Kodex filmové produkce z roku 1930 (Haysův kodex)
Protože v několika textech v sekci Téma odkazujeme na tzv. Produkční kodex, soubor směrnic a pravidel, který měl regulovat obsahy hollywoodských filmů vyprodukovaných v letech 1930–1967, rozhodli jsme se publikovat jeho český překlad. Jedná se o původní verzi z roku 1930 bez následných úprav a dodatků, jež jsou popsány například zde: http://productioncode.dhwritings.com/multipleframes_productioncode.php
Kodex filmové produkce z roku 1930 (Haysův kodex)
Jestliže filmy prezentují příběhy, které pozitivně ovlivňují naše životy, mohou se stát nejmocnější silou k vylepšení lidstva.
Kodex má za úkol řídit výrobu mluvených, synchronizovaných a němých filmů. Byl zformulován a formálně přijat Asociací filmových producentů (The Association of Motion Picture Producers, Inc.) a Americkými filmovými producenty a distributory (The Motion Picture Producers and Distributors of America, Inc.) v březnu 1930.
Filmoví producenti si jsou vědomi vysoké důvěry, kterou jim propůjčili lidé z celého světa, a jež učinila film univerzální formou zábavy.
Producenti uznávají svou zodpovědnost vůči veřejnosti nejen kvůli této důvěře, ale i protože zábava a umění jsou důležitými vlivy v životě národa.
Tudíž, i přestože považují film především za zábavu bez jasného vzdělávacího či propagandistického účelu, vědí, že film ve svém vlastním zábavném oboru může být přímo zodpovědný za duchovní nebo mravní pokrok, za vyšší druhy společenského života a za mnohé správné smýšlení.
Během rychlého přechodu z němého na mluvený film si uvědomili příležitost k nezbytnému přijetí kodexu, který by řídil výrobu mluvených filmů, a k opětovnému přiznání své odpovědnosti.
Ze své strany požadují od veřejnosti a jejích čelních představitelů shovívavé porozumění svých účelů a problémů a vůli ke spolupráci, která přinese svobodu a příležitost nezbytnou k tomu, aby film povznesli na ještě vyšší úroveň prospěšné zábavy pro všechny lidi.
Všeobecné principy
1. Nebude vyroben film, který by snížil mravní kritéria těch, kteří ho sledují. Účast publika by se tudíž nikdy neměla přiklonit na stranu zločinu, křivdy, zla nebo hříchu.
2. Budou představena správná životní měřítka, podléhající pouze potřebám pro vytvoření dramatu a zábavy.
3. Zákony, přirozené nebo lidmi vytvořené, nebudou zesměšněny, ani nebude vzbuzováno pochopení pro jejich porušení.
Podrobné využití principů
I. Zločiny proti zákonu
Nikdy nebudou představeny tak, aby vzbudily pochopení pro zločiny proti zákonu a spravedlnosti nebo aby jiným vnukly touhu po nápodobě.
1. Vražda
a) Provedení vraždy nesmí být prezentováno tak, aby podnítilo nápodobu.
b) Brutální zabití nesmí být prezentováno detailně.
c) Msta, odehrávající se v moderní době, nebude ospravedlněna.
2. Způsob provedení zločinu nebude zřetelně předveden.
a) Postup při krádeži, loupeži, vyloupení trezoru, vyhození vlaků, dolů, budov atd. do vzduchu nebude detailně předveden.
b) Žhářství se musí podřídit stejným zárukám.
c) Použití střelných zbraní by mělo být omezeno na nezbytné případy.
d) Způsob pašování by neměl být vykreslen.
3. Nikdy nesmí být ukázán obchod s nelegálními drogami.
4. Požívání lihovin v americkém životě, pokud ho nevyžaduje zápletka nebo vykreslení povahových rysů postavy, nebude zobrazováno.
II. Sex
Bude podpořena svátost manželského zřízení a domova. Nebude možno z filmu vyvodit, že nízké formy sexuálních vztahů jsou přijatelné nebo běžné.
1. Cizoložství, ač je někdy nezbytným materiálem pro zápletku, nesmí být zpracováno doslovně nebo ospravedlněno či představeno přitažlivým způsobem.
2. Vášnivé scény
a) Neměly by být zahrnuty, pokud nejsou pro zápletku nezbytné.
b) Nadměrné a žádostivé líbání, žádostivá objetí, svůdné postoje a gesta nebudou ukazovány.
c) Obecně by se s vášní mělo nakládat tak, aby v lidech neprobouzela nízké a základní pudy.
3. Svedení nebo znásilnění
a) Nikdy by neměly být více než naznačeny, a to pouze pokud jsou nezbytné pro zápletku, a ani tehdy by neměly být explicitně ukázány.
b) Nikdy nejsou vhodným námětem pro komedii.
4. Sexuální zvrácenost nebo její náznaky jsou zakázány.
5. Nebude se pojednávat o obchodu s děvčaty.
6. Mísení ras (sexuální vztahy mezi bílou a černou rasou) je zakázáno.
7. Sexuální hygiena a pohlavní nemoci nejsou náměty pro film.
8. Scény porodu, ve skutečnosti nebo v obrysech, nebudou ukazovány.
9. Nikdy nebudou odhaleny dětské pohlavní orgány.
III. Vulgárnost
Vyobrazení nízkých, odporných, nepříjemných, i když ne nutně špatných námětů, by mělo být vždy podmíněno dobrým vkusem a mělo by brát ohled na city diváků.
IV. Oplzlost
Oplzlosti vyjádřené mluvou, gestem, narážkou, písní, vtipem nebo náznakem (i v případě, že by jim pravděpodobně porozuměla jen část publika) jsou zakázány.
V. Rouhání a klení
Přímé rouhání (toto zahrnuje slova jako Bůh, Pán, Ježíš, Kristus – pokud nejsou užity uctivě – peklo, S.O.B.1, zatraceně, Gawd) nebo všechny ostatní rouhavé či vulgární výrazy v jakémkoliv užití jsou zakázány.
VI. Kostýmy
1. Úplná nahota není povolena. Toto zahrnuje nahotu vlastní nebo v obrysech nebo jakoukoliv smilnou nebo prostopášnou poznámku o tomtéž od jiných postav filmu.
2. Scén svlékání by se mělo obecně vyvarovat a nikdy by neměly být používány, pokud nejsou pro zápletku nezbytné.
3. Neslušné nebo nepatřičné odhalování je zakázáno.
4. Tanec nebo úbory, které mají umožnit nepatřičné odhalení nebo neslušné pohyby při tanci, jsou zakázány.
VII. Tanec
1. Tance, které naznačují nebo představují sexuální činnost nebo neslušné vášně, jsou zakázány.
2. Tance, které zdůrazňují neslušné pohyby, budou považovány za oplzlé.
VIII. Náboženství
1. Žádný film nebo epizoda nebudou zesměšňovat jakoukoliv náboženskou víru.
2. Duchovní v postavách kněží by neměli být vykresleni jako postavy směšné nebo záporné.
3. S obřady jakéhokoliv náboženství by se mělo zacházet opatrně a uctivě.
IX. Umístění
Zpracování prostředí ložnic se musí řídit vkusem a musí být provedeno s citem.
X. Národní cítění
1. Použití národní vlajky bude vždy úctyhodné.
2. Dějiny, instituce, prominentní lidé a občané budou představeni uctivě.
XI. Názvy
Chlípných, neslušných nebo oplzlých názvů nebude použito.
XII. Odpudivé náměty
S následujícími náměty se musí zacházet v pečlivě vymezeném rámci dobrého vkusu:
1. Popravy oběšením nebo na elektrickém křesle jako zákonný trest za zločin.
2. Metody třetího stupně2.
3. Brutalita a potenciální hrůznost.
4. Cejchování lidí nebo zvířat ohněm.
5. Zřejmá krutost vůči dětem nebo zvířatům.
6. Prodej žen nebo ženy prodávající svou ctnost.
7. Chirurgické zákroky.
Důvody, které podporují preambuli kodexu
I. Filmy pro kina, tj. filmy určené pro kinematografické haly na rozdíl od filmů určených pro kostely, školy, posluchárny, vzdělávací hnutí, hnutí společenských reforem atd., by měly být považovány především za ZÁBAVU.
Lidstvo vždy zábavě přiznávalo důležitost a její hodnotu při obnově těl a duší lidských bytostí.
Vždy ale rozpoznávalo, že zábava může být charakteru jak UŽITEČNÉHO, tak lidskému plemeni ŠKODLIVÉHO, a proto jasně rozlišilo mezi následujícími:
a) Zábavou, která lidskou rasu spíše vylepšuje nebo alespoň přetváří a obnovuje lidské bytosti vyčerpané realitou života; a
b) zábavou, která lidské bytosti spíše degraduje nebo snižuje jejich životní kritéria.
Tudíž, MORÁLNÍ VÝZNAM zábavy byl všeobecně uznán. Zábava vstupuje důvěrně do života mužů a žen a úzce je ovlivňuje; zaměstnává jejich mysl a city ve volných chvílích; a v zásadě vzato se dotýká celých jejich životů. Člověk může být souzen dle standardů jeho zábavy stejně jako dle standardů jeho práce.
Správný druh zábavy tedy pozvedá celkovou úroveň národa.
Špatný druh zábavy snižuje veškeré životní podmínky a mravní zásady lidského plémě.
Povšimněme si například zdravých reakcí při zdraví prospěšných sportech jako baseball, golf; nezdravých reakcí u sportů jako kohoutí zápasy, býčí zápasy, štvanice na medvědy atd.
Také si povšimněme účinků gladiátorských zápasů na starověké národy, oplzlé hry Římanů atd.
II. Filmy jsou velmi důležité jako UMĚNÍ
Ačkoliv umění nové, možná umění kombinované, film má stejné cíle jako ostatní umění, a to představit lidské myšlenky, city a zkušenosti v podobě výzvy k duši skrze smysly.
Zde, stejně jako u zábavy:
Umění vstupuje důvěrně do životů lidských bytostí.
Umění může být morálně dobré, vyzvedajíce tak lidi na vyšší úroveň. Bylo tak učiněno skrze hudbu, významné malby, věrohodnou beletrii, poezii, drama.
Umění může být morálně špatné ve svých vlivech. Tento případ je dost jasný u nečistého umění, neslušných knih, svůdnických dramat. Jeho vliv na životy mužů a žen je zjevný.
Poznámka: Často se vedly diskuze, že umění nelze označit za morální či nemorální, ani dobré ani špatné. Toto je pravdivé, pokud jde o VĚC, kterou je hudba, malba, poezie atd. Avšak tato VĚC je PRODUKTEM něčí mysli a záměr této mysli byl buď morálně dobrý nebo špatný, když tuto věc vytvářela. Kromě toho má tato věc VLIV na lidi, kteří s ní přijdou do styku. V obou případech, jako produkt mysli i jako příčina určitého vlivu, má umění hluboký mravní význam a neklamnou morální kvalitu.
Tudíž: Film, který je nejoblíbenějším druhem moderního umění mezi lidem, čerpá svou mravní kvalitu ze záměrů mysli, jež jej vytvářejí, i z jeho vlivu na mravní životy a reakce diváků. Musí proto přísně dodržovat etické zásady.
1. Reprodukují mravní zásady lidí, kteří film užívají jako prostředek k vyjádření svých myšlenek ideálů.
2. Působí na morální standardy těch, kteří skrze filmové plátno tyto myšlenky a ideály přijímají.
U filmu může být tento vliv zvláště zdůrazněn, protože žádný druh umění nemá tak rychlý a obecně rozšířený účin mezi lidem. V neuvěřitelně krátké době se stal uměním davů.
III. Kvůli svému významu jako zábavy a důvěře jemu svěřené lidem má film zvláštní MORÁLNÍ POVINNOSTI:
A. Většina umění působí na osoby zralé. Filmové umění působí najednou na všechny třídy, osoby zralé i nezralé, rozvinuté i nedokonalé, poslušné zákonů i zločinné. Hudba má své odstíny pro různé třídy, stejně tak i literatura a drama. Umění filmu, které tyto dva základní půvaby – pohled na obraz a poslech příběhu – kombinuje, dosáhne na všechny společenské třídy najednou.
B. Z důvodu mobility a snadné distribuce filmu a kvůli možnosti znásobení pozitivů ve velkých množstvích toto umění dosáhne na místa, do nichž jiné formy umění nepronikly.
C. Kvůli oběma těmto faktorům je obtížné vyrobit film určený pouze pro určité třídy lidí. Kina jsou určena pro masy, pro kultivované i prosté, zralé i nezralé, lidi se sebeúctou i zločince. Film, na rozdíl od knih a hudby, může být stěží omezen na určité vybrané skupiny.
D. Volnost, které se filmový materiál těší, nemůže být tedy tak široká jako volnost, která je dána námětům knih. Nadto:
a) Kniha popisuje, film živě ukazuje. Jeden představuje námět na chladné stránce; druhý pomocí živoucích lidí.
b) Kniha dosáhne mysli pouze slovy; film zasáhne oči a uši reprodukcí skutečných událostí.
c) Reakce čtenáře na knihu záleží do značné míry na horlivosti čtenářovy představivosti; reakce na film záleží na živosti prezentace.
To znamená, že mnoho věcí, které mohou být popsány nebo naznačeny v knize, by nebylo možno předvést ve filmu.
E. Toto také platí při srovnání filmu a novin.
a) Noviny popisují, film skutečně předvádí.
b) Noviny přicházejí až po události a představují věci, které se již staly; film líčí události v jejich průběhu rekonstrukcí a se zdánlivou realitou života.
F. Ne vše, co je možné v divadelní hře, je možné ve filmu:
a) Kvůli většímu množství diváků a z toho vyplývajícímu smíšení jejich povah. Z psychologického hlediska, čím větší je publikum, tím menší je masový odpor vůči podnětu.
b) Díky osvětlení, zvětšení postavy, prezentaci, důrazu na scénu atd. se filmový příběh divákovi přibližuje více než divadelní hra.
c) Nadšení a zájem o filmové herce a herečky, který se rozvinul více než cokoliv podobného v dějinách, učinili publikum do značné míry chápavým vůči jimi představovaným postavám a příběhům, v nichž hrají. Publikum je tedy více připraveno zaměnit herce a herečky s postavami, které hrají, a je rovněž velmi vnímavé vůči citům a ideálům, které jim oblíbené hvězdy představují.
G. Malé komunity, vzdálené sofistikovanosti a otřelosti, která často pozměňuje etické a mravní standardy ve velkých městech, jsou snadno zasaženy jakýmkoliv druhem filmu.
H. Majestátnost davových scén, pompézní děj, velkolepé výjevy atd. postihují a intenzivněji probouzejí divákovy emoce.
Mobilita, obliba, citová vemlouvavost, živost, přímá prezentace faktů ve filmu obvykle přispívají k vytvoření důvěrnějšího kontaktu s širším publikem a k větší emocionální přitažlivosti.
Filmy tudíž nesou rozsáhlejší morální zodpovědnost.
Důvody, které podporují všeobecné principy
I. Nebude vyroben film, jenž sníží mravní kritéria těch, kteří ho uvidí. Účast publika by se tedy nikdy neměla přiklonit na stranu zločinu, křivdy, provinění, zla nebo hříchu.
Toto by se stalo v následujících případech:
1. Když je zlo představeno v přitažlivé a lákavé podobě a dobro se zdá nevábné.
2. Když se účast publika přikloní na stranu zločinu, křivdy, zla, hříchu. Toto rovněž platí u filmu, který by účast diváků postavil proti dobru, cti, nevině, čistotě nebo poctivosti.
Poznámka: Účast s osobou, která zhřešila, není stejná jako účast s hříchem či zločinem, jímž se provinila. Můžeme litovat vraha kvůli nepříjemné situaci, v níž se ocitl, nebo dokonce porozumět okolnostem, které ho k zločinu vedly; nebudeme však mít pochopení pro nepravost, jíž se dopustil. Je často nezbytné ukazovat zlo kvůli uměleckým záměrům, příběhu či dramatu. Toto samo o sobě není špatné za předpokladu:
a) Že zlo není podáno jako lákavé. I když je později ve filmu zlo odsouzeno nebo potrestáno, nesmíme dovolit, aby se jevilo natolik atraktivní, aby po něm divák zatoužil nebo ho schvaloval do takové míry, že pozdější odsouzení je zapomenuto a v paměti přetrvá pouze zdánlivá radost z hříchu.
b) Že po celou dobu trvání filmu si je publikum jisto, že zlo je špatné a dobro správné.
II. Budou prezentována správná životní kritéria, pokud je to možné.
Film umožňuje poznat život a žití do hloubky. Jestliže film důsledně představuje správné vzory, těší se velmi mocnému vlivu. Buduje charakter, rozvíjí správné ideály, vštěpuje správné zásady, přičemž toto všechno má atraktivní příběhovou formu.
Jestliže filmy důsledně podpoří vznešené charaktery jako předměty obdivu a představí příběhy, které lidské životy pozitivně ovlivní, mohou se stát nejmocnější silou k vylepšení lidstva.
III. Zákony, přirozené nebo vytvořené lidmi, nebudou zesměšněny ani nebude vyvoláno pochopení s jejich porušením.
Zákonem přirozeným rozumíme práva, která jsou zapsána v srdcích všech lidí, vyšší principy, které tvoří základy pravdy a spravedlnosti, řídící se svědomím.
Zákonem lidským rozumíme zákony zapsané civilizovanými národy.
1. K uskutečnění zápletky je často třeba předvést zločin proti zákonu. Avšak jeho prezentace nesmí se zločinem podnítit účastenství, ani v podobě pochopení pro zločin proti zákonu nebo pro zločince proti těm, kteří ho trestají.
2. Soudy jakékoliv země by neměly být představeny jako nespravedlivé. To neznamená, že jeden samostatný soud nemůže být ukázán jako nespravedlivý a už vůbec ne, že by nemohl být takto představen jeden samostatný soudní úředník. Ale soudní systém oné země nesmí jako důsledek této prezentace utrpět.
Důvody, které podporují konkrétní aplikace
I. Hřích a zlo vstupují do příběhů lidských bytostí a tudíž jako takové jsou platným materiálem pro drama.
II. Při použití takového materiálu se musí rozlišit mezi hříchy, které odpuzují už svou vlastní podstatou, a hříchy, které často přitahují.
a) Do první třídy patří vražda, většina krádeží, mnoho právních zločinů, lež, pokrytectví, krutost atd.
b) Do třídy druhé náleží sexuální prohřešky, zdánlivě hrdinské hříchy a zločiny, jako je banditství, troufalé krádeže, vůdcovství ve zlu, organizovaný zločin, msta atd.
První třída vyžaduje menší opatrnost při zpracování, protože hříchy a zločiny této kategorie jsou přirozeně nepřitažlivé. Publikum toto vše přirozeně odsuzuje a je tím odpuzeno.
Z toho plyne, že snaha vyhnout se uvyknutí publika, zejména těch jedinců, kteří jsou mladí a snadno ovlivnitelní, na myšlenku a samotný fakt zločinu se musí stát důležitým cílem. Lidé si mohou zvyknout dokonce i na vraždu, krutost, brutalitu a odpudivé zločiny, pokud jsou opakovány příliš často.
Druhá třída vyžaduje při zpracování velkou opatrnost, protože odezva lidské přirozenosti na jejich půvab je zřejmá. Toto je níže zpracováno podrobněji.
III. Lze důkladně rozlišit mezi filmy zamýšlenými pro veřejnou distribuci a filmy, které jsou určeny do kin vyhrazených omezenému publiku. Náměty a zápletky zcela vhodné pro publikum omezené by mohly být zcela nevhodné pro širokou veřejnost.
Poznámka: Praktika využívání veřejného kina a omezení zákazníků na „Pouze pro dospělé“ není zcela uspokojivá a je pouze částečně účinná.
Avšak lidé zralejší mysli mohou snadno porozumět a bez jakékoliv újmy přijmout v zápletkách témata, která mladším lidem škodí.
Tudíž: Kdyby byl vytvořen zvláštní druh kina, které by bylo určeno výhradně dospělému publiku a které by nabízelo filmy s problémovými náměty, obtížné diskuze a zralejší zpracování, bylo by poskytnuto odbytiště, jež zatím pro filmy nevhodné pro veřejnou distribuci, ale přípustné omezenému publiku, neexistuje.
I. Zločiny proti zákonu
Zpracování protizákonných zločinů nesmí:
1. Učit metodu zločinu.
2. Vnuknout potenciálním zločincům touhu po nápodobě.
3. Představit zločince jako hrdiny a ospravedlnitelné.
Pomsta v moderní době nebude ospravedlněna. V zemích a dobách méně rozvinutých civilizací a mravních zásad může být msta někdy předvedena. Jednalo by se zejména o případy na místech, kde neexistuje zákon, který by se vztahoval na zločin, kvůli němuž byla msta vykonána.
Kvůli špatným následkům, které obchod s drogami způsobuje, by neměl být ukazován v žádné podobě. Publikum by nemělo být na existenci tohoto obchodu upozorňováno.
Nikdy by se nemělo přehnaně ukazovat užívání lihovin. Ve scénách z amerického života ho ospravedlňuje pouze nezbytnost takových výjevů pro vykreslení postavy či zápletky. I v těchto případech by však mělo být ukazováno umírněně.
II. Sex
Kvůli ohledům na svátost manželství a domova je třeba zacházet s trojúhelníkem, tedy láskou třetí strany pro osobu již vdanou/ženatou, opatrně. Filmová úprava by neměla obrátit publikum proti manželství jako zřízení.
Vášnivé scény musí být zpracovány s upřímným pochopením pro lidskou přirozenost a její normální reakce. Mnoho scén nelze prezentovat bez probuzení nebezpečných citů na straně osob nezralých, mladých či zločinců.
I v mezích čisté lásky jsou některá fakta zákonodárci vnímána za hranicemi důvěryhodné prezentace.
V případě lásky necudné, lásky, kterou společnost vždy považovala za špatnou a jež byla Božím zákonem zapovězena, jsou důležité následující body:
1. Necudná láska nesmí být představena jako atraktivní a krásná.
2. Nesmí být předmětem komedie nebo frašky nebo být považována za směšné téma.
3. Nesmí být prezentována tak, aby v publiku vzbudila vášeň nebo morbidní zvědavost.
4. Nesmí být představena tak, aby vypadala správně a přípustně.
5. Obecně vzato, nesmí být předvedena detailně.
III. Vulgárnost; IV. Oplzlost; V. Rouhání nepotřebují podrobnější výklad než ten, který je obsažen v kodexu.
VI. Kostýmy
Všeobecné principy:
1. Účinek nahoty nebo částečné nahoty na normálního muže nebo ženu a ještě mnohem více na mladé a nezralé osoby byl otevřeně připuštěn všemi zákonodárci a mravokárci.
2. Tudíž faktu, že nahé nebo částečně obnažené tělo může být krásné, se v mravním naučení filmu nevyužívá. Protože se kromě jeho krásy musí vzít v úvahu účinek nahého nebo částečně obnaženého těla na normální osobu.
3. Použití nahoty či částečné nahoty jednoduše k tomu, aby filmu přidala zajímavost, je činem nemorálním. Je nemorálním ve svém účinku na průměrného diváka.
4. Nahota jako nezbytná pro zápletku nesmí být povolena. Částečné obnažení nesmí vyústit v nepatřičné nebo neslušné odhalení.
5. Průhledné nebo průsvitné látky a obrysy jsou často svůdnější než vlastní odhalení.
VII. Tanec
Tanec je všeobecně uznáván jako umění a krásný způsob vyjádření lidských emocí.
Avšak tance, které naznačují nebo znázorňují sexuální činnost, ať předvedeny sólově či ve dvou nebo více; tance, jejichž účelem je vzbudit citové reakce publika; tance zahrnující pohyby prsou, přehnané pohyby těla, zatímco nohy zůstávají nehybné, se prohřešují proti slušnosti a jsou špatné.
VIII. Náboženství
Důvodem, proč duchovní nemohou být postavami směšnými nebo padouchy, je skutečnost, že postoj přijatý vůči nim se snadno může stát postojem přijatým vůči náboženství všeobecně. V myslích diváků je náboženství zmenšením úcty k duchovnímu degradováno.
IX. Umístění
Určitá místa jsou tak blízce či absolutně asociována se sexuálním životem a sexuálním hříchem, že jejich použití musí být pečlivě omezeno.
X. Národní cítění
Zákony, dějiny a cítění jakéhokoliv národa mají právo na nejšetrnější ohledy a uctivé zacházení.
XI. Názvy
Protože název filmu je jasná obchodní značka onoho jednotlivého druhu zboží, musí se podřídit etickým zásadám, kterými se řídí všechny čestné podniky.
XII. Odpudivé náměty
Takové náměty jsou občas kvůli zápletce nezbytné. Jejich zpracování nikdy nesmí urazit vkus nebo zranit citlivost diváka.
původní text: http://www.artsreformation.com/a001/hays-code.html
zdroj titulní fotografie: http://www.brightlightsfilm.com/63/63precodesmith.php
z anglického originálu přeložili Jiří Vladimír Matýsek a Radka Henson
1 Význam zkratky patrně son of a bitch – pozn. překl.
2 Bussinesdictionary.com definuje „metody třetího stupně“ jako „použití donucování, vyhrůžky a často fyzického nebo psychického mučení k získání přiznání nebo informace z obžalovaného nebo vězně“ Zdroj: http://www.businessdictionary.com/definition/third-degree-method.html – pozn. překl.
Autor
