Zde se nacházíte: 25fps » Český film » Boxerský zápas se smrtí

Boxerský zápas se smrtí

KONCENTRÁČNICKÝ FILM: Boxer a smrť (r. Peter Solan, 1962) – TOMÁŠ BŘÍZA

Drama vzniku jednoho z nejlepších slovenských filmů Boxer a smrť by samo o sobě stačilo na námět celovečerního filmu. Režisér Peter Solan, jeden z prvních absolventů pražské FAMU, měl v úmyslu tento snímek natočit už v roce 1959, avšak dlouhou dobu se mu nedařilo protlačit scénář schvalovacím procesem. Nevzdal se a adaptace stejnojmenné povídky polského spisovatele Józefa Hena se o tři roky později konečně objevila na plátnech kin.

Jan Komínek (vlevo) boxovat nechce

Solan se k tomuto zpoždění vyjádřil v rozhovoru s Antonínem J. Liehmem: „Kdybych mohl Boxera skutečně natočit v devětapadesátém, kdy ještě nebyl ani Kápo, ani nic podobného, mnohé by bylo možná vypadalo jinak. I ve dvaašedesátém to snad byl pořád ještě slušný film, jenže domácí i světový kontext už byl jiný. V té době například natočil Uher Slunko v síti…1

Těsně po válce se citlivá témata nedávné historie zrcadlila především v dokumentárním žánru, postupně ale začala pronikat i do filmu hraného. Stanislava Přádná v knize Démanty všednosti zmiňuje tendenci československého filmu šedesátých let kondenzovat velké dějinné události do obyčejného lidského osudu, což vede k důrazu na niternost postav a jejich psychologické komplikovanosti. Nové pojetí postav podle ní spočívá v odschematizování a depatetizaci.2

Přesně toto je i případ filmu Boxer a smrť, který se soustředí na osud Jana Komínka (Štefan Kvietik), bývalého profesionálního boxera, který byl kvůli svému židovskému původu nuceně přesunut do koncentračního tábora. O transportech Židů se zde přímo nemluví3 a na pozadí doutnajících komínů se rozvíjí soukromý příběh člověka, jehož hlavní snahou je přežít. Od ostatních vězňů ho vyčlení náhoda, kvůli které se z něj stane sparing partner velitele tábora Krafta (Manfred Krug), jenž po skončení války plánuje boxerskou kariéru.

Hrdinou proti své vůli

Za to, že Komínek snáší velitelovy rány, dostává se mu vyšších přídělů jídla, což s sebou však zároveň přináší nenávist ze strany některých spoluvězňů, kteří ho označují za špicla a donašeče. Když vykřikuje, že přece boxuje s Kraftem, snaží se obhájit i před svým vlastním svědomím. Ačkoliv je zástupcem týraných a může za ně alespoň symbolicky oplácet hlavnímu původci zla v táboře, box ho paradoxně proti jeho vůli vyčleňuje z kolektivu. Hlavní motivací je pro něj pud sebezáchovy. Nemá na vybranou – boxuje, aby přežil.

Když se mu však naskytne možnost pomoci spoluvězňům k útěku, neváhá využít svého postavení. Plán se jim ale nakonec nepodaří realizovat a Komínek je nucen odboxovat s Kraftem zápas před zraky nacistických pohlavárů. Zůstává však stále spoután pudem sebezáchovy, a tak se nechá porazit. Zásadní zlom přichází až po zápase, když zjišťuje, že jeho nejbližší přítel byl zastřelen. Dopadá na něj další vlna samoty společně s tíživou beznadějí. Díky této smutné události ztrácí zábrany a vyprovokuje Krafta k jednokolovému sparingovému zápasu, ve kterém ho knockoutuje.

Téma zásadního zlomu v konání hlavních postav po kontaktu se smrtí se objevuje i v dalších československých filmech, jak předestírá Stanislava Přádná: „Postavy jsou společenskými outsidery, kteří v průběhu dramatických zvratů prodělávají vnitřní přerod, vzepřou se fatální determinaci a z původní nepatrnosti doslova vyrostou ve výjimečné, silné jedince (Brtko v Obchodu na korze, Hrma v Ostře sledovaných vlacích). Bezprostřední zkušeností se smrtí ve vyhraněné situaci vyzrávají, lidsky a mravně doceleny. Smrt, ať jejich vlastní nebo v blízkém okolí, je mnohdy jediným řešením, respektive rozetnutím obtížné životní situace.“4

Velitel Kraft není líčen jako zcela záporná postava. Je to muž, který si je vědom odpovědnosti plynoucí z funkce, kterou zastává. Ačkoliv vězně trestá mnohdy krutě5, je především oběť své pozice, přičemž si zároveň uvědomuje, že válečný konflikt jednou skončí, a plánuje boxerskou kariéru. Nedochází mu však, že ho poté lidi budou soudit za činy, které vykonal během války. To mu naštěstí připomíná jeho žena, které Komínek nevědomky vděčí za život.

Závěr filmu nabízí nad Kraftem dvojí rozhřešení. Nechává pod falešnou identitou Komínka opustit tábor a slibuje mu, že nevyhlásí poplach, což by znamenalo, že „útěk“ přinese problémy jeho bývalým spoluvězňům. Volný boxer běží lesem a užívá si svobody. Náhodou potkává dívku, která má u sebe doma při plánovaném útěku poskytnout úkryt pro několik vězňů. Potkal ji už předtím a divák tedy ví, že ho k ní pojí určitá náklonost.

Tato dojemná chvilka je ale jenom předehra před drtivým existencionálním závěrem, který přichází o několik okamžiku poté. Narace je omezená, kamera se drží Komínkova obličeje, zatímco v dálce se ozve poplach. Divák se nedozví, co poplach skutečně znamená, ale z boxerovy tváře lze soudit, že jeho přátelé z tábora budou popraveni. Opět je kvůli boxu vyčleněn z kolektivu. V zápase vyhrál život, ale nyní by raději volil smrt. Našel lásku, ale odmítá ji a rozhodne se pro návrat zpátky do tábora.

I v tomto je Komínek svým tragickým osudem podobný dalším filmovým postavám. „Téměř všichni antihrdinové v předkládaném výběru6 končí tragicky.“7

Sport a koncentrační tábory

Spojení tématu koncentračních táborů a sportu není tak neobvyklé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Americký Triumf ducha je přímo remakem slovenského filmu. Boxer je rovněž hlavním hrdinou snímku z roku 1960 Přežil jsem svou smrt Vojtěcha Jasného. Retrofilm Jaroslava Soukupa Pěsti ve tmě se sice neodehrává v koncentračním táboře, ale Vilda Jakub (Marek Vašut) v něm těsně před válkou svádí souboj v ringu nejenom se svým soupeřem, ale také se zájmy nacistického Německa. Fotbal se zase objevuje ve slovensko-české koprodukci Nedodržený slib z roku 2008 a v poněkud bizarním sportovním dramatu Vítězství se Sylvestrem Stallonem v hlavní roli.

Komínek vyhrává KO!

Box je vhodný nejednom díky své násilné podstatě ale také kvůli pravidlům. Na rozdíl třeba od výše zmiňovaného fotbalu v něm nehrají rozhodčí až tak důležitou roli a není v jejich moci změnit výsledek zápasu, pokud skončí knockoutem jednoho ze zápasníků.

Ringový rozhodčí má za úkol především dohlížet na dodržování pravidel a zabránit vážnějším zraněním. Může sice dovolit Kraftovi nečestné údery, ale na druhé straně nemůže Komínkovi zabránit v úderech podle pravidel. Bodoví rozhodčí, kteří sedí okolo ringu, sice rozhodují o výsledku, ale jenom v případě, že zápas neskončí KO.

I když by tedy ringový rozhodčí dovolil Kraftovi údery pod pas a další nečestné techniky a všichni bodoví rozhodčí byli nacističtí Němci, Komínkovi stále zůstává šance na výhru, pokud by soupeře tzv. „vypnul“ a on nebyl schopen pokračovat v boji.

Samotný ring, kde se zápasy odehrávají, je místo, kde jako by neplatily zákony vnějšího světa. Komínek v něm nabývá skutečných hrdinských schopností, když si je jist, že může velitele Krafta takřka kdykoliv srazit k zemi a několikrát tak skutečně činí. Bohužel se však křehká iluze hry fair-play s odchodem ze sportovního kolbiště rozpadá a Kraftovi se vrací jeho společenská maska a Komínkovi nedůstojné postavení, což značně podporuje existenciální vyznění celého filmu.


Print Friendly
  1. LIEHM, Antonín. Ostře sledované filmy: československá zkušenost. 1.vyd. Praha : Národní filmový archiv, 2001. s.233. ISBN 80-7004-100-5. []
  2. PŘÁDNÁ, Stanislava. Démanty všednosti: český a slovenský film 60.let: kapitoly o nové vlně. 1.vyd. Praha : Pražská scéna, 2002. s.238. ISBN 80-86102-17-3. []
  3. Tematika židovství byla v československé kinematografii dlouho tabuizována, kromě Daleké cesty od Alfréda Radoka z roku 1948, která však byla záhy po svém uvedení na dlouhá léta stažena z distribuce. Ani Boxer a smrť nedokázal tabu prolomit a motiv Židů se nesnažil nikterak zdůrazňovat. []
  4. PŘÁDNÁ, Stanislava. Démanty všednosti: český a slovenský film 60.let: kapitoly o nové vlně. 1.vyd. Praha : Pražská scéna, 2002. s.238. ISBN 80-86102-17-3. []
  5. Např. Když Komínek vyhraje zápas KO, Kraft tvrdí, že to bylo úderem pod pas, což je proti pravidlům. Rozhodne se tedy vítěze poslat do plynové komory. []
  6. Obchod na korze, Kočár do Vídně, Adelheid, Ostře sledované vlaky []
  7. PŘÁDNÁ, Stanislava. Démanty všednosti: český a slovenský film 60.let: kapitoly o nové vlně. 1.vyd. Praha : Pražská scéna, 2002. s.238. ISBN 80-86102-17-3. []

Autor

Počet článků : 6

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru