To je Sparta!

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 29. června 2011 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE: Frank Miller, Lynn Varleyová – 300 – JAROSLAV STUCHLÝ –

Když v roce 2001 vyšla „Třístovka“ česky, šlo bezesporu o comicsovou událost. Přesně o deset let (a jednu povedenou filmovou adaptaci) později předkládá nakladatelství ComicsCentrum tento hrdinský epos Franka Millera (nar. 1957) čtenáři již potřetí. Což samozřejmě ocení zejména ti fandové, kterým kdysi rodiče odmítli koupi této luxusně vypravené knihy dotovat.

Že Millera začíná fascinovat bitva u Thermopyl (480 př. Kr.), bylo zřejmé ve třetím dílu jeho autorské série Sin City s názvem Velká tučná zabíjačka. Akční finále totiž uvedl kresbou spartského válečníka a příslušným historickým komentářem. Že tato fascinace přeroste do samostatného díla 300 a (dosavadního) vrcholu Millerovy tvorby, tušil tenkrát asi málokdo.

V celobarevném comicsu, který výtečně kolorovala osvědčená spolupracovnice z Ronina, Batmana a Elektry Lynn Varleyová, se Frank Miller obrací do období řecko-perských válek, aby rozmáchlými tahy na „velkém plátně“ předestřel známý příběh o hrdinství, odhodlání, cti, obětavosti, ale také zradě a oživil legendu tří set spartských válečníků, kteří (spolu s dalšími spojenci) několik dní zdrželi obrovskou perskou armádu v thermopylském průsmyku. Hlavní postavou nemůže být nikdo jiný než Leonidas. Ten přirozeně rozšiřuje galerii Millerových hrdinů, nekompromisních bojovníků za své vidění práva a spravedlnosti, kteří se smějí smrti do tváře. Leonidas si jako král a velitel navíc dobře uvědomuje osamělost a zodpovědnost, vyplývající z jeho postavení. Miller mu dokonce neváhá připsat až kristovské atributy – vždyť co jiného je Xerxova nabídka než obdoba posledního Satanova pokušení, jemuž musel na poušti čelit Ježíš… a když se pozorně zadíváme na obrázek plný padlých Sparťanů, zaujímá v kompozici Leonidas centrální pozici v poloze silně připomínající ukřižovaného.

Z vedlejších postav zaujme tragická figura znetvořeného Ephialta, vypravěč Dillios a mladík Stelios, jenž se z vysmívaného nešiky vypracuje až na pravého spartského hrdinu.

Filozofie Millerova comicsu je stejně nekompromisní jako jeho hrdinové. Řecko-perský konflikt podává autor jako vyhrocený boj hrstky proti přesile / dobra proti zlu / světla proti temnotě / svobody proti tyranii. Nehraje se na žádnou politickou korektnost (homofobní narážky Sparťanů na obyvatele Athén) a dnes tolik vzývanou multikulturalitu (slova o vzájemném kulturním obohacování vkládá Miller do úst Xerxovi, Leonidova odpověď je příznačně ironická). Stejně jako v sérii Sin City i zde se najde místo k pranýřování korupce, konkrétně v osobách eforů podplacených Peršany.

K působivosti díla přispívá v textové složce princip repetitivnosti („Pochodujeme… útočíme“), který udává comicsu až uhrančivý rytmus. V obrazové složce pak střídání (a prolínání) panoramatických (většinou bitevních) výjevů s miniaturami zaměřenými na jednotlivé postavy a zajímavé pohledy, jako ten průhledem Leonidovy přilbice. Z tmavě tónovaných barev pak jasně vystupuje rudá barva krve a spartských vojenských plášťů.

Nadživotní, patetická, dramaticky sevřená, taková je „Třístovka“. Její třetí (upravené) vydání sice (na rozdíl od prvního) přechyluje cizí ženská jména, ale v textu bohužel ponechává několik chyb – úvodní oslovení Leonidasi (namísto dále již správně skloňovaného Leonide), podivný tvar Aténci (namísto Athéňané) a opakovaně chybný přívlastek sparťanský, který přináleží k podstatnému jménu sparťan (fanoušek sportovního klubu), namísto spartský (přivlastňovaný obyvateli Sparty).

Oproti původnímu vydání ComicsCentrum o něco málo zmenšilo formát publikace, a když se vrátíme na začátek recenze, comics, který jsme před deseti lety pořizovali za (bez koruny) tisícovku, lze dnes koupit o celé čtyři stovky levněji. A to bude pro případné zájemce nejspíš reference z nejpodstatnějších.