto klasického baletu nepřemýšleli. Režisér prozkoumává obě stránky povahy této postavy. Tvář Lily se rovněž velmi často proměňuje ve fantazijních představách hlavní postavy do tváře Niny, respektive jejího skrytého temného „já“.
Snímek Black Swan je plný každodenní rivality, zákulisních intrik a kruté pravdy: nikdo není ničí přítel, když jde o kariérní úspěch. Když jde jedna hvězda nahoru, druhá upadá do zapomnění. Beth Macintyre (Winona Ryder) je primabalerínou Thomasova divadelního souboru, dokud její věk i ona samotného mistra neomrzí. Člověk si nemůže pomoct necítit, že osud Beth je jen zrcadlem toho, co čeká na Ninu a každou profesionální tanečnici. Za zády jim vždy stojí někdo, kdo se je snaží shodit. Královna je mrtva! Ať žije královna! Alespoň po tu dobu, než ji vystřídá další, která ji svou dokonalostí překoná.

Aronofského Black Swan je studií boje dobra se zlem; boje, který je však v tomto případě daleko temnější a niternější, hraničící se schizofrenií. Režisér proplétá realitu s iluzí, vidinami a sny a celé této myšlence filmu je podřízena i forma snímku. Způsob, jakým Aronofský vytváří schizofrenní svět hlavní postavy, koresponduje i s režisérovou touhou tento halucinogenní svět vytvořit i v hlavě diváka, aby si nebyl jistý skutečností a aby pocítil tíhu reality tak, jak ji cítí Nina. Režisér využívá mnohých scén se zrcadly, které nejsou jen pouhou rekvizitou v baletních sálech a pokojích hrdinů. Odrazy tváří a dlouhé pohledy do zrcadla jsou zároveň pohledy do duše hlavní postavy a její postupně se tříštící osobnosti. I proto je v zrcadlech vždy vidět jen to, co ve skutečnosti není: Ninino temné dvojče či černé peří vyrůstající z její kůže.

Je to, co Nina vidí, skutečnost nebo výplod její mysli? Nebo je za tím ještě někdo další, kdo se snaží dostat na její místo? Kdo je tajemná postava, kterou Nina potkává na ulici, ve zkušebně i doma, a která je jí na vlas podobná? A symbolizuje smrt labutí královny smrt samotné umělkyně? Black Swan bravurně překonává i ta největší očekávání. Nenechte si ujít.

Black Swan

Režie: Darren Aronofsky

Scénář: Mark Heyman, Andres Heinz, John J. McLaughlin

Kamera: Matthew Libatique

Střih: Andrew Weisblum

Hudba: Clint Mansell

Hrají: Natalie Portman (Nina Sayers), Mila Kunis (Lily), Vincent Cassel (Thomas Leroy), Barbara Hershey (Erica Sayers), Winona Ryder (Beth Macintyre) ad.

USA, 2010, 108 min.

Plánovaná premiéra v ČR (podle www.ufd.cz): 10. 2. 2011 (Bontonfilm)

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 636

Komentáře (2)

  • Rhea

    No to je docela hruza… Jake filmove zpracovani Labutiho jezera? Autorko, videla jste nekdy Labuti jezero? Vite o cem je? Je pribeh identicky s timto filmem? Labuti jezero povazuji pouze za background a Aronofsky akorat vyuziva kontrastu mezi bilou a cernou labuti, ovsem bud on (jeste jsem film nevidela), nebo vy, nebo vsichni kritici (evidentne neznali teto baletni klasiky a jejiho pribehu) se dopoustite dezinterpretace, pokud cernou labut popisujete jako dvojce. Uvedu na pravou miru, ze cerna labut neni zadna pribuzna bile labute, Odetty, je to proste Odilie, dcera Rudovouse, cernokneznika, ktery Odettu zaklel do labute. Tecka, nemaji spolu nic spolecneho.

  • EdaS

    zdůrazňování americké korespondentky bych chápal, kdyby film nebyl k zhlédnutí na netu, případně na oficiální novinářské projekci, ale takhle… :P

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

http://25fps.cz/2020/corded-handheld-vacuum-cleaner-eraclean-stick-handheld-vacuum/
/25fps.cz
Zpět nahoru