free-slots.us.org
Zde se nacházíte: 25fps » Aktuality » Římská studia Cinecittà se poprvé otevřela veřejnosti

Římská studia Cinecittà se poprvé otevřela veřejnosti

Římská studia Cinecittà se poprvé otevřela veřejnosti
REPORTÁŽ: Výstava Cinecittà si mostra – MICHAELA DOUBRAVOVÁ -

Proslulá filmová studia Cinecittà, kterým se často přezdívá „Hollywood na Tibeře“, oslavila letos 74. výročí založení. U této příležitosti byla 28. dubna zahájena výstava s názvem Cinecittà si mostra, volně přeloženo „Cinecittà se představuje“. Tímto se vůbec poprvé otevřely brány studií filmovým nadšencům z řad široké veřejnosti. I když ne tak docela, už dříve bylo možné objednat si exkurzi pro skupiny o deseti a více lidech, kterým mohl průvodce ukázat jak vnitřní prostory ateliérů, tak exteriérové dekorace.

Ale vraťme se k aktuální výstavě, skutečně první svého druhu. „Rozhodli jsme se dát lidem příležitost poznat studia Cinecittà osobně, na vlastní kůži,“ říká ředitel největších evropských filmových a televizních studií Luigi Abete. A také dodává, že tato ojedinělá expozice předznamenává rozsáhlejší filmové muzeum, které by mělo vzniknout v příštích letech.

Jako vstup do výstavních objektů slouží historický vchod do studií na adrese Via Tuscolana 1055, hned vedle stanice metra. Jednoho srpnového rána jsem na jihovýchodní okraj Říma dorazila i já… „Následujte červený koberec,“ vyzývá malý papírový průvodce, kterého jsem dostala ke vstupence. A tak ho uposlechnu a vydám se po červeně natřeném chodníku vstříc neopakovatelným zážitkům. Cestou míjím několik filmových soch, včetně plastiky Venusie z filmu Casanova Federica Felliniho, jež vévodí centrálnímu travnatému ostrůvku.

Expozice v hlavní budově, kterou je Palazzina Presidenziale (Direzione Generale), je věnována umělecké a technické stránce výroby filmu. Úzká chodba, v níž se pod nohama míhá řada stejných filmových záběrů, propojuje hned několik výstavních sálů. Nevelké místnosti s černými stěnami představují pět samostatných oddělení. První z nich je plné nejrůznějších kostýmů včetně bot, klobouků, rukavic a jiných doplňků, vše ze slavných filmů realizovaných v římské „Továrně na sny“ – namátkou KleopatraElizabeth Taylor v hlavní roli, Wylerův Ben Hur či Renoirův Zlatý kočár.

Další sály patří umění, čímž jsou myšleny kreslené návrhy a fotografie dekorací a rekvizity. Do třetice je to konstrukce kulis. V této části může návštěvník nahlédnout do hotového pokoje, kde stroboskop za záclonou vytváří umělé blesky, jiné světlo v krbu vytváří iluzi hořícího ohně a v rohu potemnělé místnosti stojí opravdová filmová kamera – vše je připraveno k natáčení.

Postprodukci přibližuje krátký filmový dokument v malém improvizovaném kině. Stačí se usadit na jednu ze zelených studiových židlí a snímek nás přenese do zákulisí natáčení. V obdobných prostorách jsou na plátno (tentokrát se zrcadly po bocích) promítány ukázky z hraných i animovaných snímků, které reprezentují sekci „hotový film“ a současně završují letmý pohled do procesu vytváření filmu. Když mě z této podívané začaly bolet oči, přesunula jsem pozornost ještě k vitrínám kolem stěn, které byly plné fotografií.

Venku mě „červený koberec“ vedl dál, do budovy nazvané Pallazina Fellini. Četné dokumenty, dopisy, stavební plány, náčrty a fotografie mapují historii Cinecittà od jejího vzniku v roce 1937 až téměř do současnosti. Část expozice je uchopena jako pocta Federicu Fellinimu, najdeme tu ale i portréty dalších osobností italského a světového filmu. Poté jsem se v malém promítacím sále na pár minut usadila do pohodlného koženého křesla a podívala jsem se na archivní kamerové zkoušky řady herců a hereček.

Ačkoliv plánek říká, že naproti „Felliniho vilce“ se nachází knihkupectví a občerstvení, momentálně jsou ve skleněném hangáru k vidění filmové sochy, včetně přesvědčivé kopie Římské vlčice, které jsou dílem rodiny De Angelis. Po chvíli zírání do mapky jsem se zorientovala – uvedená výstava plastik, která nese název Cinears, si zkrátka vyměnila místo s občerstvením a obchodem se suvenýry.

Nejzajímavější část expozice mám ještě stále před sebou – „backlot“. Než dorazí průvodkyně, ještě si stihnu prohlédnut ulici, postavenou pro komerční seriál Lékař v rodině. A pak už se společně se skupinou italských i zahraničních turistů vydávám na newyorskou Broadway. Samozřejmě jen na tu „umělou“, kde režisér Martin Scorsese natočil v roce 2002 své Gangy New Yorku. Podél cesty stojí muzeum, banka, hotel či kavárna, vše ve stylu poloviny 19. století. „Prosím, vypněte si své fotoaparáty,“ vyzývá italsky průvodkyně, ještě než přejdeme Broadway na opačný konec.

Široký americký bulvár nás za okamžik zavede přímo do srdce antického Říma za vlády Julia Caesara. Velkolepá rekonstrukce části Fora Romana sloužila na přelomu 50. a 60. let pro natáčení již zmíněných snímků Kleopatra a Ben Hur. Když se vracíme po Broadwayi zpátky, zastaví průvodkyně u budovy, která by neměla ujít naší pozornosti – Teatro 5, největší filmový ateliér v Evropě, ateliér, v němž se Fellini cítil jako doma a v němž vznikaly jeho nejvýznamnější filmy. Dříve než úplně opustíme ten zmíněný kousek USA uprostřed Říma, mineme Digital Factory, která zajišťuje postprodukci, a pak se zase vrátíme do současnosti. Pozornému návštěvníkovi neunikne, že z „červeného koberce“ můžeme mezi stromy zahlédnout i Teatro 1 či další budovu Digital Factory.

Nutno dodat, že tvůrci výstavy mysleli i na ty nejmenší. Workshop Cinebimbicittà, který je otevřen každý víkend, vtáhne děti do kouzelného světa filmu. Pod odborným dohledem si mohou vyzkoušet rozvinout příběh, vymyslet postavy, navrhnout kostýmy a mnoho dalších tvůrčích aktivit s filmovou tematikou. Ostatní součásti výstavy Cinecittà si mostra jsou otevřeny denně kromě úterý, a to až do konce listopadu.

Asi po čtyřech hodinách jsem prostory studií Cinecittà opustila, nicméně tím pro mě (celkem nečekaně) výlet do světa filmu neskončil. Zamířila jsem do přilehlého nákupního centra pojmenovaného Cinecittà Due a po pár metrech se mi pod nohama objevila červená hvězda se zlatým nápisem, zasazená doprostřed bíle namalovaného filmového pásu. Byla to hvězda se jménem Anny Magnani, snad nejslavnější italské herečky, a vedle ní stála oprýskaná cedule, která přibližovala její život a kariéru u filmu. A ještě jedna zajímavost, která by neměla uniknout vaší pozornosti – na protější straně ulice má hlavní sídlo Centro Sperimentale di Cinematografia, nejstarší filmová škola v západní Evropě a nejdůležitější filmová instituce v Itálii, která se rovněž podílí na projektu aktuální výstavy v Cinecittà a budoucího muzea kinematografie.

Všem filmovým fanouškům, kteří mají do konce roku v plánu cestu do italské metropole, vřele doporučuji porozhlédnout se kromě historických památek v centru i po trochu odlehlejší Via Tuscolana. Nebudete litovat.

Oficiální web: www.cinecittasimostra.it

Print Friendly

Autor

Počet článků : 10

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, o.s., Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru