Zde se nacházíte: 25fps » Rozhledy » Tesilová kavalérie

Tesilová kavalérie

RECENZE: TESILOVÁ KAVALÉRIE (Pistorius & Olšanská, 2010) – VERONIKA ZÝKOVÁ

Zdroj: www.pistorius.cz

Sborník textů vztahujících se ke kultuře v období normalizace s názvem Tesilová kavalérie, který uspořádali literární teoretik a bohemista Petr A. Bílek a bohemistka Blanka Činátlová, lze logicky zařadit vedle publikace z roku 2007, James Bond a major Zeman. Ideologizující vzorce vyprávění, která byla zaměřena na rozbor seriálu 30 případů majora Zemana a filmech s agentem 007. Autorsky se obě publikace částečně kryjí, spojující je pro ně jméno Petra A. Bílka jako editora a také Blanky a Kamila Činátlových, kteří jsou autory příspěvků.  Tesilová kavalérie představuje další vklad v oblasti pomalu se rozrůstající řady publikací reflektujících zatím stále ještě nevytěženou problematiku kultury v období normalizace, kterou zdařile přiblížila publikace Vladimíra Macury Šťastný věk (a jiné studie o socialistické kultuře), vydaná v roce 2008.1

Pokud tak nenaznačí jména autorů, pak již alespoň letmý pohled prozradí, že Tesilová kavalérie svým odborným jazykem nebude přístupná čtenářům toužícím po oddechovém čtení se závanem nostalgie. Kniha sestává z celkem třinácti příspěvků a kalendária (výpis všech studií naleznete zde). Co do rozsahu se většina příspěvků pohybuje kolem dvanácti stran, výjimku představuje Činátlův text s názvem Časy normalizace, v němž si autor klade asi nejzásadnější otázku v kontextu celé publikace – jakým způsobem lze vyprávět o době normalizace. Odpovědí jsou vlastně všechny příspěvky v této knize, které poskytují pohled autorů na nejrůznější aspekty svérázného období, jež přineslo neméně svérázné kulturní plody. Závěrečné Kalendárium 1970–1989 považuji za přínosné z hlediska usouvztažnění tuzemské a světové kulturní tvorby a událostí.

Kvalitativně si texty drží jednotnou úroveň. U některých z nich se však projevuje to, že text je snad až příliš krátký a nedovoluje větší rozvedení tématu. To je příklad stati Marie Gromovové Fantazie nebo ideologie? České pohádkové filmy 70. a 80. let, v níž autorka rozebírá zejména postavy oblíbené pohádky Ať žijí duchové! a ve shrnutí kontatuje, že „[n]a černobílém schématu pohádek se dalo lehce použít černobílé schéma socialistických hodnot (…).“ (s. 122) Fenomén kremace v textu Víta Kořínka je pojednán spíše obecně, k normalizaci je vztažen pouze prostřednictvím několika citací. Zasvěcené i zábavné čtení nabízí statě Iny Marešové (Romance za pultem: Průvodce po třech re-prezentativních prostorech normalizačních milostných příběhů) a Blanky Činátlové (Dederon a stadion aneb Tělo poučené z krizového vývoje); v případě stati tematizující tělo a tělesnost mj. ve 30 případech majora Zemana by možná stálo za to zmínit, že proměna Mirka Stejskala (Ladislav Mrkvička), jenž se „z rodinného přítele a Watsona (…) stává neloajálním zrádcem“ (s. 128), byla motivována hercovou politickou „nekorektností“, na kterou scenáristé zareagovali právě takovým způsobem.

Publikace nabízí aplikaci teoretických postulátů na kulturní a společenské fenomény normalizace, často pracuje s textem „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti…“ (on-line zde), zabývá se vedle témat spojených s filmy, TV a hudbou rovněž atraktivními a ne tolik diskutovanými oblastmi jako jsou „kremace a pohřební řeč“ nebo „zobrazení fronty“ či „specifika normalizační módy“. Publikace zaujme a potěší ty, kdo se zabývají touto érou a mají zájem o nový pohled, který dokáže být někdy více a někdy méně zábavným a poučným čtením. Víceméně objevné a svěží jsou všechny statě, do podprůměru nespadá ani jeden příspěvek.

Kniha je pečlivě redaktorsky ošetřena, jednu z mála chyb lze nalézt ve jméně režiséra Brynycha, jenž se skutečně nejmenuje Zdeněk, jak se autoři pokoušejí opakovaně čtenáři vnutit (s. 85, 89, 91, 205, 235), nýbrž Zbyněk. Televizní snímek Romeo a Julie na konci listopadu by měl být spíše zařazen v kalendáriu pod televizní tvorbou než celovečerními kinofilmy. To jsou však jen drobné výtky, které výsledný dojem zásadním způsobem nenarušují.

Tesilová kavalérie

Petr A. Bílek, Blanka Činátlová (eds.)
Vydavatel: Pistorius & Olšanská (ve spolupráci s Ústavem české literatury a literární vědy FF UK v Praze)
Rok vydání: 2010
Typografie: Lubomír Šedivý
256 stran, vázaná vazba
Doporučená cena: 269 Kč

Print Friendly, PDF & Email
  1. Další studie zaměřující se na normalizační seriály lze nalézt např. ve sborníku Film a dějiny (Praha 2005), seriálem 30 případů majora Zemana se zabývá kniha Daniela Růžičky Major Zeman – propaganda nebo krimi? (Praha 2005). []

Autor

Veronika Zýková
Editorka, garantka rubriky Český film

Zajímají mě méně probádané či neprobádané oblasti československé kinematografie, nerealizované scénáře, krimi inscenace Čs. televize 60. a 70. let, současný český film, současné britské TV seriály a série (opět zejména krimi), videohry (především adventury), české i světové komiksy a další oblasti a témata. To vše střídavě, průběžně, současně, jak to přichází, odchází a navrací se ke mně...

Počet článků : 279

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

sex toy in india
Zpět nahoru